10

Tom: (Potuluje se po městě v dešti, škola už mu skončila a on šel pěšky, ale nějakými oklikami. Je promoklej na kůži, ale je mu to jedno, potřebuje se potrestat za to, co udělal a snaží se zapomenout)
Alex: (Sedí doma v obýváku nad noťákem a smolí novou recenzi, či spíše hodně ostrou kritiku. Občas koukne na hodiny a letmo z okna. Neměl už tu Tom být?)
Tom: (Má zpoždění, které se protáhne skoro na tři hodiny, ale dojde do bytu jako vodník a za sebou zanechává mokré šlápance, nějak mu není dobře)
Alex: (Uslyší, že dorazil. Vstane a jde mu ke dveřím naproti.) Kde jsi sakra byl?
Tom: Venku. (to by snad bylo jasný i slepému, jde ke svému pokoji, chce se trochu zahřát, celej se klepe)
Alex: (Zastaví ho a nasměruje do koupelny.) Shoď to mokrý oblečení a napusť si horkou vanu.
Tom: (Nemá sílu odporovat, ale vykroutí se a zapadne do koupelny, pomalu shodí mokré oblečení, ale klepou se mu ruce, chvíli mu trvá si tu vanu napustit)

Alex: (Postaví na čaj. Sice by mu měl spíš pořádně nařezat, ale vypadal jak zmokla slepice. To prostě nešlo. Přejde ke koupelně.) Máš tam něco suchého na sebe nebo ti mám něco donést?
Tom: Mám (zabrumlá a ponoří se do vody)
Alex: (Pokrčí rameny a jde dodělat ten čaj. Nějaký bylinkový, aby z toho nedostal chcípavku.)
Tom: (Dokoupe se a vezme si na sebe dlouhej teplej svetr a kalhoty, pak vyleze)
Alex: (Rovnou mu vrazí do ruky hrnek s čajem.) A padej do postele!
Tom: Přestaň mi rozkazovat. (Vezme si hrnek a jde si sednout na gauč)
Alex: To bylo doporučení, hňupe. (Oznámí mu kysele.) Z tohohle ochcípeš....
Tom: Tak ať, je to jedno (pije v klidu čaj)
Alex: (Je vážně zvědavý, co bude ten hrdina říkat, jestli vážně lehne s nějakou chřipkou.)
Tom: (Kýchne a dopije čaj, i kdyby měl umřít...)
Alex: Už to začíná. (Hodí na něj pohled stylu: Já to říkal.)
Tom: (Hodí na něj pohled typu .... radši mě moc neštvi nebo najdeš v posteli mrtvou krysu, víc to nekomentuje)
Alex: (Jen se na něj sladce pousměje a jde si lehnout.)
Tom: (Zůstane tam sedět a přitáhne si kolena k bradě)

Alex: (Vyhrabe se z postele časně ráno, ačkoliv takhle normálně nevstává. Ale musí nutně na záchod. To ten čaj před spaním. Zamíří do koupelny.)
Tom: (Usnul v tom křesle a ještě spí, asi bude pořádně rozlámaný)
Alex: (Všimne si ho až po cestě zpět. Promne si oči, jestli dobře vidí.)
Tom: (Hrnek z čajem je pořád na stolku, takže je jasné, že tam spal celou noc)
Alex: (Pohled na hrnek, pohled na Toma. Rychle si dá dvě a dvě dohromady. Sehne se nad ním.) Tome?
Tom: (Zvedne rozespale hlavu a zamžourá na něj) Co?
Alex: Ty jsi spal tady?
Tom: (Rozhlídne se) No asi jo (je z toho celkem zmatenej)
Alex: (Jen zavrtí hlavou a jde si udělat něco k pití.) Měl by sis jít lehnout do postele.
Tom: (Snaží se uvést tělo do původního stavu, ale moc to nejde, nakonec se odplouží do pokoje a zaleze pod deku)
Alex: (Pozoruje ho. Asi mu udělá čaj a dojde ho zkontrolovat.)
Tom: (Mrtvolně leží pod dekou se zavřenýma očima, je mu vážně na umření)
Alex: (Vezme hrneček s čajem. Nevypadá, že se Tom dneska zvládne doploužit do školy. Radši ho nechá. Potichu zaklepe, kdyby náhodou spal.)
Tom: (Neodpoví, jen dál leží zahrabaný pod dekou)
Alex: (Chvilku čeká, pak pomalu otevře dveře. Nakoukne dovnitř, a když vidí, jak je tam zahrabaný, tak vejde.)
Tom: (Zaslechne kroky a vystrčí hlavu, co se děje)
Alex: (Přejde k němu a položí hrnek na stolek.) Donesl jsem ti čaj...  (Natáhne se nad něj.) Je ti špatně?
Tom: (Kouká na něj zakalenýma očima jako kdyby viděl ducha, pak jen kývne) Je mi...fajn
Alex: Jo, a já jsem anglická královna. (Sáhne mu na čelo.) Ty máš normálně horečku.
Tom: (Ruku mu rychle odežene, je mu to nějak nepříjemný) Nesahej na mě, nic nemám.
Alex: Ale máš. Jsi jako rozpálená plotna. (Ruku stáhne.) No, kdybys něco potřeboval, tak zakřič. (Narovná se a vyjde z pokoje.)
Tom: (Jo leda klid v hrobě. Přitáhne si čaj a upije) Nejsem malý dítě
Alex: (Vezme si z ložnice noťák, své poznámky a knihy a jde pracovat do obýváku. Rozloží si to tam všechno a zabere se do práce.)

Tom: (Asi měl Alex pravdu,ta horečka se zhoršila natolik, že se celý zpotil a začal blouznit. Mlel sebou v posteli ze sna, pořád se mu vracela ta nehoda, tehdy byl taky nemocný...tedy ne, nebyl jen nechtěl jít do školy a tak simuloval. Rodiče pro něj museli přijet z nějaké večeře, pamatoval si, jak měla maminka moc hezké šaty a táta oblek. Karolína zůstala u babičky)
Alex: (Po chvíli mu to nedá a jde ho zkontrolovat.)
Tom: (Zrovna si to přehrává, jeli pozdě večer, maminka byla k němu otočená a kontrolovala mu teplotu, a on viděl to světlo...oslepilo ho, pak už si toho moc nepamatoval, maminka křičela a on upadl na podlahu auta)
Alex: (Chvíli zůstane stát jen mezi dveřmi a pozoruje ho.)
Tom: (Probudí se až s křikem a rychle se posadí, takže se mu zamotá hlava)
Alex: (Přejde k němu.)
Tom: (Snaží se to vydýchat, kdyby tenkrát nesimuloval a nebyl paličatý...babička ho nesnášela a on ji taky, nechtěl tam zůstávat. Kdyby pro něj ten večer nejeli, mohli být ještě živí)
Alex: To nic. (Sedne si k němu, tuší co se mu tak zdálo. Karolína mu o tom vyprávěla.) Už je to pryč.
Tom: (Otře si rukávem slzy a pak si přes deku obejme kolena) Zabil jsem je
Alex: Nemohl jsi za to.
Tom: Ale jo mohl. (Koukne na něj trochu uslzenýma očima)
Alex: Ne, byl jsi dítě. Nesmíš si to vyčítat.
Tom: (Raději pohled sklopí, neví v co doufal) Neříkej Karolíně, že jsem nemocnej.
Alex: Dobře. (Natáhne ruku a trochu mu rozdrbe vlasy. Je celý zpocený.) Měl bys ještě spát.
Tom: Hm...fajn (koukne mu na tu ruku a pak raději spadne zase do postele)
Alex: Kdybys něco potřebovat, tak zavolej. (Vstane a usměje se.)
Tom: Hezky se směješ (zabrblá polohlasně z horečky a přetáhne si deku přes hlavu)
Alex: (Zadívá se na něj a pak pomalu odejde. Vrátí se ke své práci.)
Tom: (Nakonec usne)
Alex: (Zabere se do práce.)

Tom: (Vyleze z pokoje až večer, asi prospal celý den a podle toho i tak vypadá, jako obživlá mrtvola. Ale dostal celkem hlad, tak vylézt musel)
Alex: (Dokončuje práci. Už to skoro má. Koukne na tu zombie.) Už je ti líp?
Tom: Jo je (dál ho ignoruje a udělá si aspoň polívku a sedne si ke stolu, asi by to chtělo i sprchu)
Alex: (Zadívá se na něj.) Zdá se.
Tom: (V klidu jí, ale moc mu to nechutná, pak zapadne do sprchy)
Alex: (Dokončí práci a pustí si nějaký film. Opět narazí na Tomův.)
Tom: (Vyleze ven jen ve spodkách ale je mu mnohem líp, ale jak zahlídne to porno, tak se mu zase šoufl udělá)
Alex: No jen pojď. Tohle je nejspíš tvoje, co? (Otočí se na něj.)
Tom: To...to neznám , to jsem nikdy neviděl
Alex: No, moje to není. Karolíny těžko... (Zadívá se na něj.)
Tom: (Protočí oči v sloup) No a?
Alex: (Zamračí se a vypne to. Bude ho ignorovat.)
Tom: (To už dělá, takže to nebude žádná změna) Co je, nerajcuje tě to?
Alex: Tohle? Znám lepší... (Začne sklízet ze stolu papíry.)
Tom: Fakt? No tak tomu se nedá ani věřit (začne se smát)
Alex: Věř si čemu chceš. (Pokrčí rameny.)
Tom: (Opře se o dveře svého pokoje) Hele...ty milovníku, máš někde natočené i jak pícháš moji sestru? Na památku? Aby sis to mohl pouštět, když je pryč a vzdychat si u toho?
Alex: (Zamračí se na něj, nechápe tu změnu. Už spolu přece jakžtakž vycházeli.) A kdyby jo, tak co?
Tom: No nic...jen mě to zajímalo, doufám, že na to nenarazím, abych se nepoblil, doufám že používáte aspoň gumu (hnusně na něj koukne) Abych nebyl strejda.
Alex: (Vstane a jde k němu.) Co si o sobě sakra myslíš?
Tom: Ale nehraj si na svatouška, mám tě prokouknutýho už od toho prvního dne. Nenechám tě, abys sestře ublížil. Nikdy.
Alex: Tobě zřejmě stoupla zase horečka. Meleš nesmysly. (Dojde až k němu a natlačí ho ke zdi.) Navíc je to docela nerozum, chtít mě naštvat, tak toho nech. (Zapře se rukama o zeď, těsně vedle jeho hlavy.)
Tom: (Bojovně na něj hledí, i když je dost nervózní) Jo a tobě stouplo ego leda. Zařídím, aby se s tebou Kája rozešla,i kdyby to byla poslední věc, co udělám. Nebojím se tě.
Alex: (To ho celkem pobaví.) A jak to jako uděláš? Zase ji nakecáš, jak si sem vodím děvky?
Tom: Ne...(hnusně se zasměje, rozhodl se pro boj. Alex se k sestře nehodí a basta, stejně ho štve od samého začátku) Mám lepší nápad.
Alex: Vážně? A jaký? (Docela ho štve, že ten malej zase otočil. Myslel, že už to bude v klidu. A fakt se snažil.)
Tom: Jak jsem řekl...to poznáš. Tebe zvládnu levou zadní (vytáhne nos skoro až do oblak)
Alex: Ty? Ty na mě nemáš... v žádném směru. (Ucedí jedovatě.)
Tom: Fakt? (Zasměje se jedovatě) Co by Karolína řekla na to, že obtěžuješ mladý kluky? (Ví, že dost riskuje, a asi dostane i po hubě, ale jestli mu jednu flákne, tak to taky vyžvaní sestře a bude klid. Drze mu strčí ruku do rozkroku a zmáčkne)
Alex: (Překvapeně se na něj podívá a sykne.) A co by řekla na to, že její mladší bratříček je na chlapy a obtěžuje jejího přítele?
Tom: (Nedostal po hubě, začne mu v mozku blikat světýlko s nápisem, že je to buzna, možná převlečenej...ale to stejně nezakryje) Popřála by mi hodně štěstí?
Alex: Naplácala ti, abys dal pokoj? (Navrhne jiné řešení a jeho ruku odstaví. Sice je hodně nadrženej, ale nepoleze na bratra svojí přítelkyně. To ani omylem.)
Tom: Copak ty si to nepamatuješ? To je ubohý...jak si se po mě ten večer plazil a říkal si, jak mě chceš (dobře to hraje, snad je to věrohodný)
Alex: To jsem nedělal. (Namítne, ale jistý si tím není. Kdoví co vyváděl, nepamatuje si to.)
Tom: Fakt? To můžeš tvrdit sám sobě. Možná bych ti to měl připomenout co? (stoupne si na špičky a rychle ho políbí dokud je vyvedený z míry)
Alex: (To ho vyvede z míry spolehlivě. Probleskne mu hlavou, že tohle už zažil, ale to se mu přece jen zdálo. Nebo snad ne?)
Tom: (Neodtáhl se, takže pokračuje dál, tohle mu chybělo, od té noci na to pořád musel myslet)
Alex: Nech toho. (Odtáhne se od něj prudce.) Chodím s tvojí sestrou, tak si to sakra už uvědom. (Zamíří do ložnice a třískne za sebou dveřmi. Tohle bude muset vydýchávat hodně dlouho.)
Tom: (Zůstane tam stát u té zdi, uvažuje, jestli je s výsledkem spokojený, nebo ne. Teď ví určitě, že Alex není hetero, protože ten by se nenechal líbat. Proč teda chodí ze sestrou? Možná je bi a dokazuje si, že může být i s holkou? Ale nelituje toho polibku, i když ví, že to bylo špatný)
Alex: (Nervózně pochoduje po ložnici. Co si ten kluk vůbec myslí? Byl spokojený, než se tu objevil. S Karolínou to fungovalo skvěle a na minulost už skoro zapomněl.)
Tom: (Uvažuje, jak by měl jednat dál, rozhodně nehodlá dělat, že se nic nestalo, dojde k pohovce a zřítí se tam. Vážně skvěle líbá. Teď v něm převládá spíš pocit vzrušení, než nějaké odpovědnosti za své činy)
Alex: (Dá mu dost práce uklidnit se. Ale nakonec se mu to povede. Přemýšlí, co dělat. Ale není si jistý. Musí zvážit všechna pro a proti. Ne, tady není, co zvažovat. Bude toho malýho hajzlíka ignorovat a už si ho nepustí k tělu.)
Tom: (Obleče si něco teplejšího a na hlavu narazí kšitovku, pak vypadne z bytu jako by se nechumelilo, musí o tom přemýšlet)