12

"Jsem ráda, že jste přišel Akemi, omlouvám se, že jsem vás volala tak náhle."
"Copak se stalo, Yuko? Je něco v nepořádku se zítřejší tiskovkou?"
"No,vlastně ano, je. Nechtěla jsem to s vámi probírat po telefonu. Pojďte prosím dál. Dáte si čaj?"
"Velmi rád."
Akemi se usadil na pohodlné bílé sedačce a sledoval mladou herečku, jak v kuchyni vaří čaj. Bylo překvapivé, že mu volala den před tiskovkou. Vše bylo již domluveno, takže byl zvědav, o čem s ním chce mluvit. Z nějakého důvodu se usmívala, když před Akemiho pokládala šálek čaje a sedla si hned naproti.
"Je něco v nepořádku? Nejste si jistá nebo nervózní?"
"Ne, vlastně... je to naopak, jsem si velmi jistá svým rozhodnutím, které jsem s vámi chtěla probrat."
"Ano? Poslouchám, o co se jedná? Pokud chcete změnit prohlášení, ještě to můžeme mírně pozměnit."
Mladá herečka však zavrtěla hlavou. Záhadný úsměv ji nemizel z tváře. Dlaní pohladila své zatím nevýrazné bříško.
"Bude se jmenovat Akiko, pokud to bude dívka."
"To je opravdu pěkné jméno."

Akemi byl značně zmaten chováním herečky. Nechápal, co bylo tak důležité, aby to nemohli probrat po telefonu nebo po tiskovce, kde měla oznámit, že se nehodlá vzdát kariéry herečky ani přes své těhotenství a že kariéru přeruší jen na chvíli po porodu.
"Myslím, že bych na té tiskové konferenci chtěla říct něco jiného. Dlouho jsem o tom přemýšlela Akemi a... myslím, že to tak bude nejlepší pro mě i mé dítě. Chtěla bych ukončit kariéru herečky. Nepopírám, že se třeba jednou zase nebudu chtít ke hraní vrátit, ale nyní se chci věnovat jen roli matky."
Akemi se málem polil čajem, jak už se chtěl napít. Zamrkal na herečku, jestli si z něj netropí žerty. Ale znal Yuko dobře, vážil si jejího ryzího charakteru a milé povahy, tak jako velkého srdce. Tohle se mu ale ani trochu nelíbilo. Nechápal důvod, proč by musela končit s kariérou. Proč tak najednou? Celé dva týdny přeci bojovali o to, aby ji veřejnost neukamenovala za nemanželské dítě, které navíc bude vychovávat sama. Ale povedlo se jim změnit veřejné mínění. Yuko všichni drželi palce a fandili ji. A najednou konec? Po té vší dřině?
"Počkejte Yuko, vy mi tady říkáte, že chcete skončit? Vždyť ty poslední dva týdny jsme..."
"Ano, já vím Akemi a velice si vážím vaší obětavosti, to si buďte jistý. Ale tohle je jen mé soukromé rozhodnutí. Chci se věnovat mateřství a to plně."
"A co nový film, který pro vás připravil Masahiro Noru? Co Píseň větru?"
"Mrzí mě, že pana Masahihira takto zklamu, scénář se mi opravdu líbil a nepopírám, hodně dlouho jsem se rozhodovala. Myslím však, že si pan Masahiro najde za mě náhradu."
Akemi byl naprosto vyveden z míry. Ten milý vyrovnaný úsměv herečky ho zarážel. S takovou bude brzo znám jako prokletý manažer, u něhož všichni ukončují kariéru. Nejdřív RIVEN a teď Yuko. Snažil se však udržet profesionální klid.

Akemi nemohl vědět, že mladou herečku přede dvěma dny navštívil velmi zajímavý mladík a donutil ji, aby ho vyslechla. Tolik mu šlo o to splnit si svůj sen a potřeboval k tomu právě Akemiho jako svého manažera. Dokud ale spolupracoval s Yuko, nikdy by si dalšího klienta nevzal, i kdyby chtěl. Líčil ji bez přikrášlení svou životní etapu. To on ji do hlavy nasadil brouka mateřství. To on ji ukázal, jak je důležité trávit ty první roky se svým dítětem. Přeci jen byla mladá, jako herečka se mohla uplatnit ještě velmi dlouho. A mateřstvím jistě vyzraje.
To právě ten mladík a jeho smutný příběh ji ponoukl k tomuto kroku. Skončit s touhle branží a stát se raději matkou. Milovat své dítě a věnovat mu všechnu pozornost. A tak souhlasila, že propustí Akemiho ze svých služeb.

"Ráda bych toto své rozhodnutí prezentovala na té tiskové konferenci. Vím, že je to tak narychlo a jsem si vědoma, jaké problémy vám tím způsobím, ale... jsem si jistá, že jsem se rozhodla správně, Akemi. Prosím, mějte z toho aspoň trochu radost. Odpadnou vám jistě starosti s mou kariérou. A jednou, až budu znovu připravená, se zase vrátím."
Akemi si jen povzdychl. Věděl, že nemá cenu Yuko přemlouvat. Byla to rozhodná žena a šla za tím, co chtěla. Vážil si ji i jejího nesporného talentu, který dávala do svých rolí. Věděl, že na tohle má mladá herečka právo. Uvažovali i o takovéto možnosti. Ale pak se rozhodli spolu bojovat a Yuka dostala nabídku na hlavní roli v melodramatu ze starého Japonska. Opravdu významná a nejspíš i přelomová role v její kariéře. A přesto se své šance na slávu vzdala.

Chvíli oba udržovali jen ticho a popíjeli svůj čaj. Manažer nejspíš přemýšlel, jak uspokojit přání své klientky, i když se mu to přání příliš nezamlouvalo. Nakonec ale vyvěsil bílou vlajku.
"Dobrá, pokud je tohle vaše rozhodnutí konečné, udělám vše proto, aby se to obešlo bez nějakého skandálu. Jistě zvládnete tiskovku skvěle."
"Když to bude chlapec, dám mu jméno Yashiro."
Nakonec i na Akemiho zakaboněné tváři se objevil úsměv. Byl si jistý, že Yuka bude skvělou matkou a ve světě se neztratí. A možná, za rok nebo za dva o ní znovu uslyší.

 

Akemi čekal, že se na mladou herečku spustí jako hejno supů, ale ten největší příval otázek zvládl regulovat hned po tom šokujícím oznámení. Situace se poměrně uklidnila, takže se Akemi mohl konečně porozhlédnout po třech řadách novinářů. Překvapeně sebou však trhl, když zahlédl až daleko vzadu známou postavu. Zbláznil se snad? Hledá ho celé Tokio a on si jen tak přijde na tiskovku nějaké herečky, když tam je spousta novinářů? Co by se stalo kdyby ho někdo poznal? Ale jak se zdálo, Kazuo stojící v klidu vzadu a prohlížející si tiskovku, žádný strach neměl. Tomu napovídaly ruce v kapsách a ten rozverný úsměv. Akemi se musel zamračit, čemu se to směje? Viděl ho osahávat si kapsu a hledat mobilní telefon, pak uslyšel zvonit svůj. Nebral to jako náhodu. I když číslo neznal, viděl, jak se na něj Kazuo dívá. Proto raději mobil zvedl a nijak ho nepřekvapilo, když zaslechl jeho hlas.
"Rozmyslel sis to?"
Ten úlisný hlas a jeho pohled, kterému nešlo odolat. Akemi se přistihl, že už chtěl kladně odpovědět, ale pak si to uvědomil. Co dělá RIVEN na tiskovce Warase Yuko? Co s tím má společného? Jako kdyby to věděl dopředu, jak se Yuko rozhodne. Snad v tom nemá prsty?
"Nebudu tvým manažerem."
"Mohl by sis spravit reputaci. Opravdu tě to neláká? Nelákám tě já?"
Bylo to, jako kdyby ho samo peklo zvalo na návštěvu a odpolední čaj. Ale on nesměl podlehnout. Nevěřil mu, že to bude jiné.
"Co máš společného s ukončením kariéry Warase Yuko?"
"Já? No... jak já bych s tím mohl mít něco společného, hm? Ale teď jsi volný manažer..."
To opravdu neznělo ani trochu důvěrohodně. Akemi se musel ušklíbnout.
"Nemám zájem s tebou pracovat, jednou mi to stačilo."
"Změníš názor... vím to! Tentokrát to bude jiné, jen mi musíš věřit. Chci toho nejlepšího a to jsi ty. A já dostanu co chci, jsem velmi, velmi, velmi vytrvalý."

Akemiho mladíkova slova začínala pomalu ale jistě děsit. V telefonu se ozval tón ukončení hovoru a postava, která se tak nenápadně vmísila do davu, se otočila k odchodu. Akemi však nepochyboval, že tohle bylo jen první dějství téhle frašky.
Po tiskovce uhodil i na mladou herečku a ta se mu po několikanásobném zapírání nakonec přiznala, že s mladým zpěvákem mluvila a že ji otevřel oči. Tomu se dalo jen hodně těžce uvěřit. Ale Akemi měl aspoň jistotu, že to co dřív bývalo RIVENEM, se zvrhlo v nějaké Ďábelské stvoření, které ho chce nejspíš zničit.

Byly tomu dva dny, kdy si Akemi užíval klidného odpočinku ve svém bytě. Konečně po tolika měsících a rocích se odhodlal uklidit pokoj Mikoto. Bylo to pro něj nesmírně těžké. Ale nyní už chápal její pocity, to, proč tenkrát skočila. Díky jejím dopisům znal pravdu a rozhodl se Mikotiny věci zabalit do krabic a uschovat do sklepa a něco poskytnout charitě. Byl to způsob, jak ji konečně nechat jít, jak ji přestat držet u sebe násilím. Pracoval na tom celé dva dny, bez spánku a odpočinku. Věděl ale, že pokud přestane, byť jen na okamžik, již nebude mít odvahu to dokončit. Teď seděl ve vyprázdněném pokoji a prohlížel si stěny pokoje, na kterých stále visely plakáty zpěváka, kterého milovala. Akemi se rozložil na koberec a založil ruce za hlavou. Na chvíli přivřel oči. Když je však otevřel, shlížela na něj stále RIVENOVA tvář, plakát vylepený na stropě nad postelí Mikoto. Byla vážně posedlá. Akemi nad tím musel zakroutit hlavou. Ale přesto dál sledoval tu tvář na plakátech.
"Tak on chce mé služby... po tom všem. Myslím, že ho nechám pěkně podusit."
Když se Akemimu povedlo odstranit i všechny plakáty a pokoj nechal vyvětrat, nechal v něm jen základní nábytek a pár květin. Nechtěl, aby byl úplně prázdný. Celou dobu úklidu měl však vypnutý mobil, což si uvědomil až vzápětí.

Chtěl mít na nějakou dobu plně soukromí a nechtěl být rušen. Jaké však bylo jeho překvapení, když v mobilu našel mnoho nepřijatých hovorů. Některé od známých z branže, několik jich bylo i od Hiraty, se kterým stále udržoval přátelské kontakty, ale už pro něj nepracoval.
Byl zaskočen takovým zájmem o svou osobu, nevěděl totiž, co se zatím za jeho zády chystá. Jelikož celé dva dny pracoval na pokoji Mikoto, nezapínal ani televizi, ani rádio. A to byla velká chyba. Na to ho upozornila jedna z SMSek od známé manažerky.
Příliš nechápal, co se děje a proč je o něj najednou takový zájem, ale našel v textovce i čas opakování pořadu, který se blížil. Ze zvědavosti tedy zapnul televizní pořad, který se zabýval hvězdami showbyznysu. A tam ho hned na začátku uzemnila první ze zpráv, při které zůstal hledět s otevřenými ústy.
Moderátor hlásil o překot tu úžasnou zprávu, že zpěvák RIVEN se vrací zpět do vod j-pop/rocku. Ale svůj návrat podmínil jistým přáním. Pak do éteru pustili vzkaz, který RIVEN nahrál a poslal nejen do toho studia, ale i do několika rádiových stanic.
Masato Kazuo, jak si zpěvák nyní říkal, sliboval svůj velkolepý návrat, koncerty, desky, písně, vystoupení. Znělo to naprosto věrohodně, naprosto zaujatě. Sliboval již brzy další singl, vydaný ve vlastní produkci, což se muselo hodně prodražit i tak bohatému zpěvákovi. Ale vše si ošetřil jasnou podmínkou.
"Vrátím se zpět šířit hudbu do vašich srdcí, vrátím se jako nový člověk. RIVEN je mrtev, ale Masato Kazuo vám chce přinášet svou hudbu. To se však nestane, dokud na mou nabídku nekývne i nejlepší z manažerů, se kterým chci spolupracovat, pan Akemi Yashiro. A pokud on nekývne... má hudba zůstane zapomenuta. Doufám, že na spolupráci změní názor a alespoň to se mnou vyzkouší. Takže mi držte palce."
Masato Kazuo, pravé občanské jméno RIVENA, teď letělo éterem nejedné televizní i rozhlasové stanice. A jeho prosba, znějící spíše jako vydírání nebo ultimátum, se pouštěla vždy před zahráním jeho skladby Naděje. Naprosto šílený, ale promyšlený krok, který nechal Akemiho jen běsnit nad takovou drzostí. Ten kluk byl opravdu schopen všeho, aby dosáhl svého.