15

Tom: (Ten test dneska byl celkem fiasko, učitel ho zašlapal hluboko pod zem, takže se vrátí do bytu a třískne naštvaně dveřma)
Alex: (Zrovna vaří, někam tu svoji přebytečnou energii vrazit musí, takže se docela lekne té rány a zlije se vodou. Zamračí se.)
Tom: (Jde do pokoje a hodí tam tašku, dnes asi bude celý den trucovat. Od té události s Alexem v pokoji, s ním nepromluvil)
Alex: (Jde se radši převléct, mokrý tu chodit nebude. Od toho večera spolu nemluvili. Uznává, že to přehnal, ale prostě to nešlo jinak. Chtěl mu dát lekci.)
Tom: (Vyleze ven a začuchá, má děsnej hlad, takže se jde podívat, co to kuchtí)
Alex: (Převleče se a jde zpátky do kuchyně. Jen ho zahlídne u hrnců, ztvrdne mu výraz ve tváři. Jde dokončit kuchtění.)
Tom: (Lekne se toho výrazu a radši vycouvá do obýváku a jde se učit, musí přijít na to, co tomu učiteli na něm vadí)
Alex: (Pokračuje dál. Spíš jen mechanicky, přemýšlí nad jinými věcmi. Na chvíli se na něj zahledí.)

Tom: (Je ponořený do poznámek, ale pořád má za to, že všechno udělal dobře, tak nechápe proč prolítnul)
Alex: (Dál vaří, pak to beze slova naservíruje pro oba na stůl. Stejně mu nějak nechutná, rýpe se v tom a přitom sleduje Toma.)
Tom: (Značně ho ignoruje a pročítá si zápisky, označuje si ty otázky z testu)
Alex: (Začíná ho to štvát. Vychladne mu jídlo, ale ať si. Pustí se do jídla a radši zapíchne pohled do talíře.)
Tom: (Jídlo celkem ignoruje, i když mu kručí v žaludku, ani neví, jak se po tom fiasku k němu má chovat, dost ho vyděsil tím, co mu chtěl dělat)
Alex: (Dojí a jde uklidit nádobí. Všechno mlčky.)
Tom: (Už ho to učení nebaví, utíká mu z toho mozek, ale pořád nepřišel na to, kde je zakopaný pes.)
Alex: (Umyje, utře a jde si sednou k televizi. Toma stále ignoruje.)
Tom: (Jakmile si sedne, Tom zase vstane a jde se najíst a usadit se ke stolu, záměrně udržuje odstup aspoň dvou metrů)
Alex: (Zatváří se kysele a pustí si televizi. Nějaké zprávy. Zbystří, když uslyší, že se střílelo u soudu, kde má stáž Karolina.) To snad ne.
Tom: (Nějak není schopný vnímat, takže na TV nekouká a snaží se to sníst, co nejdřív)
Alex: (Vyskočí a letí pro telefon, okamžitě vytočí Karolínu.)
Tom: (Kouká na něj, taky bez segry nevydrží...je mu mizerně ze sebe samotného, až teprve potom si všimne zpráv a kouká na to vyjeveně)
Alex: (Chvíli čeká, zvoní to nekonečně dlouho.) Karolíno? Jsi... jsi v pořádku? (Vyhrkne.)
Tom: (Sleduje, jaká bude odpověď, má o ní taky strach)
Alex: (Zamračí se začne mluvit anglicky.)
Tom: (Nechápe, co se děje, tak jen sedí a čeká jaké budou zprávy)
Alex: (Domluví a zaklapne telefon. Z jeho výrazu se nedá nic vyčíst.)
Tom: (Rozčiluje ho to) Co je s Karolínou?
Alex: Je v pořádku. (Oznámí a vjede do ložnice. Zabouchne za sebou dveře.)
Tom: (Nechápe nic, ale má o sestru strach, co by dělal ,kdyby se ji něco stalo...uvědomí si, že oblizovat jejího přítele asi není moc správná věc, zůstane koukat do talíře)
Alex: (Svalí se na postel. Nechápe, proč její telefon bere nějaký chlap. Trochu mu to dělá starosti.)
Tom: (Nakonec se vrátí k učení, nic jiného se stejnak dělat nedá. Karolína je asi v pořádku, jinak by mu to Alex snad řekl...i když ani to není jisté)
Alex: (Vezme si věci do posilky. Vyjde ven, ještě si jde do kuchyně pro pití.)
Tom: (Radši se neptá, vypadá dost nebezpečně tak, dělá že tam není)
Alex: (Vypadne z bytu a třískne za sebou dveřmi.)
Tom: (Nadskočí leknutím a raději si posbírá učení, pak zapadne do pokoje)

Alex: (Vrátí se až hodně pozdě v noci. Snaží se jít potichu, ale nějak mu to nejde. Nakonec to vzdá a mrskne taškou do kouta.)
Tom: (Už skoro spí, ale tohle ho probudí a vyleze se kouknout, co se děje)
Alex: (Trochu pil, ale opilý není. Aspoň ne moc. Usadí se v křesle a zavře oči.)
Tom: (Koukne na tašku a pak na něho, nad hlavou se mu vznáší otazník, už se nadechuje pro peprnou narážku na to, jak nemá dělat randál večer, když všichni spí, ale nakonec zůstane mlčet)
Alex: Pojď sem. (Kývne na něj, když si ho všimne.)
Tom: (Zamračí se na něj) Proč děláš takový kravál? (Nevšimne si, že je opilý, v místnosti je dost tma)
Alex: Pojď mi v tom zabránit. (Vyzve ho. Nějak se přestává ovládat.)
Tom: Co to meleš? (Jde ke světlu a rozsvítí, málem se o tu jeho tašku přerazí) Neučili tě uklízet?
Alex: Učili mě spoustu věci. (Vstane a jde k němu.) Třeba to, jak dostat to, co chci.
Tom: Jo...podplatíš lidi kolem? (Koukne na něj zmateně a couvne ke zdi) Jsi opilý
Alex: Nejsem. Kdybych byl, vypadá to trochu jinak. (Dojde až k němu a vezme ho kolem pasu jednou rukou. Druhou mu prohrábne vlasy.)
Tom: (Naježí se mu i ty chlupy, které si oholil a zmateně zamrká) Co ...co děláš? (Musí být opilej, jinak si to nedovede vysvětlit) Měl by ses jít vyspat.
Alex: A půjdeš se mnou? (Zeptá se s úsměvem.)
Tom: (Vykulí na něj oči, absolutně nechápe) Ty si sfetovanej? (zkusí si tipnout, ale asi ne, sfetované lidi pozná)
Alex: Nejsem. Ale nedopověděl jsi
Tom: To byla otázka? O co ti jde? Chceš si zase hrát na pána tvorstva? Z toho mě vynech
Alex: (Jen ho to rozesměje. Skloní se k němu a vášnivě ho políbí. Pak ho prostě pustí, jako by nic.) Dobrou Tome. (Zapadne do ložnice.)
Tom: (chytí si rty a je naprosto mimo...co to mělo znamenat? Proč ho políbil? Navíc tak hezky....ne nesmí...Karolína...jo je tu sestra, nebude ji dělat do kluka, to už by byl fakt hnusný)
Alex: (Chvíli přechází po pokoji a přemýšlí, když ona může, proč by nemohl on. Nakonec za Tomem ještě vyjde.)
Tom: (Pořád tam stojí jako přikovaný a kouká na něj, pak se trochu vzpamatuje, bude hrát siláka)
Alex: (Popojde až k němu.) Takže... pořád jsem nedostal odpověď.
Tom: (Zvedne k němu pohled, jen ho chvíli pozoruje, pak pohled sklopí) Zeptej se na odpověď Karolíny...(pak se ho pokusí obejít)
Alex: (Těsně před něj si opře ruku, aby mu v odchodu zabránil.) Ptám se tebe.
Tom: Proč? Abys si měl s čím hrát? Kup si vibrátor.
Alex: Moc mluvíš. (Zhodnotí situaci a znovu ho políbí.)
Tom: (Nebrání mu, to ani nejde, nedokáže odolat, chvíli jen stojí a drží, pak mu polibky začne dychtivě oplácet)
Alex: (Přimhouří oči, ten kluk je vážně vášnivý, až moc. Tímhle si možná dost zavaří, ale už je mu ho jedno. Nasměruje ho k sobě do ložnice.)
Tom: (Dochází mu to, i když trochu pomalu, vlastně ani neví, proč to dělá. Ale rozhodl se aspoň jednou zhřešit a okusit to, pak klidně půjde do pekla)
Alex: (Povalí ho na postel a začne líbat a pomalu z něj stahuje oblečení. Chce se jen trochu pomazlit.)
Tom: (Ruce mu prostrčí pod tričko na hruď, líbí se mu jeho polibky, i to teplo. Jeho váha...všechno, o čem se mu zdálo už více nocí za sebou a teď je to aspoň trochu skutečné)
Alex: (Sjede polibky na krk a jen se jemně mazlí s jeho tělem. Dlaněmi prozkoumává každý kousek.)
Tom: (Tiše si povzdechne, tohle chtěl, aby se ho dotýkal, aby ho mohl cítit, to je mnohem lepší než nějaké uspokojování)
Alex: (Rozepne mu kalhoty a opatrně je stáhne. Olízne mu čelist a pak sjede jazykem až na břicho.)
Tom: (Už je hodně roztoužený, ale všimne si, že nemá kalhoty, takže se trochu nervózně zavrtí)
Alex: (Pousměje se a trochu ho zalehne, nemá rád vrtění. Přisaje se mu na rty a rukou sjede mezi ně. Přesně v tom okamžiku mu zazvoní mobil.)
Tom: (Obejme ho kolem pasu a snaží se ho od telefonu odvést) Ještě...
Alex: (Má ho v kapse, takže ho vytáhne a podívá se na displej, je to jak ledová sprcha. Pohladí Toma po vlasech a naznačí mu, aby byl potichu.) Karolíno? Ahoj.
Tom: (To je i ledová sprcha pro něj, takže jen odvrátí hlavu na stranu, pořád zalehnutý se cítí jako přistižený, kdyby tak Karolina věděla....)
Alex: (Pomalu se narovná a sedne si na kraj postele.) Jo, jsem rád.... ne, to jsem... hmmm, fajn... kdy?... Dobře, vyzvednu tě... Ne, už dávno spí. (Hodí na Toma pohled, rukou ho jemně pohladí po tváři.) Dobře, dobře... ne, všechno je v pořádku... zařídím to, neměj strach... tak se mi pak ozvi... jo, vyřídím mu to... tak jo, já tebe taky. Ahoj.
Tom: (Jeho pohlazení pálí jako rozžhavené železo, odsune mu ruku a převalí se na druhou stranu postele, kde si začne natahovat kalhoty)
Alex: Karolína tě pozdravuje, přijede na tvoje narozeniny. Nepochlubil si se, že je máš příští týden. (Zadívá se na něj a pak se pro něj natáhne.) Co to děláš?
Tom: (To ho dost zarazí) Cože? Při...přijede? (Přemýšlí, jak se ji podívá do očí, tak toho se účastnit nehodlá) Aha...to je fajn (natáhne si kalhoty a dopne je)
Alex: Jo, přijede. (Trochu se pousměje a stáhne ho k sobě.) Kam máš namířeno? Ještě jsem neskončil.
Tom: Ale já jo. Karolína ti přijede, jásej, vybiješ si frustraci na ni a nebudeš to muset zkoušet na mě. Nejsi šťastný? (neříká to kousavě, spíš celkem mdle)
Alex: To ty to tady zkoušíš celou dobu na mě. Najednou tě začne hryzat svědomí?
Tom: Nic mě nehryže (Otočí se na něj, jo takového kluka by si taky přál, sice ne tak...arogantního a ignorantského, ale nikdo není dokonalý. Skloní se k němu a dlouze ho políbí, i když nechce přestat)
Alex: (Opětuje a stáhne ho pod sebe. Vloží se do polibku, ví, že by neměl... On a Karolína. Asi by se měli rozejít. Takhle to nemůže jít dál.) Měl bys jít spát, je pozdě. (Odtáhne se, má s tím trochu problémy, ale nakonec se mu to povede.)
Tom: (Ještě mu věnuje pohled a beze slova se zvedne, jen zakýve hlavou a zvedne se) Řekni Karolíně že....nechci žádnou oslavu
Alex: To jí budeš muset vymluvit ty. Ona si představuje něco velkého. (Ještě vstane a přejde k němu.) Co by sis přál k narozeninám?
Tom: To co mít nemůžu. (Vyjde z jeho pokoje a zamíří k sobě. Jestli bude Karolína něco chystat, tak se účastnit nehodlá)
Alex: (Sedne si na postel a chvíli přemýšlí.) Třeba to nakonec dostaneš. (Pak se jen pousměje a jde si lehnout.)
Tom: (Rozvalí se na posteli a přitáhne si deku, pak ještě vystartuje a pokoj zamkne)