31

Princ se jen mírně uklonil, aby přítomné pozdravil podle etikety a pak jednu speciální úklonu věnoval své maceše, která přímo bublala vztekem co si to ten malý spratek dovoluje. Pak jen zatleskal a zábava se rozproudila. Brzy začali panošové nosit hlavní chod, dnešní den tak slavnostní. I když princ byl značně nervózní, rozhodl se užít si tyhle zbytky slavnosti. Cítil pohledy všech okolo a některé byly pěkně bodavé, jiné zhnusené...bylo jich mnoho dnes kolem stolu, kdo by princi nejraději zapíchli kudlu do zad.

Deris se zatím zaobíral myšlenkou na jeho otce. Jak jen si dokázal udržet respekt těchto mocných mužů? Tohle nikdy nedokážu. Rychle pohledem vyhledal Siriona, který byl chladný jako vždy a pozoroval ostražitě všechny stráže, které sebou šlechta přivedla i když to byla soukromá oslava. Deris věděl, že nemá cenu radě něco vysvětlovat, nikdy ho nebudou poslouchat, protože si myslí že je ještě dítě. Ale dnes jim ukáže že i dítě může disponovat velkou mocí. Musí jen jednat obezřetně.
Z žonglérů a šašků se tedy nedokázal radovat a odeslal je pohybem ruky pryč.
To byl jasný signál i pro královnu. Jakmile zábava skončí může se v klidu vytratit. Ale Deris neměl v plánu ještě ji propouštět.
"Prosím královno, pozdržte svůj odchod ještě o krátkou chvíli. Ta pravá zábava teprve začne".
Královna po něm hodila nevraživý pohled, ale něco v princových očích ji donutilo znovu se usadit. Byla zvědavá co chystá teď. Že by orientální tanečnice či jiný cirkus?

Princ jen kývl na jednoho z panošů, který měl v rukou hromadu svitků a ten je roznesl všem přítomným šlechticům. Na každém byla královská pečeť, což muže u stolu překvapilo, protože jen rada mohla pečetit dokumenty touto pečetí.
"Vaše výsosti, co tohle má znamenat"?
"To se dozvíte brzo hrabě, prosím otevřete své listiny".
Jeden putoval i ke královně, která roztrhla pečeť a začetla se do obsahu prohlášení.
Ale hned po prvních řádkách musela přímo vytřeštit oči a rozhlédnout se po ostatních šlechticích, kteří na tom byly obdobně.
"Ano čtete správně pánové. Tímto ustanovením rozpouštím radu, protože už nebudu nadále potřebovat vaše služby. Dekretem, přiloženém u této pečeti se zříkáte všech práv v radě a také rozhodování o království. Prosil bych vás aby jste tento dekret podepsali".
Princ je všechny obhlédl a tvářil se neúprosně. Šlechtici byly v šoku. Tohle znamenalo jejich konec. Už by neměli přístup do královské pokladny, už by nemohli o ničem rozhodovat a stali by se jen královými rádci a družinou, tak jak to fungovalo za krále Dunase. Nikdo z nich se nechtěl vzdávat svých výsad a nakradených peněz, proto se jich několik vzbouřilo a vstalo od stolu.
"Jak si dovolujete princi, tohle je proti zákonům království. Nemůžete rozpustit radu. Nejste plnoletý, nemůžete vládnout království sám".
"Ale ano hrabě, můžu. Jsem jediný dědic království. Jsem princ Askádský. Po vašem podpisu této listiny se stanu králem".

To už začali šlechtici mezi sebou hlasitě hovořit a dovolávat se spravedlnosti než je přerušila královna.
"Jak směšné. Dítě nemůže vládnout tak velkému království Derisi. Copak je to za podivný narozeninový žert"?
Vysmívala se mu do očí a Sirion pevně sevřel svůj meč, protože měl chuť tu ženu zkrátit o hlavu.
Ale Deris už jednou vstoupil do této řeky. Nemohl couvnout, takže se jen zasmál.
"Žádný vtip královno. Pokud se nemýlím i váš otec Nasarenský král nastoupil na trůn ve svých sedmnácti letech a království vede pevnou rukou do dnes".
Královna zmlkla. Ano, tenkrát to byl velký precedens. Její otec se prohlásil za krále, ale před veřejností působil jako osmnáctiletý. Jen málo kdo tenkrát věděl, že usedl na trůn ještě neplnoletý, tudíž protizákonně. Jak se to dozvěděl Deris nikdo nevěděl. Takže bylo všem přítomným šlechticům jasné že tohle nebude žádný vtip, ale krutá pravda.