Epilog

Mladý král Deris vládl velmi dobře a moudře. Za své vlády odmítal válčit a byl přeborníkem v mírových smlouvách a diplomacii natolik, že Askádie prosperovala celá léta. Lidé byli vděčni za takového krále. A nedali na Derise dopustit. Cizinci, kteří se ocitli na území Askádie sami nechtěli věřit tomu jak idilické království toto je.

Sirion splnil svůj slib. Zůstal s králem v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, v bohatství i v chudobě.
Přišly však krušné roky, které vyzkoušely jak silný je Askádský panovník. Přišel hlad a poté mor...ale ani to nebylo schopné zničit nezdolnost krále. Přišliy i slavné roky plné bohatství z obchodních cest, kdy se sípky prohýbali pod náporem zásob. Roky plné zlata a teplé zimy.
Z každého problému, který Derise na trůnu potkal se něco naučil. A když byl již bezradný, věděl, že má po svém boku mocného rádce, svého milovaného čaroděje, který mu vždy dokázal pomoci.
Jejich vztah neochladl ani po letech. Deris však dospěl, už z něj nebylo to dítě jakým býval. Stárnul každým rokem a nastala doba, kdy království začalo volat po dědicovi. To byla pro Derise těžká zkouška. Ve třiceti letech už měl nevyšší čas. Nemohl nechat své království bez následníka, to věděl dobře. Hádky mezi šlechtici by království roztrhaly. Ale sám nevěděl jak si s tímto poradit. Vyhledal tedy radu svého čaroděje, který jak se zdálo nezestárnul ani o den. Stále byl stejný, uvězněn ve svém čase.

Před mnoha lety odmítl snoubenku, která by mu mohla dát dědice. A lid volal po synovi.
Mohl by přijmout nějaké dítě za své, ale chybělo by pouto krve, což by oslabovalo příštího dědice. Zahleděl se do šedých hloubek Sirionova pohledu a moc dobře věděl, co v nich vidí a co musí udělat.
Rozhodnutí padlo rychle. Mladá zchudlá šlechtična s minimem příbuzenstva Klaria. Deris ji znal již přes deset let, jelikož její rodiče, oddaní jeho trůnu, zemřeli při moru. Od té doby byla tato křehká půvabná dívka pod ochranou samotného krále, jeho schovanka. Tak jako všichni i ona věděla o vztahu svého krále s čarodějem...ale i přes to svolila k sňatku. Byla si vědoma, že ji král nikdy milovat nebude, ale jistým způsobem byla šťastná, že mu smí oplatit vše co pro ni udělal. Sňatek to byl rychlý, nebylo v něm ani špetka pompéznosti, jak by se na královskou svatbu slušelo. Všichni znali své role a mladá Klaria si byla vědoma úkolu, jenž ji byl kladen na bedra...porodit králi syna.
Sirion s tímto sňatkem souhlasil, znal tu dívku a věděl, že má ryzí srdce a je oddána Askádii. Bude dobrou matkou. V den svatby však z království musel odjet, přeci jen se na to nemohl dívat. A Deris ho chápal. Byla to poslední tvrdá zkouška, jenž je čekala.
I když se mohla Klaria honosit titulem královny, nikdy ho nevyužívala, jelikož si byla vědoma že ji plně nenáleží. Zůstala vždy skromnou, tichou dívkou dívkou.
Sirion s Askádie zmizel skoro na deset dní. Král po něm dal pátrat, ale všichni poslové a stráže, které vyslal se vrátili s nepořízenou.
Nakonec se přeci jen vrátil. Slib, který Derisovi před mnoha lety dal a láska k němu, mu nedovolila zůstávat déle bez jeho blízkosti.
....
Po několika měsících se hradem rozezněl hlasitý dětský křik. Ano Klaria opravdu králi porodila silného a zdravého syna. Království oslavovalo šťastný příchod nového prince a následníka trůnu a velké oslavy nebraly konce. Deris vyplnil to co jeho lid požadoval.
....
Rok po narození syna, jenž dostal jméno Daven se královna uchýlila do ženského kláštera, jelikož byla vždy velice zbožná, chtěla dožít svůj život v něm. Deris se ji odchod i se Sirionem snažil rozmluvit, ale trvala na svém rozhodnutí.
Po dvou letech v klášteře však zemřela na neznámou chorobu, jenž zachvátila její tělo.
Král tedy zůstal na výchovu sám. Ale nebylo to tak úplně pravdou. Měl po boku stále svého čaroděje. Vrhli se tedy na výchovu společně a z mladého prince rostl silný a chytrý mladík. Vynikal v souboji s mečem...dokonce v tomto překonal i svého otce, jelikož ho Sirion cvičil od raného dětství. Na svůj věk byl sice trochu uličnický, ale velmi sečtělý. Dokonce ho čaroděj tajně učil několika kouzlům, ve kterých princ našel zalíbení a byl velmi pilným žákem.
A Deris věděl, že království připadne do dobrých rukou. Daven bude skvělý panovník a postará se o Askádský lid dobře.
....
Král Deris ochořel v padesáti šesti letech. Ulehl na lůžko a léčitelé nad ním jen bezradně lomili rukama. Sirion sezval snad všechny babky kořenářky, všechny léčitelé ze tří království, všechny šarlatány, které našel...ale vše bylo marné.
Nechtěl nechat Derise odejít a bojoval s tou proklatou nemocí do poslední hodiny. Nebylo v jeho silách se vzdát někoho, koho tolik miloval. Ale Deris byl šťastný. Věděl, že přišla ta chvíle, kdy bude muset odejít. Jeho synovi už bylo přes dvacet let, byl dospělý a poslední měsíce jeho nemoci převzal sám dobrovolně vládu za svého otce. Derise těšilo, že si vede dobře. Do kralování si nenechal mluvit a byl trochu paličatý, ale bylo to jen správně. Nadešel čas nechat království v jeho rukou.
"Před mnoha lety jsi dal slib mému otci, ten si již vyplnil. Před mnoha lety jsi dal slib i mě...o ten tě nyní zprošťuji. Umírám Sirione, ale jsem šťastný. Prožil jsem nádherný život s tebou. Navždy tě budu milovat. Byl si mi přítelem i rádcem, učitelem i otcem...a teď je čas mě nechat jít. Ale chtěl bych tě o něco požádat, nasposledy".
Sirion bedlivě poslouchal ty slova a po tváři se mu koulely slzy.
"Cokoliv můj králi".
Deris se naposledy bolestě usmál a sevřel z posledních sil čarodějovu dlaň. Ty roky se na něm vůbec nepodepsaly. Stále byl tak krásný, jeho ledový čaroděj.
"Ochraňuj Davena a vždy stůj při něm. Bude potřebovat tvou moudrost a sílu tak jako já".
"Slibuji můj králi"
.......
Královský slib tedy tímto nekončil, přenesl se již na třetího panovníka Askádie. Královský slib je svatý, musí se tedy dodržet.
Sirionovi trvalo mnoho měsíců, než se vzpamatoval z odchodu svého milovaného. Askádie upadla do černoty smutku a truchlila. Ale život a mládí nešlo zastavit. Muselo jít dál a dělat stejné chyby, muselo se učit vládnout.
A Sirion vyplnil královský slib, vždy stál za novým králem a snažil se ho učit i mu být přítelem. Přeci jen se historie opakovala stále dokola......
..............
Toto je konec příběhu o Askádském království. Geneze královských rodin a dědiců Askádského trůnu je rozsáhlá, ale všichni králové, tohoto království měli jedno společné. Siriona, který zůstal věrný královskému trůnu po dalších dvě stě let. Viděl přicházet a odcházet mnoho králů, ale už nikdy se nezamiloval. Uzavřel své srdce nadobro a dál udržoval odkaz svého milovaného Derise jak slíbil.