Tyhle hodiny šermu spolu praktikovali v tu nejnevhodnější
dobu každý den. Siriona to zjevně velice bavilo a král byl rád, že ho někdo
odvede aspoň na chvíli od jeho povinností.
I dnešního dne posedával Deris znuděně na svém trůnu a očekával kdy se dveře
rozrazí a vstoupí jeho čaroděj, na kterém mohl vždy oči nechat. Dnes měl na něj
mladý král obzvlášť vztek.
Ráno si královsky postavil hlavu a odmítl se vrátit do svých komnat. Pokusil se
čaroděje svést a přimět ho k novému milování. Ale narazil na ledovou bariéru.
Sirion ho chladně odmítl. Z jeho lože tedy Deris odešel značně rozezlen. V
dnešní hodině šermu si na něm shladí žáhu.
Ale místo Sirionova příchodu se rozezněl roh z hradeb. Další delegace? Deris si
jen unaveně vzdychl. Už toho měl plné zuby. Unaveně se zapřel do trůnu a čekal,
který ze šlechticů si zase přišel stěžovat na svého souseda či podobné
malicherné věci.
Do sálu vběhl celkem udýchaný panoš, který sotva popadal dech. Deris jen
pokynem ruky dal najevo ať ohlásí delegaci. Ale bylo ticho.
"Tak předveď ty vzácné pány přece, nestůj tu jako solný sloup".
"To...to nejsou pánové, vaše výsosti".
Mladý král pozvedl obočí, nic nechápal. Až do trůnního sálu vplulo pár po zuby
ozbrojených amazonek. Všechny se rozestavily jako stráž pro svou vládkyni. Do
sálu si to napochodovaly ještě pravděpodobně služebné, které vypadaly velmi
nelidsky se zrzavými vlasy a špičatýma ušima. A nakonec vplula do sálu postava
ověšená závoji v róbě posázené zlatem.
Deris jen otevřel ústa. Nijak nechápal co tohle divadlo má znamenat. I ostatní
rádci v místnosti stáli jako kdyby je Sirion přimrazil. Nastalo dusivé ticho,
než z toho zástupu žen vyšla asi třicetiletá žena a poklekla před Derisem, aby
mu podala uctivě svitek. Mladý král ho tedy převzal se značným zaujetím.
"Jsme delegace z jižního království Inithril, vaše výsosti".
Inithril? S jižním království Deris příliš styky neudržoval. To oni před lety
vyhlásili Askadii válku. Od toho smíru, jenž vybojoval jeho otec, se v Askadii
neobjevil jediný delegát z této velmi bohaté země. A najednou celá svita?
Deris klouzal očima po nově příchozích. Nikdy takto oblečené ženy neviděl,
všechny měly těžké meče, na zádech luk a toulec šípů. Už slyšel, že jižní
království je po celý rok velmi teplé a že tam bojují i ženy, společně s muži.
A kdo je ta postava zahalená závoji?
Žena klečící před Derisem si všimla jeho nechápavého pohledu. Vážně vypadal
jako dítě.
Vstala a vrátila se ke své družině.
"Dovolte mi představit naší zlatou auru, naší nejmilejší princeznu, jednu
ze sester královny Neobhy. Princeznu jižního království Inithril, Niobé".
Dívka v závoji přešla blíž k trůnu a slabě poklekla. Pak si začala pomalu
sundávat závoj i přes protest své pobočnice.
"Vaše výsosti, těší mě že vás poznávám. Omlouvám se za náš nenadálý
příjezd, ale cestovat ve vaší studené zimě by pro nás nebylo dobré".
"Ehm...já ano jistě". Deris byl v prekérní situaci, nevěděl jak
se má k delegaci chovat ani co dělat. Navíc když si dívka sundala závoj,
zjistil že bude ve stejných letech jako je sám, což ho trochu překvapilo.
"Askádie vás vítá ve svém hradu. Copak přivádí delegaci z jižního
království k nám"?
Ta otázka se zdála býti asi nevhodná, podle toho jak se komorné princezny po
sobě podívaly. Derisovi totiž stále unikala podstata věci.
Mladý král zapomněl na smlouvu uzavřenou jeho otcem a královnou Inithrilu. I
když se mu před rokem povedlo obejít tu hloupou listinu, která mu zakazovala
dosednout na trůn, když ještě nedosáhl plnoletosti, na tu druhou, celkem
podstatnou podmínku, zapomněl. Až dovrší osmnácti let života, tedy plnoletosti,
což bude přesně za měsíc, bude oženěn s princeznou jižního království, tak jak
to požadovala mírová dohoda mezi oběma zeměmi.
Proto teď nedokázal pochopit proč mu do sálu napochodoval celý ženský oddíl i s
princeznou ve svém středu. Jak vidno jeho pochyby přelétly po všech přítomných.
Dokonce si povšiml, že ve dveřích stojí zmateně i Sirion, který se dnes
opozdil.
"Naše cesta trvala plné tři dny, jen aby jsme dostáli slovu mírové
smlouvy, jenž byla uzavřena ještě když jsme byly dětmi, králi. Smlouva jenž se
zavazovala spojením našich dvou království pokrevně, sňatkem tedy".
Princezna Derise propalovala nenávistným pohledem. Nemohla uvěřit, že si bude
muset brát takového skrčka, který navíc ani neví, že se s ní má ženit. Jen si
tedy povzdechla. Ale neměla na výběr. Její sestra je krutá panovnice. Zaslíbila
její ruku cizímu králi a na nic se ji neptala. Princezna děkovala bohu, že
tento král je mladý a hezký, a že to není nějaký odporný pupkatý dědek. Ale i
tak...byla ji vzata možnost se sama rozhodnout.
"Sňatkem"?
Deris vykulil oči. Pomalu si skládal všechno dohromady až mu to konečně došlo.
Ano, tuhle podmínku obejít nemohl ale doufal že...v co doufal? Že královna
jižní země zapomene za ty roky na smlouvu? Nebo že už provdala sestru jinému
vládci? Tak nějak zapomněl brát v potaz tuto možnost. A teď mu v sále stojí
princezna dožadující se sňatku s celou družinou. To je zlý sen, já se snad
probudím...
Deris seskočil z trůnu a vyhledal pohledem Siriona, který se však
demonstrativně otočil k odchodu ze sálu. Další tvrdá rána pro královské srdce.
Proč mě opuštíš? Proč mě zrazuješ zrovna v tuto chvíli?
"Ale to přeci...sňatek"? Stále měl na paměti tu mírovou smlouvu.
Ale proč ho Sirion neupozornil? Nepřipomněl mu? Proč Inithril nedal vědět
předem, aby se na situaci mohl více připravit? Rozbalil tedy svitek v ozdobném
pouzdře. Byla to listina zavazující se sňatkem podepsaná jak královnou Neobhou
tak Derisovým otcem, pojednávala o tom, že po dovršení Derisových osmnáctin se
ožení s princeznou Niobé a tím bude spojení a věčný mír mezi královstvími
uzavřen.
"Nejste příliš nadšen vaše výsosti. Přicestovali jsme dříve, abychom si
zvykli na zdejší podmínky a mohli v klidu připravit svatbu, která bude hodna
našeho postavení".
Princezna mluvila chladně a bez emocí, sama odjela jen pod nátlakem své sestry.
Tohle je vážně zlá noční můra. Askádie je sice pěkné království a hrad
velkolepý, ale tohle tintidlo jako vládce? Chtěla by se tomu ironicky rozesmát,
ale stále udržovala kodex etikety. To vládnutí brzy převezme do vlastních rukou
a králíčka vyštípe do ústraní. A pak se pomstí své sestře za tohle všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat