05

Alex: (Dojde ke dveřím, odkud se už nějakou dobu ozývá zvonek. Otevře dveře a sjede poslíčka pohledem. Měl tu být už před čtvrt hodinou. Nerad čeká. Zaplatí, ale dýžko dostane minimální. Pizza je skoro studená. Nohou zavře dveře a ještě za chůze nahlíží do krabice. Voní to teda božsky.)
Tom: (Čuchá něco k snědku, to tak hezky voní. Doletí až ke dveřím pokoje, na kterých se nosem zastaví, pak si radši otevře a nakoukne, co to tak hezky voní, jakmile zbystří pizzu, hned už sedí v obýváku a dělá oči)
Alex: (Pobaveně si ho změří. Tak na jídlo ho dostane z pokoje. Dojde ke stolu, položí na něj tu krabici a jde pro talířky.) Opovaž se to sežrat dřív, než se vrátím.
Tom: (Už se po té krabici nevinně sápal, ale tak počká, když jinak ten protiva nedá. Ale sliny mu kapou i ušima)

Alex: (Položí před něj talířek a sám se s druhým usadí u stolu. Přitáhne si krabici a ještě trochu tu pizzu rozkrájí. V pizzerii to vždycky hrozně šidí.) Tak si vem, snad je to ještě teplé. (Hodí na něj andělský úsměv.)
Tom: (Je mu ten pohled nějaký podezřelý, takže zpozorní, co se děje, to nevěstí nic dobrého, co když je ta pizza zkažená? No raději počká, až si ten protiva sám kousne, zatím na tu pizzu jen kouká)
Alex: (Pokrčí rameny.) No, když nechceš... (Natáhne se a vezme si ten největší kousek. S chutí se do něj zakousne.)
Tom: (Fajn, tak asi závadná nebude. Rychle si taky kus vezme a nacpe si celou pusu, jemu vlažná pizza nevadí, tak je i lepší)
Alex: (Jen zavrtí hlavou nad tím nedostatkem. Copak takhle se jí? Ze všeho nejvíc mu připomíná křečka. Začne se té představě smát.)
Tom: Čemu se tlemíš? (Ještě s plnou pusou. Dívá se na něj, pěkně se směje, měl by to vážně dělat častěji. Když si uvědomí, nad čím přemýšlí, málem se udusí)
Alex: Tobě, vypadáš jak křečoun. (Vstane rychle a poplácá ho po zádech.) Proboha, neudus se. To by byla blbá smrt, udusit se pizzou.
Tom: (Nakonec to zvládne a snaží se chytit dech) Ne...nemáš se mi smát.
Alex: Netušil jsem, že to na tebe bude mít takový účinek. Až se tě budu chtít zbavit, začnu se ti smát, až budeš jíst... to zabere... (Sedne si zpět ke stolu a pokračuje v jídle.)
Tom: Jsi pěkně podlej, už aby se Karolína vrátila a já měl od tebe pokoj. Pak se na oslavu ožeru.
Alex: Tváříš se, jak kdyby ti tu něco chybělo. (Ušklíbne se.) Ale abys neřekl, že jsem na tebe zlej... Zítra vyrazíme ven.
Tom: (No ještě, že už nejí...by se udusil tuplem) Jo chybí třeba svoboda? Znáš to slovo? Je v ústavě. A jak vyrazíme? To jako myslíš, že někam s tebou půjdu?
Alex: Když nepůjdeš, budeš sedět doma. Lehká rovnice. Můžeš si vybrat.
Tom: (Tvář se mu zkřiví grimasou a protočí oči) To mě jako zveš na rande nebo co?
Alex: Tebe? Vždyť jsi chlap! Ne, mám zápas a musím tam jít. Takže co? Chceš se vyvětrat nebo tu chceš hnít sám?
Tom: Zápas? V čem? (Začíná ho to dost zajímat, ale maskuje to) V blbosti?
Alex: Asi tě zklamu. V kickboxu... Znáš to? (Zadívá se na něj, jako by měl před sebou cvičenou opičku.)
Tom: (Kouká na něj zaraženě a jen pomrkává, jo bojové sporty zná, má je rád, jsou sexy. Tak teď už ví, odkud má tak božský tělo) Jo znám, nejsem blbec. Takže tě někdo skope do kuličky? Jo, tak to musím vidět.
Alex: Jen abys nebyl zklamaný. Většina soupeřů nestojí za nic. (Ještě si vezme jeden kousek.) A tohle je jen přípravný zápas.
Tom: Budu fandit...soupeřům. (začne se chechtat a mnout si ruce) To by mohla být sranda.
Alex: A co takhle sázka? (Zadívá se na něj. Je si vědom toho, že má dost velké šance na vítězství.)
Tom: Sázka? (Zastříhá ušima) Jo...to zní dobře, o co se vsadíme? O prachy? Nebo o vycházky z téhle věznice?
Alex: O prachy? To je pro mě nezajímavé... (Vstane od stolu a tváří se, že přemýšlí.) Co třeba... o tvoji osobu? Když vyhraju, budeš dělat vzorného hošíka. Žádné brblání, žádné odmlouvání, co se řekne, to bude platit.
Tom: To je nezajímavé pro mě. A nejsem hošík (nesnáší to označení) Nezměním se, i kdybys nakrásnu vyhrál, pořád mi polezeš na nervy.
Alex: Ty si asi myslíš, jak mě hrozně baví tě prudit, co? Absolutně mě nezajímá, co si o mě myslíš... Ale mohl by ses aspoň tvářit, že to není zase tak hrozné. Není to navěky, aspoň doufám. Až se vrátí Karolína, zase si budeš moct dělat, co chceš.
Tom: (Raději svojí sestru nekomentuje, pořád cítí pocit ukřivdění) Fajn, dobře tu sázku beru.
Alex: (Pousměje se.) Výborně, pokud vyhraješ ty. Zruším to domácí vězení. Ale stanovíme si určitá pravidla. Karolína nechce, aby ses po nocích někde toulal, takže půlnoc. Jasné?
Tom: Jasné (při první příležitosti zdrhne a už se tu neukáže) Prohraješ...(teda v to doufá, neví, jak moc je dobrý, ale asi to žádná sláva nebude)
Alex: A pro případ, že by tě napadlo zdrhnout... (Není blbej, ví co se mu honí hlavou.) Karolína by asi nebyla nadšená, kdyby tě hledala policie...
Tom: (Začíná ho štvát, jen se zatváří hnusně) Jasný, chápu.
Alex: Jsi chytrý kluk. A teď jez. (Vstane od stolu a zamíří do koupelny.)
Tom: (Provází ho vražedným pohledem, ale dojí tu pizzu, když se ji tedy tak vzdal, no co musí jíst za dva, za sebe a za malýho Tomíka...)
Alex: (Jde se osprchovat, místo Karolíny tu má jejího vypečenýho bratříčka. To mu zrovna moc nepomáhá. Ale mohl by Karolíně zavolat. Ten minulý telefonát stál za to.)
Tom: (Je teda zvědavý na ten zápas, no aspoň se dostane z toho bytu. Dojí pizzu a rozvalí se na pohovce a hladí si bříško) Fuj, já budu tlustej
Alex: (Osprchuje se a vyjde z koupelny klasicky jen v ručníku.) JO, bude z tebe odporné vypasené prasátko. (Usadí se v křesle naproti.)
Tom: (Raději ruku sundá a snaží se na něj necivět, už si všimnul, že to dělá často, když tu chodí jen v ručníku) To vyběhám.
Alex: Vyběháš? No, když myslíš. (Natáhne se pro ovladač.) Je v té televizi vůbec něco ke koukání? (Docela by si pustil něco lechtivějšího, ale copak může před tím dítětem? I když, on není zrovna svatoušek, i když se tak občas tváři.)
Tom: Nic jako vždy (znuděně si položí ruku přes oči, je mu horko, nejradši by zaplul do bazénu nahej...do studenýho bazénu, cítí, jak se mu to v kalhotách bouří)
Alex: (Procvaká ovladačem několik kanálu a pak znuděně vstane.) Co nějaké DVDčko?
Tom: Klidně, je mi to jedno (i když má krátké volné kalhoty a porozeplou košili, stejně mu je horko, sleduje ten jeho ručník)
Alex: (Vstane a dojde ke skříňce pod televizí, kde má svou soukromou sbírku DVDček. Přidřepne a začne se v ní přehrabovat.)
Tom: (Natáhne se víc, aby na něj viděl a jak se tak naklání, neuvědomí si, že leží na kraji pohovky a zřítí se na podlahu)
Alex: (Otočí se, aby zjistil, co se stalo. Když uvidí Toma na zemi, tázavě zvedne obočí.) Upadlo ti tělo, frajere.
Tom: Já si ho zvednu... (tohle ho dost naštvalo, chová se jako blbec, takhle šmírovat kluka své sestry, asi mu vážně chybí sex a nebo to horko tak působí?)
Alex: Neublížil sis? (Zadívá se na něj, trochu starost má.)
Tom: Ne, je mi fajn (zabrblá a hodí se zpátky na pohovku) Tak co si vybral genie?
Alex: Čím jsem si zasloužil takový titul. Dneska bude filmový večer stylový. Dáme si Kickboxera. (Oznámí a vrazí placku do stroje. Pak se uvelebí na křesle a hodí si nohy přes opěradlo.) Možná by to chtělo popkorn. Co ty na to?
Tom: (Chtělo by to větrák, který by si strčil do...ehm tam. Protože s takovou to asi zabalí a půjde si pomoct sám do koupelny) No když myslíš. Přines pejsku.
Alex: (Narovná se a vstane.) Dobře, že jsi to ty. Ale olizovat tě nemíním. (Prohodí a sleduje jeho reakci.)
Tom: (Trochu sebou cukne a raději se otočí na břicho, aby nešlo vidět jeho vzrušení) O to se tě nikdo neprosil.
Alex: To přece psi dělají ne? Nikdy jsi neměl psa? (Jde do kuchyně, vyhrabe popkorn a strčí ho do mikrovlnky. Že by to dítě už teď mělo jasno ve své sexuální orientaci? Nejspíš jo, ten časopis o tom vypovídá poměrně dobře.)
Tom: Ne neměl, jen šváby a krysy a jednou dokonce ježka.
Alex: (Popkorn si v mikrovlnce spokojeně praská. Dojde mezitím do ložnice a ručník vymění za boxerky. Cestou zpátky je popkorn akorát hotový, přesype ho do velké mísy a vrátí se k televizi.) Ježka? Jak jsi k němu přišel? (Podá mu misku a přisedne si na gauč.) Udělej trochu místo.
Tom: (Zavrčí, když ho namačká na bok) Našel, u jedněch pěstounů pod králičárnou. Tak jsem si ho nechal.
Alex: Rád zachraňuješ zvířátka? (Misku s popkornem položí na něj.)
Tom: (Uvažuje, jestli to dělá schválně, ale nic na to neřekne a jen si vezme trochu popkornu) Občas, když jsem byl menší.
Alex: Ty jsi menší pořád. (Zasměje se trochu.) Karolína mi o tobě vypravovala... Prý chceš být psychologem...
Tom: Jo, možná. Pokud dostuduju. A nejsem malej, vyrostl jsem o tři centimetry. O tobě mi neřekla nic.
Alex: A tebe snad něco zajímalo? (Zeptá se.) Nejspíš si hned ze začátku nechtěl nic slyšet. Nebo se pletu?
Tom: (Udělá výmluvný obličej) Je to její život, nikdy neměla potřebu se mi svěřovat. (tak to vlastně je oboustranně, taky ji neřekl, že je na kluky)
Alex: (Pokrčí rameny) Tebe nezajímalo, ke komu tě šoupne na tu dobu, co bude pryč?
Tom: (Mlčí, myslel si, že si to rozmyslí, nebo že prostě půjde ke kamarádům, i když na tak dlouho by nemohl, to by bylo divný)
Alex: Já taky nečekal, že to myslí vážně... myslel jsem, že mě jen tak zkouší. Když mě požádala, abych se o tebe postaral, asi jsem na ni koukal jako na idiota. (Pousměje se.) Ale není to tak hrozné, ne? Čekal jsem to trochu horší.
Tom: Horší to může být klidně (udělá ďábelský škleb) Chceš?
Alex: Ne, díky. Co se dohodnout na tom, že si to nebudeme navzájem znepříjemňovat?
Tom: (Zasměje se, on už mu to znepříjemňuje a dost, zvlášť v jistých partiích) Fajn. Neštvi mě a já nebudu štvát tebe.
Alex: (Kývne to.) To by šlo. Hele, asi jsme to vzali za špatný konec. Oba jsme byli naštvaní na Karolínu. Ale proč spolu válčit? Začneme od znovu.
Tom: (Kývne, možná, že když bude spolupracovat, že ho pustí ven, nic jiného mu nezbývá) Tlapu na to?
Alex: (Usměje se.) Žádné podrazy?
Tom: Jsem andílek fakt...nevidíš tu svatozář?
Alex: Svatozář? Kde? (Vezme nejbližší polštář a řízne ho s ním po hlavě.)
Tom: Hééj, to je ale podraz. (chytne polštář a vrátí mu to, rozsype na sebe tak popkorn)
Alex: Tohle nebyl podraz, ale rána polštářem. To neznáš?
Tom: (Posbírá si popkorn ze sebe a odloží na stolek, zatím je celkem v klidu, pak podle zaútočí a začne ho mlátit) Já znám jen polštářovou bitvu
Alex: No, to jsem zrovna vyvolávat nechtěl, ale jak je ctěná libost. (Popadne další polštář a začne ho mydlit.)
Tom: (Vypískne a snaží se oplácet, ale polštář mu vypadne a jednu schytá do makovice)
Alex: (Hodí po něm tím polštářem.) Už máš dost, prcku?
Tom: Neříkej mi prcku, ty gorilo. Jo vzdávám se. Mír...(zamává cípem bílé košile)
Alex: (Kývne a rozesměje se) Tak dáme ten film, ne?
Tom: Jo...klidně. (Ještě se trochu směje, ale uloží se zpátky)
Alex: (Vezme ovladač, ale pak se zarazí.) Víš co? Pustím ti něco jiného... (Vrhne se ke skříni a vytáhne nepopsané DVDčko.)
Tom: Budu hádat...Chucka Norise? (Začne se tlemit)
Alex: Domáci video... (Zašklebí se na něj.) To jsme slavili s Karolinou a pár přáteli.
Tom: Domácí video? (Trochu zamrká a kouká na něj, proč mu to pouští?)
Alex: Nejsi zvědavý, jak sestra skákala bangee? (Rozesměje se.)
Tom: Jasně o tom mi vyprávěla (nadšeně zakývá hlavou)

(Na záběru je vidět Alex spolu s Karolínou, ta se směje, ale je poněkud bledší než obvykle, kolem stojí ještě několik lidí. Několik z nich by měl Tom znát. Karolína zrovna prohlašuje, že skočí jedině s Alexem, že pokud se zabije, nechce být sama. Ten se tomu jen směje a slibuje, že ano, že se zabijí spolu. Karolína ho začne mlátit. Všichni se tomu smějí.)

Tom: (Sleduje to, ale už se neusmívá, dívá se, sestra vždycky byla hezká, vidí jak se skvěle baví, nakonec přeci jen se k sobě hodí, i když Alexe přímo nemiluje)

(Zrovna je oba přivazují na lano, Karolina zesinalá strachy, Alex ještě diktuje kamarádům poslední vůli. Panuje všeobecně veselá nálada. Alex zrovna prohlašuje, že chce být pohřben v kimonu a s kyticí pravých orchideí. Někdo to komentuje slovy, že nic takového shánět nehodlá. Karolína zrovna otáčí, že si to rozmyslela, ale Alex ji chytá kolem pásu, mává a skáče spolu s ní.)

Alex: (Sedí v křesle a tiše se směje, tohle si moc dobře pamatuje.)
Tom: (Jen to sleduje a ani nemukne, jo vypadá to jako velká legrace. A něco mu pomalu dojde. Tak proto do Ameriky odjela sama a jeho nechala té gorile na krku...)

(Už je po skoku, Karolína až nezvykle mlčí a Alex zrovna sděluje zážitky na kameru. Pak sjede svého přítele vražedným pohledem. Vzápětí už Alex zdrhá. Směje se a volá, že za to přece nemůže. Karolína běží za ním a nadává mu. Kamera se trochu třese, jak se dotyčný tlemí.)

Tom: (Asi musí mít Alexe opravdu ráda, jinak by do něčeho takového nešla, není zase tak odvážná. Na pohovce objímá polštář a sem tam mrkne na Alexe)

(Vzápětí oba zmizí ve vysoké trávě, chvíli se nic neděje a pak vyleze Alex s Karolínou přes rameno a vítězným úsměvem. Karolína mu stále nadává a buší mu do zad. Pak následuje další záběr, všichni sedí kolem stolu v nějaké restauraci. Alex je celý upatlaný od čokolády, protože se odmítá nechat krmit. Karolína je vysmátá a snaží se ho přesvědčit, aby otevřel pusu. Alex zarytě odmítá.)
Alex: Tohle je z oslavy narozenin. Odmítal jsem sníst dort. Byl fakt hnusnej. (Vysvětlí a jde to video vypnout.)
Tom: (Zjišťuje, že svoji sestru vlastně nezná, před ním se takhle nikdy nechovala, vždycky se musela chovat víc jako matka, aby ho vychovala, jen málokdy si taky trochu užívali. Pořád se jen učila a on věčně někde trajdal s kamarády. Sklopí pohled do polštáře)
Alex: (Sedne si k němu) Copak?
Tom: Nic, měl bych jít dělat úkoly nebo mě učitel zase seřve.
Alex: Tak běž. (Kývne k pokoji.)
Tom: (Zvedne se a zmizí za dveřmi, pak si sedne na zem k posteli a chvíli jen čučí do zdi)