Alex: (Už nasnídaný, připravil něco i Tomovi. Diví se, že pořád nevstal. Jde ke dveřím jeho pokoje a zaklepe.)
Tom: (Ozve se jen zamumlání, jak se otočí na druhou stranu, pořádně vzrušený z toho snu)
Alex: (Podívá se trochu netrpělivě na hodinky, je docela pozdě. Jestli za čtvrt hodiny nevyrazí, nestihnou to. Zaklepe znovu a pak potichu vejde.)
Tom: (Podivně zabalený do deky, ale usmívá se spokojeně, právě před chvílí prožil krásnej orgasmus...aspoň ve snu)
Alex: (Při pohledu na něj se na chvíli zarazí. Radši nechce vědět, co se mu to zdá. No, co se dá dělat, vzbudit ho musí. Přisedne si k němu, položí mu ruku na rameno.) Tome, vstávej.
Tom: (Otočí se na něj ještě rozespalý a chytne ho za tu ruku) Vstá...vat?
Alex: Vstávat. (Zopakuje mu.) Přijdeme pozdě.
Tom: (Moc ještě nevnímá, jen mu jezdí instinktivně po ruce svou) Jo...vstávat
Alex: Tome, no tak se vzbuď.
Tom: (Zamrká a ruka mu spadne) Nemusíš na mě hned řvát...jsem vzhůru (zamumlá ještě nespokojeně)
Alex: Já na tebe přece neřvu. (Vstane.)
Tom: (Odhrne deku, že vstane, ale zas ji rychle zahrne a zrudne, sakra to se teda fakt poštěstilo) Já budu tam za chvíli.
Alex: Dobře, koupelna je volná. (Sjede ho ještě pohledem a vyjde z pokoje.)
Tom: (Čeká, až vypadne a pak vyskočí, sebere si věci a rychlostí blesku v ní zapadne, až za ním průvan zavane)
Alex: (Sedne si do křesla a na chvíli si rozloží noviny. Podle toho, co viděl, tak mu to bude chvíli trvat.)
Tom: (Je celkem rychlý, když chce, s vzrušením se vypořádal a oblíknul si něco sportovního, pak vyleze ven, trochu mu to je trapné, ale zdá se, že Alex si ničeho nevšiml)
Alex: (Zvedne pohled od novin.) Tak můžeme? Ještě si vezmi něco k jídlu, ať tam hlady neomdlíš.
Tom: To vydržím, nejsem malej, nepotřebuju svačinu. (Zabrblá a jde ke dveřím) Zvedni zadek a makej nebo tě nikdo nezmlátí a já prohraju sázku.
Alex: Ty si pořád myslíš, že můžeš vyhrát, co? (Pousměje se, odloží noviny a jde ke dveřím.) No, tak jdeme. (Cestou popadne tašku.)
Tom: Jasně, že jo. Takovej borec zas nejseš, tak nemachruj (teda v to doufá aspoň)
Alex: Z tebe bych nadělat fašírku zvládnul. (Odsekne mu a vyžene ho z bytu, aby mohl zamknout.)
Tom: Tss, to si machruješ na děti...ubohý, nemyslíš? (Zasměje se a jde ven)
Alex: Na děti? (Zamkne a otočí se na něj) Kdo tady pořád vyřvává, že není žádné dítě?
Tom: Jsem dítě jen když se mi to hodí, osmnáct mi ještě nebylo...a Karolína mě taky bere jako dítě...takže proč ne.
Alex: Ty jsi až moc mazaný. Měl bys jít taky na práva. Karolína by byla hrdá.
Tom: (Mlčí, na tohle téma se odmítá bavit)
Alex: (Pokrčí rameny a nasměruje ho do výtahu, sjedou do přízemní garáže.)
Tom: Není to daleko, že ne? Máš vůbec řidičák?
Alex: Mám už pár let. A daleko to je. Vlastně je to mimo město. (Dostrká ho ke své milované černé Audině.)
Tom: Fíha...čím to leštíš? (zaleze dovnitř a pustí si klimatizaci a rádio) Boooží, odedneška spím v autě
Alex: Ne, nespíš. (Strčí klíč do zapalování.) Auta nejsou na spaní, to tě nikdo neučil?
Tom: Jak to? To neznáš dovádění na zadním sedadle...i když z těch potahů to asi jde špatně dolů, co?
Alex: Tak dovádět bys tu chtěl, jo? (To ho docela pobaví.) A máš s kým, šmudlo?
Tom: (Zadívá se na něj jako masový vrah, pak nahodí klidný výraz, ne nerozhodí ho) To je jen otázka příležitosti a vhodné oběti.
Alex: Jo táááák (Zatváří se, že chápe. Ale vlastně chápe moc dobře.)
Tom: (Sleduje ho po očku, jestli cekne, tak ho uškrtí, nemůže za to... koho potká, tak se s ním chce vyspat, jen jedna noc. Přítele neměl tak rok...a ani před tím to nestálo za nic, teď už ani o ten sex nezavadí)
Alex: (Trošku ztlumí rádio a nastartuje. Chce slyšet ten motor, miluje jak si přede, jako poslušná kočička. Vycouvá a vyjede z garáže.) Připoutej se, dítě.
Tom: Neříkej mi dítě a radši nás nezabij (raději se fakt připoutá, celkem má strach jezdit s cizíma lidma v autě, ještě si pamatuje tu havárku, tenkrát jel taky a přežil, zato rodiče zemřeli)
Alex: Jen klid, nejsem pirát silnic, většinou. A když vezu takový poklad, tak si dám extra pozor. (Zazubí se na něj.)
Tom: (Koukne na něj nechápavě a trochu zrudne, tak raději odvrátí pohled a kouká z okna)
Alex: (Řídí rád a tak si cestu za volantem vyloženě užívá, dává si pozor na tachometr, aby nejel moc rychle. Ví, jak umřeli Karolininy rodiče a taky ví, že byl Tom u toho. Nechce mu přivodit špatné sny.)
Tom: (Celou cestu mlčí a vybavuje si to domácí video...je to divný, on s Karolínou žádné nemá, i když jsou rodina. Jsou vlastně ještě rodina?)
Alex: Jsi nějak podezřele zticha... děje se něco? (Koukne po očku po něm a dál se věnuje silnici.)
Tom: Vůbec nic, mělo by? Jen přemýšlím.
Alex: A proto se tváříš, jako by ti hračky spadly do kanálu?
Tom: Nic mi nikam nespadlo, jen...jsem se špatně vyspal (sice lže, ale zní to dobře)
Alex: (Má co dělat, aby se nezačal smát. Podle toho, co viděl ráno, byla noc hodně divoká.)
Tom: (Propaluje ho nebezpečným pohledem, že by z něj hned byla živá pochodeň) Radši řiď
Alex: Řídím, tos ještě nezaznamenal? (Zeptá se kousavě.)
Tom: Kdy tam budem? (Začne dělat zvuky jako oslík ze Shreka)
Alex: Ještě tak půl hodiny. (Nerozčílí ho, ani kdyby se postavil na hlavu.)
Tom: To je dálka...hele, jak dlouho už kopeš z lidí duši?
Alex: Asi od patnácti.... to už je dlouho.
Tom: (Vykulí oči, zajímalo by ho, kolik mu asi tak je)
Alex: (To naštěstí nevidí, odbočí z dálnice na sjezd.)
Tom: Kam jedeme? Chceš mě odvést do lesa a zabít, mě že jo?
Alex: To víš, že jo. (Potvrdí mu s kamenným výrazem.) Ale ještě jsi vynechal znásilnění.
Tom: (No neví, jak tohle komentovat, začíná uvažovat, že by se i nechal, takže se jen nadechne a zase vydechne) Hm...nejsem holka (připomene mu jeho slova)
Alex: Detail. (Napojí se na převaděč.)
Tom: (Že by zkusil vyzkoumat, co si myslí o homosexuálech) Detail? To jako, že bys šel i do kluka jo?
Alex: Když by to za to stálo. (Pokrčí rameny a dupne na brzdy, nějaký kretén zastavil těsně před ním.) Idiot.
Tom: (Lekne se a cukne sebou, zapomene, co to vlastně chtěl říct...) A...aha, tak, to jo.
Alex: (Zamračí se.) V pohodě? Ten vůl je snad ožralej...
Tom: (Mlčí a jen se otočí k okýnku) Jo v pohodě.
Alex: Dobře... (Radši dává pozor na silnici. Tady jsou samí idioti za volantem.)
Tom: Nemluvil si s Karolínou? Jak se má?
Alex: Je prý zavalená prací, ale jinak snad dobře.
Tom: Aha, to je fajn. (už není ani kousavý nic)
Alex: (Neodpustí si krátký pohled na něj.) Není ti zle? (Je mu divné, kam se poděla ta jeho protivná nálada.)
Tom: Ne proč? Je mi dobře (taky na něj koukne, aby viděl. o co jde)
Alex: Jen tak, nepronesl jsi žádnou kousavou poznámku....
Tom: A to musím? No jestli chceš nějakou si nachystám
Alex: Ne, jen je to divný.
Tom: Já jsem celej divnej, to si zvykneš.
Alex: (Pokrčí rameny.)
Tom: (Už ho ta jízda nudí, vytáhne si mobil a začne si SMSkovat s kamarády)
Alex: (Ještě několikrát odbočí a zastaví na už z větší části zaplněném parkovišti.)
Tom: Už jsme tu? Sláva nu...(začne se smát)
Alex: Sláva? (Vypne motor, vytáhne klíček ze zapalování, vezme tašku a zabouchne dveře.) Tak vystupovat...
Tom: (Už je dávno venku a čeká, je zvědavej)
Alex: (Zamkne auto a zamíří k nedaleké tělocvičně.)
Tom: (Jde za ním a pokukuje po klukách kolem, sem tam kolem projde děvče, ale těch si nevšímá)
Alex: (Přidruží se ke skupině asi tak pěti mužů, co jsou zhruba v jeho věku a začne se s nimi zdravit.)
Tom: (Drží si odstup, vypadají celkem nebezpečně)
Alex: (Chvíli se s nimi vybavuje, řeší minulý zápas.)
Tom: (Zmizí v tělocvičně, už ho nebaví čekat, stejně ho ignoruje jako jeho sestra, když je s přáteli, už je zvyklý)
Alex: (Odpojí se od ostatních a jde do tělocvičny. Najde si Toma.) Kam jsi zmizel?
Tom: Nikam, šel jsem napřed (opírá se o nějaké dveře)
Alex: Dobře. (Ty dveře otevře, ačkoliv na nich Tom skoro leží. Vedou totiž do šaten.)
Tom: (Zavrávorá a málem tam vpadne po zádech taky) Hej...
Alex: (Čapne ho za ruku, aby s sebou neflákl. Otočí se po nich pár polonahých chlapů.) Zdar.
Tom: (Trochu na sucho polkne, jak ho chytí, rukou mu projede výboj elektřiny, pak koukne dozadu a málem to s ním sekne po druhé) Já...já...budu na tribuně
Alex: To se nechceš ani seznámit? (Flákne s taškou na lavičku a začne se převlékat.)
Tom: Ne, to fakt není nutný, (už teď je rudej jako rajče, ale ten pohled ho pořád láká, pak rychle odběhne na tribuny, víc by nesnesl)
Alex: (Převleče se a s kolegy se jde rozcvičit do tělocvičny, než to začne na ostro.)
Tom: (Otře si pot z čela, tak o tomhle se mu bude večer zdát, to je jistý, pak pozoruje Alexe. Vážně má krásný tělo...ty svaly, jak se napínají)
Alex: (Svaly se musí protáhnout a zahřát, chvíli se protahují a pak blbnou na žíněnkách.)
Tom: (Jen zaujatě sleduje, pak si vybaví svůj sen, ani neví proč. A najednou se mu objeví ta tvář, to s kým se miloval...ve snu. Byl to Alex)
Alex: (Rozehřátý a rozpohybovaný vyběhne schody nahoru za Tomem.) Tak, už znám soupeře... a víš co? Myslím, že naši sázku prohraješ...
Tom: (Je naprosto mimo, takže mu to ještě s křečovitým úsměvem odkýve...chce se zabít, skočí z toho osmého patra)
Alex: JO, a ještě něco... chtěl jsem tě poprosit... (Seběhne z tribuny a letí do šatny, přikluše s kamerou v ruce.) Umíš s tím?
Tom: Jo umím...to zvládnu
Alex: Dobře, dneska nám budeš dělat týmového kameramana. Natáčej všechny zápasy, kde budou mít kluci stejné logo na kalhotách, jo? (Ukáže na logo na boku.)
Tom: Jasný chápu, mám točit, jak dostanete na kokos? S radostí
Alex: Tys to ještě nepochopil, viď? My jsme favoriti. (Ušklíbne se na něj a seběhne zase z tribuny dolů.)
Žádné komentáře:
Okomentovat