08

Alex: (Vzbudí se a má pocit, že mu něco malého vlezlo do pusy a chcíplo tam. V hlavě mu vyzvání poledne, ačkoliv je ještě ráno. Tím si je jistý, aspoň si to teda myslí. Pěkná opička.)
Tom: (Už je vzhůru, ale nemá odvahu vylézt z pokoje...furt musí myslet na to večer. Co to sakra vyváděl. Ale po chvíli vyleze a tiše docupitá do kuchyně)
Alex: (Pomalu se sesbírá a odváží se k jemnému protáhnutí. Zasténá. Asi mu praskne hlava.)
Tom: (Všimne si toho, tak schválně začne dělat hluk, mlátí pánvičkou i příbory, jak si dělá snídani)
Alex: (Zaúpí.) Dost, proboha.
Tom: Ale už si vzhůru? No to je dost (přece jen mu udělá kafe, má nějak dobrý srdce, ale radši se nebude zdržovat moc blízko u něj, stejně neví, co si bude pamatovat)
Alex: Pšt, praskne mi hlava. Jak jsem se vlastně dostal domů? (Zadívá se na něj tázavě.) Pamatuju si, že jsme pili a pili a pili. Pak jsem se chystal k odchodu a zase se pilo. (Schová hlavu do dlaní.) Já musel být jak dělo.

Tom: Dělo? (Na chvíli ztichne, tak že by měl okno? Díky bohu...) No spíš jak celá garda dělostřelců, nevím, doplazil ses ke dveřím a pak...usnul na gauči (líbání z toho raději vynechá)
Alex: Tak aspoň, že jsem nevyváděl. (Upřímně se mu uleví.)
Tom: Nevyváděl? Ty? Ne jen si chrápal na celej barák
Alex: No, mohlo být hůř. (Ucítí vůni kávy.) Kafé? (Hodí na Toma tázavý pohled.)
Tom: Kafe? Ne já si jen máchám ponožky v dřezu...jasně, že káva. (Zavrtí hlavou a vezme si snídani)
Alex: Jestli děláš dobrý kafe, tak se s tebou klidně ožením. (Vystřelí z pohovky kocovina nekocovina a sápe se po kafi.) Karolína ho neumí, ne to pravý na opici...
Tom: (No vylouhoval v tom všechno, co potkal, takže to je v polotekutém stavu) Ona neumí kafe? (To oženění ignoruje jen sklopeným pohledem)
Alex: Ona si dělá takovou tu vodičku, to není pořádný kafé...
Tom: Aha (raději se mu vyhne a nechá ho tam s kafem, sám si jde sednout ke stolu)
Alex: Nemlel jsem nějaký blbosti? (Koukne na něj podezřívavě.)
Tom: (Je trochu zamyšlenej) Blbosti? Ne...jen, že nechceš spát a pak...si usnul jako špalek.
Alex: Vážně? Nic víc? (Je mu to samotnému divné, prý bývá užvaněný, když přebere.)
Tom: Ne nic. Měl si snad něco říkat? Vylívat mi svou bolestnou dušičku na rameni?
Alex: Jen to ne. Ještě bys splnil tu výhružku a co potom. (Zasměje se, ale vzápětí toho lituje.)
Tom: (Zarazí se...co jakou...to je zlej sen, on si to ještě sem pamatuje? Ani sebou nehne, ale snaží se znít, jako by ho víc zajímal časopis na stole) Jakou výhružku?
Alex: Že mě rozebereš a už mě nikdo nedá dohromady, ty velký psychologu.
Tom: (Takovej kámen ze srdce) Aha jo tohle...snad jindy.
Alex: Cos myslel jiného?
Tom: Nic...jen jsem si na to nevzpomněl (v lhaní je dobrej)
Alex: Hele, že na mě nepráskneš Karolíně, že jsem se opil?
Tom: A co z toho budu mít, když budu mlčet?
Alex: Co z toho budeš mít, když to práskneš? (Upije kafe a nasadí blažený výraz.) Jo, takhle je výborná.
Tom: (Změří ho pohledem a chvíli mlčí) Vlastně celkem nic asi...ale i tak bych z toho mohl něco vytěžit
Alex: Například?
Tom: Vycházky...nebo ji to nakecám. A mám to i natočené na videu...takže se z toho nevykroutíš (zase lže, ale je zvědavý na reakci)
Alex: Natočené? Ukaž. (Tohle mu jen tak nezbaští.)
Tom: Ne...ještě bys to zničil...je to bezpečně uschované
Alex: Víš, co si myslím? Že nic takového neexistuje. Zase tak vychytralý nejsi.
Tom: (To ho dost naštve) A taky jsem našel tu sbírku porna (ještě než došel ožralý, prohledával DVD)
Alex: No a? (Zeptá se nevzrušeně.)
Tom: Hezký koníček (udělalo se mu dost špatně, když si kousek pustil)
Alex: Kdo říká, že koníček...
Tom: Já...ještě v minulém století byla masturbace považována za něco špinavého...maminky tvrdili, že když si budeš tahat za frantíka, tak ti upadne.
Alex: Plno bludů se káže i teď, a co? Vadí ti to snad?
Tom: Ne, je mi to jedno. (Pokrčí rameny, už ví, co udělá. Rychle se zvedne a zapluje do pokoje, vymění mu to porno...za svoje)
Alex: (Vstane a jde se radši trochu zkulturnit do koupelny. Chtělo by to sprchu.)
Tom: (Čeká až zapadne do sprchy, pak potajnu ty disky vymění za dost nekulturní gay porno...to bude sranda)
Alex: (Osprchuje se. Je mu aspoň trochu líp a klasicky jen v ručníku se sesune zpátky na pohovku. Líp mu je jen o trochu.)
Tom: (Dělá, že nic a válí se zajímavě složenej v křesle)
Alex: (Jeho výraz mu přijde podezřelý.) Co je?
Tom: (Přemýšlí, proč ho včera políbil, asi byl mimo...ale vždyť s ním komunikoval, věděl kde je a s kým. To mu nedává smysl) Myslíš, že jsem Karolíně podobnej?
Alex: (Trochu ho ta otázka zarazí a chvíli ho studuje pohledem.) Jo, řekl bych, že jo.
Tom: (Aha, tak proto...možná, že byl tak opilý, že viděl Karolínu...jo to dává smysl)
Alex: Co ti to zase šrotuje v kebuli?
Tom: No...do hlavy člověku nikdo nevidí ne? (pokrčí rameny)
Alex: Ale já úplně vidím, jak se tam motají takový ty kolečka... za chvíli se ti z ní začne kouřit.
Tom: Koukáš moc na sci-fi, nic se mi nikde nemotá. (Uraženě odvrátí pohled)
Alex: Možná.
Tom: (Vstane a raději zmizí v pokoji, nějak s ním nedokáže zůstat v jedné místnosti)

Tom: (Leží ve svém pokoji a ovívá se sešitem, snaží se něco naučit, ale moc mu to nejde. S takovou zase bude muset improvizovat)
Alex: (Štrachá v kuchyni, už mu trochu otrnulo. Kocovina přešla, tak se rozhodl o kuchařské pokus. Dneska večeři udělá vlastnoručně.)
Tom: (Nakonec knihu zavře, slyší hluk z kuchyně, půjde vysondovat, co se děje)
Alex: (Zrovna dělá čínu. To je něco, co zvládne. Pustil si k tomu rádio, takže je zcela zabraný do práce.)
Tom: (Doplíží se tam a sleduje ho, pak mu nakoukne pod ruce, co to tam pitvá za zvíře) Nějaké pokusy na lidech? To je nezákonný.
Alex: Hele, to bylo původně kuře. A nezákonné to je pouze, pokud bych něco takového dělal na živém a tohle už bylo mrtvé. Nějaké další poznámky? (Otočí se na něj a vypadá vcelku nebezpečně, protože má v ruce nůž.) Ale když už jsme u těch pokusů na lidech.... Máš už hlad?
Tom: (Jo kručí mu v břiše už hodinu. Koukne na kuře, pak na ten nůž a jen se křečovitě usměje) A to musím? Není to třeba... nevím s omezením jako životu nebezpečné?
Alex: (Nehne ani brvou.) Kdybych tě chtěl otrávit, už tu nejsi.
Tom: To neznělo moc mile. Ale aspoň byste měli s Karolínou klid.
Alex: To je fakt. (Přikývne.)
Tom: Je mi to jasné. (Vyhoupne se na linku)
Alex: Ještě, aby ne. (Zkouší to osolit a okořenit.)
Tom: (Už mlčí, jen se dívá a hraje s kořenkama šachy)
Alex: (Ochutná.) No, trochu jsem to přehnal, ale to přežiješ. Sníme to v kuchyni nebo u televize?
Tom: No mě je to jedno, klidně na záchodě, abych nemusel utíkat tak daleko.
Alex: (Sjede ho mrazivým pohledem.) Fajn, já jdu k telce. (Naservíruje na talíře, jeden vrazí Tomovi.) Ty si jez, kde uznáš za vhodné.
Tom: (Pobaveně se zasměje a usadí se taky k TV, nedůvěřivě se do jídla zakousne)
Alex: (Usadí se v křesle a pustí televizi. Chvíli ji kriticky sleduje a nakonec odloží talíř a jde si najít něco v DVDčkách.)
Tom: (Už má dojezeno a radši se snaží nesmát, talíř odnese a čučí, jak se v tom hrabe)
Alex: (Vytáhne nějaký thriller, strčí placku do přehrávače a usadí se s ovladačem v ruce, zapne to a pustí se do jídla.)
Tom: (Dělá, že tam není, to je právě to DVD co vyměnil, neměl jich moc tak jen namátkově)
Alex: (Nějak se mu nezdá už ta úvodní znělka. Zvedne hlavu, aby se přesvědčil.)
Tom: (Jo tohle je dobré, je to spíš k smíchu než by to bylo vzrušující, zrovna do nějakého plážového domku napochodoval svalovec a za ním ještě dva kamarádi. A hned se do sebe pustili...do osahávání a stahování svých tanga spodků)
Alex: (Chvíli na to zírá, vůbec si neuvědomuje o co jde. Dokonce zapomněl i žvýkat. Po chvilce pohlédne úkosem na Toma a dojde mu to. Tak takhle to je.)
Tom: (Zajímavej pohled, když už jdou na věc a chrochtají u toho jak prasata, ale pořád udržuje kamenný výraz a koukne na něj)
Alex: (Takovou radost mu neudělá. V klidu se usadí, pohodlně opře a dál u toho večeří.)
Tom: (Ale...to není možný, aby u toho jedl, vždyť na to by normální chlap neměl žaludek, to se mu nezdá. I kdyby ho chtěl naštvat, tak přece na takovou ohavnost koukat nebude)
Alex: (Žaludek má hodně silný, už viděl kde co. Tohle ho ani nijak extrémně nepřekvapilo. Hnusný to je, ale co?) Tohle zřejmě nebude to, co jsem chtěl vidět.
Tom: Fakt? Tebe to nerajcuje? To je divný (pokrčí rameny)
Alex: A tebe snad jo? Tohle je dost nízká kvalita.
Tom: Mělo by? (Začne se nehorázně smát, už to nevydržel, skoro sjede z křesla)
Alex: I takoví se najdou. (Radši to vypne.) Budu hádat, tys to vyměnil, co?
Tom: (Zakýve hlavou, že vyměnil, ale mluvit nemůže)
Alex: Ještě jsou tu nějaká taková překvapení?
Tom: Kdo ví...hledej. (Ale vážně je to divné, jak na to mohl koukat, to ani on nedal celý)
Alex: (Jen se zamračí.) Asi toho musíš mít hodně velkou sbírku.
Tom: Myslíš? No to fakt ne, to bych nepřežil ve zdraví
Alex: No, já to časem najdu.
Tom: Když myslíš...možná se ti to zalíbí
Alex: Kdo ví. (Pokrčí rameny a vstane.)
Tom: (Chová se divně, to ho trochu znepokojuje) Hele...zítra přijdu později, mám florbal, tak na mě nevolej poliše jasný?
Alex: Později znamená co?
Tom: To nevím, až skončíme, tak skončíme.
Alex: A přibližně?
Tom: Ještě ten den? (Zavrtí hlavou) Mám ti začít říkat tati? Nebo rovnou pane dozorce?
Alex: Už s tím zase začínáš? Ale už nejsem aspoň matinka, nebo jak si to říkal... Jen se ptám, abych vědět... a kde to vlastně máš?
Tom: Ve škole, v tělocvičně (nějak se zase zamyslel, tak odpovídá automaticky) Proč tě to zajímá?
Alex: Nemám tě pak vyzvednout? Mám nějaké vyřizování.
Tom: No klidně, mě to nevadí. Ale neodpověděl si na otázku.
Alex: Na jakou?
Tom: To je jedno. (Zamíří do svého pokoje)