13

Tom: (Po příjezdu domů se svalí na gauč a kouká do prázdné zdi, pak si chytne polštář a obejme si ho. Doufal že tohle nebude muset, celou dobu doufal že to nevytáhnou na povrch, ale nakonec musel svědčit v tom případu. Staré vzpomínky se najednou vrátili a on to prožíval znovu a musel o tom mluvit)
Alex: (Přejde k Tomovi a sedne si k němu) Jsi v pořádku? (Ví, že je to hodně blbá otázka.)
Tom: Jo jsem v pohodě (dělá silného, ale je rád, že to takhle skončilo, že ten chlap byl odsouzen za to co dělal. Přišlo se na to že nebyl jediný koho takhle zneužil a to ho moc neuklidnilo. Měl se tenkrát snažit víc aby mu věřili)
Alex: (Přitáhne ho k sobě do náručí.) Už je to pryč, už ti nikdo neublíží. Ochráním tě, slibuju.

Tom: (Pevně ho obejme a schová nos do jeho hrudi) Já vím...teď už ano. Je mi to líto...že jsem s tím nemohl nic dělat.
Alex: Už na to nemyslí, ano? Co si udělat malý výlet. Někam k moři, jen na pár dní? Odpočineš si, přijdeš na jiné myšlenky... pomuchlujeme se na pláži...
Tom: (Zasměje se tomu poslednímu. Alex je na něj tak hodný, ani neví čím si to zasloužil. A to dokáže být pěkně protivnej když chce...a taky mu rostou rohy, ale on je na něj stejně hodnej) Moře zní fajn. Možná mě sežere žralok.
Alex: A nebo já... (zatváří se dost úchylně.) Víš, kde všude můžeš mít písek?
Tom: (Zrovna si to začal představovat, takže jeho pohled je značně zasněný) Ehm...no...asi si to umím představit.
Alex: A kam bys rád? Malorka? Malta? Kréta?
Tom: Já vlastně nevím, nikdy jsem u moře nebyl, takže výběr asi nechám na tobě.
Alex: Zítra zajdeme do cestovky a něco vybereme spolu, ano?
Tom: Jooo tak to bude príma, aspoň chytnu sexy opálení (vyskočí z gauče a začne se promenádovat) Ale musím si zařídit volno
Alex: Zařiď... (usměje se a sleduje ho)

Alex: (Prohlíží si v hračkářství spoustu nafukovacích příšer. Chce udělat Tomovi radost a něčím šíleným ho překvapit... Nějak se nemůže rozhodnout mezi nafukovacím delfínem a chobotnicí)
Filip: (Došel do hračkárny, sledoval ho už od bytu tak jako už pár dní. Rozhodl se mu pomstít, za to jak s ním jednal jako s kusem hadru)  
Alex: (A nebo že by rejnok? Pořád váhá. Asi koupí všechny)
Filip: (Nenápadně se přesune až k němu a chvíli mu jen očumuje pozadí, jo na to by mohl koukat do nekonečna, pak se mu pověsí na záda) Baf...
Alex: (Málem ho švihne, prudce se otočí a setřese ho ze sebe.) Co ty tu sakra děláš?
Filip: Ale to je mi milé přivítání. Já tě taky rád vidím...jo mám se fajn...a jo půjdu na kafe a vyspím se s tebou (zářivý úsměv na tváři)
Alex: Co kdyby sis našel někoho jiného na hraní? Já nemám čas.
Filip: Nepovídej...nakupuješ pro mimčo...ta tvoje malá zrůdička je v tom? (začne se smát) Chvilku si na mě určitě uděláš.
Alex: Do toho ti vůbec nic není. A pro tebe nemám ani chvilku. (Řekne odměřeně)
Filip: Hm...tak to abych šel navštívit tu tvou slečinku, možná bude sdílnější.
Alex: Toma necháš na pokoji, je ti to jasné? (Zavrčí vztekle.) On ti nic neudělal.
Filip: No...udělal. A když ty nemáš čas. Víš jak umím být přesvědčivý? (vytáhne z kapsy pár podezřelých pilulek)
Alex: Parchante... (Zasyčí.)
Filip: Už máš na mě čas? (furt se tváří jako andílek a přitulí se) Pořád tak sexy.
Alex: Co mi chceš? (Odstaví ho od sebe.)
Filip. Vem mě na kafe...no ták....jedno malý kafčo.
Alex: A dáš mi pak pokoj? (Vážně doufá, že ano)
Filip: Hm...uvidím, možná jo. (zavěsí se do něj jako jeho přítel)
Alex: A bez těch důvěrností... (spraží ho pohledem.)
Filip: Ještě jsem s důvěrnostmi nezačal...to poznáš neboj (ukáže kavárnu z okna, tu nejdražší na náměstí, Alex si to může dovolit tak proč toho nevyužít)
Alex: Dej ze mě ty pracky... (Přikývne a vyjde z obchodu.)
Filip: (Vztekle zavrčí, však on ho dostane)
Alex: (Vejde do kavárny a sedne si za stůl.) Tak co mi chceš?
Filip: Popít kávu...pokecat si o životě (zatáhl ho sem úmyslně, u vedlejšího stolu sedí jeden jeho známý a fotografuje je tajně aby měl nějaké kompromitující fotky. Víc se k Alexovi nahne a zašeptá mu do ucha) zasouložit si
Alex: A přes hubu dostat nechceš? (zamračí se a odtáhne)
Filip: Ale no tak...nebuď hned tak hr, nejdřív předehru. Pamatuju si jak si se mnou třískal o žíněnku, víš jak mě to rajcovalo?
Alex: Ale to jsem byl jemný, to teď už nehrozí.
Filip: Ty a jemný (začne se smát a hladit ho po rameni, fotograf má asi žně) Pamatuju si to dobře, ty divoké noci, nikdy si neměl dost...zvířecí sex jeden za druhým.
Alex: Tobě už stejně zbyly jen ty vzpomínky... Proč mi nedáš pokoj? (Ne, nebude tu dělat skandál, nepraští ho.)
Filip: Proč? Protože tě pořád miluju...nikdy jsem nepřestal, jenže ty si to nechtěl vidět. (Miluje ho moc...jeho peněženku, bankovní konto, jeho dokonalé tělo)
Alex: Kdyby ano, nikdy by ses nevyspal s Davidem... (Pořád ještě to tolik bolí.) Miloval jsem tě, ty mě zradil.
Filip: Jste si tak podobní a on...uměl tě zahrát dokonale (poprvé vážně nevěděl že spal s jiným bratrem, ale potom už s ním spal vědomě....to ale Alex nemusí vědět) Jak si řekl, miloval si mě, nějaký důvod si mít musel ne?
Alex: Teď už je to jedno, nevěřím ti.
Filip: (Zamračí se) To si mě tolik začal nenávidět? Udělal jsem chybu...že jsem to nepoznal, a ty si mě odkopl...asi vám to přišlo zábavné hrát si s mými city (to ještě tehdy nějaké měl)
Alex: Chybu? Spal si s mým bratrem... a ani jsi to nepoznal... (Vstane) Náš rozhovor skončil, už se mi nepleť do života.
Filip: Alexi počkej...(chytí ho za ruku) Já vím...ztratil jsem tě vlastní vinnou...mohl bych...naposled tě obejmout? Už tě nebudu otravovat. Jen na rozloučenou
Alex: (Zmateně na něj koukne.) A dáš mi pak pokoj?
Filip: (Zakýve hlavou a obejme ho, pěkně pevně, vlastně ani nelže, jemu dá pokoj, teď si smlsne na tom jeho dítku co tahá všude sebou)
Alex: (Odtáhne se od něj.) To by stačilo. A teď sbohem. (Vyjde ven.)
Filip: (Kouká na něj hnusně, pak přejde ke druhému stolku za mladým klukem co tam sedí) Naval foťák...bude legrace.

Tom: (Dojde domů z práce, dneska měl hodně těžkej den, před dveřmi sbírá poštu, většina je pro Alexe, pro něj je tam jen nějaký katalog,který ho nezajímá a velká obálka. V bytě shodí věci na zem a rozvalí se na pohovku) Kdo mě má tak rád a píše mi? Že by Karolína?
Alex: (Musel se do toho obchodu vrátit. Vybral Tomovi nakonec nafukovací chobotnici. Ta přesně odpovídá jeho povaze...)
Tom: (Rozbalí obálku, vypadnou na něj fotky ve velkém formátu, na nich je Alex jak objímá nějakého kluka...jak se ten kluk po něm plazí a osahává ho...jen vykulí oči, protože v tom klukovi pozná Filipa, toho kterého potkal na koupališti. Takže bývalý milenec....)
Alex: (Dorazí domů, krabici schová za záda.) Jsem tu, poklade.
Tom: (Spraží ho z pohovky vražedným pohledem, ty fotky...nemůže tomu uvěřit. To je mu Alex nevěrný? Ale proč? Možná trochu moc pracuje na případech dětí, ale...pak si vybaví tu scénu z koupaliště, jak tomu klukovi Alex říkal jak ho miloval...možná ta láska nevyprchala)
Alex: (Zarazí se.) Tak nejsi poklad? (Nechápe jeho výraz.) Provedl jsem něco?
Tom: (Schová ty fotky zpátky do obálky, byl tam i jakýsi vzkaz, datum, čas a místo kam se má dostavit. Pak se zvedne a zamíří do svého pokoje, nechce ho obviňovat, zatím neví jak to je, ale ty fotky...ne to by mu Alex neudělal nebo jo?)
Alex: Tome? (Nechápe, co se děje.) Není ti dobře?
Tom: Nemluv na mě. (Ostře na něj vyjede)
Alex: Co se stalo? (Teď už ho to dost děsí. Možná ještě nějaká dohra z toho soudu.) Víš přece, že mi můžeš říct všechno.
Tom: (Hnusně se na něj podívá znovu, pak mu tu obálku hodí k nohám, ten vzkaz má schovaný v kapse) Takže teď tě oblézá tvůj bývalý hm? To je o tolik lepší než já? Asi na tebe má i víc času jak vidím.
Alex: O čem to sakra mluvíš? (Pořád nechápe, skloní se pro obálku a podívá se do ní.) Já toho hajzla zabiju....  Tome, věř mi. O nic nešlo, nastražil to. Já miluju tebe.
Tom: (Snaží se mu věřit, ale neví toho moc o jeho minulém životě) Nastražil? Nedělej ze mě hlupáka (začne ale nad tím přemýšlet, proč by mu posílal ty fotky?)
Alex: Tome, poslouchej mě... Počíhal si na mě v jednom obchodě. Všechno tohle narafičil. Mělo mi hned být podezřelé to jeho poslední objetí. Slíbil, že už mi pak dá pokoj. (Přejde k němu.) Já miluju jen tebe, on je minulost. Nezajímá mě.
Tom: (Dívá se na něj a pak na tu obálku) Opravdu...s ním nic nemáš? Vím, že si ho miloval..
Alex: Miloval... (Přikývne a přitáhne ho k sobě.) Ale teď miluju tebe. Věř mi trochu. Nic s ním nemám a ani mít nebudu. (Skloní se a políbí ho.) A už jsem ti asi milionkrát říkal, že s tebou chci být už navždycky... a to se nezměnilo. Jasné?
Tom: (Tváří se sice ještě trochu ublíženě, ale kývne pak ho pevně sevře) Promiň já...věřím ti. Jen chci abys se s ním už nevídal jo?
Alex: To ani nemám v plánu. Už ho vidět nechci... (Zatváří se dost zvrhle.) Ale teď budeš muset odčinit to, žes mi nevěřil. (Vezme ho do náručí a nese do ložnice.) A nesnaž se namítat, že máš nějakou práci.
Tom: Ale...já mám vážně práci (začne se smát, ale nechá se odnést, nedělá nic raději než že něco odčiňuje, zvlášť s Alexem.)