čtvrtek 23. července 2020

17

Alex: (Cestou z kina se ještě pořád směje.)
Tom: A pak furt na jakou blbost jsem tě zatáhnul co? (Je spokojený sám se sebou)
Alex: Tak blbost to byla... (Zahlédne ve výloze plyšového oslíka.) Hele.. (Popadne ho za ruku a vleče ho do obchodu, tam ho postaví k tomu plyšáku.) Páni, to je podoba... i ta povaha by sedla.
Tom: (Vybublá zlostí a nafoukne se jako balon rudej vzteky) Hňupe.
Alex: No a ne? Ukecanej, otravnej... nestvořili tu postavu podle tebe? (Dál si z něj utahuje.)
Tom: (Nafučeně se otočí a odejde z obchodu, u dveří přes prodavačky i celej obchod křikne) A podle tebe stvořili co? Vibrátor na ruční dobíjení?
Alex: (Hrozně ho to rozesměje a mrkne na prodavačky.) Dneska má špatnou náladu. (Přejde k pultu a po troše flitrování, přemluví slečnu prodavačku, aby mu toho oslíka poslali na jeho adresu.)


Tom: Blbec jeden, co si o sobě myslí, takhle mě ztrapňovat (brblá dál a jde okouknout další výklady)
Alex: (Zaplatí a věnuje prodavačce úsměv. Pak vyjde za tím malým vzteklounem.)
Tom: (Zatím pozoruje za výlohou nějaké lidi, jak si zkouší oblečení, ale nudí ho to)
Alex: (Dojde ho.) Tak vibrátor, jo?
Tom: Kdo ví...(Pokrčí rameny)
Alex: A ruční dobíjení... (Sjede ho chlípným pohledem.) Ale dobití by se hodilo... i ruční...
Tom: (Přimhouří oči a pak se trochu postaví na špičky a přitáhne se blíž) Chtěl bys? Chtěl co...tak padesát metrů rovně a pak doprava, tam je bordel, určitě ti nějaká ráda pomůže.
Alex: Ty se nějak vyznáš...
Tom: To víš...světaznalý (zasměje se a odhopsá kus dál)
Alex: Na svůj věk až moc... ale tebe přece holky nezajímají, ne?
Tom: Proč se ptáš? Když jsou mi k něčemu užitečné tak dělám, že jo
Alex: Spal ty jsi vůbec s nějakou?
Tom: Na intimní otázky ti odpovídat nebudu (otočí se k němu zády)
Alex: Takže ne.
Tom: A sejde na tom, jestli jo nebo ne?
Alex: Jen mě to zajímá. (Pokrčí rameny.)
Tom: Nejsem jako ty, nešukám s oběma pohlavími na přeskáčku, aby byla sranda.
Alex: Ty jsi jen malej zmetek. Nevíš, jak to je, tak nesuď. (Zavrčí na něj a zamíří k motorce.)
Tom: No to asi nevím, s holkama nespím (rozhodne se jít radši pěšky)
Alex: Kam si myslíš, že jdeš? Motorka je tudy. (Ukáže směr.)
Tom: (Nakvašeně jde teda za ním, stejně je to dost daleko, to by šel až do rána)
Alex: (Nasadí si helmu a sedne na motorku.) Tak dělej.
Tom: (Taky si ji nabouchne na hlavu a sedne si za něj, ale odmítá se ho držet)
Alex: Někde tě ztratím. Dělej, chyť se.
Tom: (Nedobrovolně se teda chytí, už chce být stejně doma)
Alex: (Nastartuje a zamíří nejkratší cestou domů. A taky co nejrychleji.)
Tom: (Rychlost mu nevadí, stejně vnímá jen nějakou čmouhu, co asi je silnice,tak jen zavře oči)
Alex: (Zastaví a zaparkuje v garáži doma.) Jsme tu.
Tom: (Rozklepaně sleze a vrátí mu helmu, pak trochu zelenej zamíří do bytu)
Alex: (Přehodí přes motorku zase plachu a spěchá za ním.) Tome? Jsi v pohodě?
Tom: Jo. Nic mi není. Odemkni.
Alex: Proto si zelenej jak stěna? (Vyloví klíče a odemkne.)
Tom: Jen si hraju na Shreka. (Vejde dovnitř a uloží se na pohovce na chvíli se vydýchat)
Alex: Nekecej, ty jsi Oslík, ten není zelenej... (Zavře dveře a dojde za ním k pohovce, přidřepne si k němu.) Jel jsem moc rychle, co?
Tom: Ne....(stejně má oslíka rád, a možná na té podobě něco bude)
Alex: Takže je ti špatně z čeho?
Tom: Z tebe (Zasměje se, jo ta rychlost byla velká, není na to moc zvyklý, ale po chvíli je v pohodě)
Alex: A má to nějaký konkrétní důvod?
Tom: Ani ne. Musí? (Koukne na něj a něco ho napadne) Hele....už vím,co chci k narozeninám
Alex: No, co?
Tom: (Ďábelský pohled) Máš k té motorce kombinézu?
Alex: No jo, mám...
Tom: Dobře, tak chci....abys na mé narozeniny chodil v té kombinéze (jo...aspoň mu bude moc očumovat zadek)
Alex: A jak to asi vysvětlím Karolíně?
Tom: Třeba, že si se mnou prohrál sázku, něco si vymyslíš, si hlava pomazaná, to dáš. (Zasměje se)
Alex: Fajn, tak jak chceš.
Tom: (Kouká na něj, že s tím souhlasil) Jo....
Alex: (Rozdrbe mu vlasy.) Běž už spát.
Tom: Nechci spát. Nejsem malej
Alex: Ne? A co chceš teda dělat?
Tom: Já no ehm (sex) nespat třeba?
Alex: Aha a to zahrnuje co?
Tom: To ještě nevím, to se uvidí, asi televizi a chipsy
Alex: A mohl bych se přidat nebo si hodláš užívat samoty?
Tom: (Pokrčí rameny) No když chceš, mě je to jedno
Alex: (Plácne sebou vedle něj na pohovku. Lehne si k němu na bok, tak aby na něj dobře viděl.)
Tom: (Trochu znervózní, ale snaží se neposunout a zapne televizi)
Alex: (Má nějakou rozněžnělou. Vztáhne k němu ruku a pohladí ho po tváři.)
Tom: (Hodí po něm pohled typu, proč mu to zase dělá a pak do něj dloubne loktem)
Alex: (Natlačí se víc k němu, aby mu v těch dloubancích pro příště zabránil. Jemně se otře rty o jeho.)
Tom: (Tomuhle nemá sílu se bránit, i kdyby sebevíc chtěl, polibek mu stejně jemně oplatí)
Alex: (Tohle přece není nic špatného. Aspoň doufá. Obejme ho a znovu políbí.)
Tom: (Vydechne trochu do polibku, v takových chvílích neumí moc přemýšlet) Proč...to děláš?
Alex: Protože chci...
Tom: Nejsem hračka...ani nafukovací pana (zamumlá a dívá se na něj)
Alex: Nic takového jsem neřekl.
Tom: Nemusel si to říkat
Alex: Ani si nic takového nemyslím... (Znovu ho políbí, o něco intenzivněji.)
Tom: (Tím už si není tak jistý, ale polibek mu oplácí, chce cítit tu chuť jeho rtů)
Alex: (Vjede rukou pod tričko. Dál ochutnává jeho rty.)
Tom: (Zachvěje se při tom dotyku a víc se mu nastaví)
Alex: (Přemýšlí, proč mu ho Karolína hodila na krk, věděla, jak to s ním je.)
Tom: (Nepřemýšlí o ničem, lehne si vedle něj a přitiskne se na jeho tělo)
Alex: (Jen ho k sobě přitáhne. Tohle je nebezpečná situace.)
Tom: (Dívá se mu do očí dlouze, už vážně nemůže) Nesnáším tě...nesnáším
Alex: Opravdu?
Tom: Ano. (Odtáhne se a zase se posadí) Nečekej, že vám půjdu na svatbu (vstane, raději by měl zmizet v pokoji)
Alex: Ne? Pročpak? Protože nesnášíš ženicha?
Tom: (Zamračí se na něj) Protože se na tu frašku nebudu dívat
Alex: Frašku? Proč frašku?
Tom: Chceš si ji brát, i když mě líbáš? Buď si takový parchant, nebo nevíš, co chceš
Alex: Co když jsem parchant, no? Jsi lepší, když ty polibky oplácíš?
Tom: Já narozdíl s nikým nechodím. (Jde ke dveřím, tohle ho štve, nechce ublížit Karolíně)
Alex: Ale moje přítelkyně je tvoje vlastní sestra.
Tom: To vím i bez tebe (zapadne do pokoje a třískne dveřmi)
Alex: (Zvedne se a jde do ložnice.)
Tom: (Sedne si na postel a dá si obličej do dlaní, vybavují se mu ty záběry z domácího videa, to...to nemůže, nemůže ji stát ve štěstí)
Alex: (Lehne na postel a přemýšlí. Pak se natáhne pro telefon a vytočí Karolínu.)
Tom: (Přemýšlí, co má dělat, co by měl? Odejít? Zavolá poldy...a Karolína bude zuřit...ne musí...něco jiného)
Alex: Ahoj... ne, nic... jen jsem tě chtěl slyšet... fajn, super... jo, dobře... to zvládnu, ano... neměj strach... Bude v pohodě... nelíbilo... přesně tak... takže ve čtvrtek, ještě mi dej vědět čas příletu... budu čekat... jo, vezmu ho s sebou... ahoj. (Položí to. Oddechne si.)
Tom: (Zvedne se a tiše vyleze s pokoje, pak zamíří do koupelny, už ví, co udělá...stejně, nemá jinou možnost)
Alex: (Vstane z postele a začne přecházet po ložnici.)
Tom: (Zmizí v koupelně, tentokrát neudělá chybu a zamkne, pak přejde k poličce s holícími potřebami)
Alex: (Vyjde z ložnice, tam ho ale nenajde, projde byl a zastaví u koupelny. Vezme za kliku.) Tome?
Tom: (Lekne se a rozsype se mu to po zemi) Jdi...pryč
Alex: Co tam děláš? (Slyší nějaký hluk.)
Tom: Nic...já se koupu
Alex: A ty zvuky?
Tom: To nic...(vytáhne si jedno holítko a snaží se vyndat ostrou hranu)
Alex: Nelži mi, nekoupeš se.
Tom: Nelžu...neotravuj (zlomí holítko o vanu, konečně se to rozpadne)
Alex: Sakra, okamžitě otevři. (Vůbec se mu to nelíbí.)
Tom: (Nevnímá ho, sedne si na zem a přemýšlí nad tím)
Alex: Tome, tak sakra!
Tom: (Měl by to skončit...nemůže odejít, nemůže nic, je v pasti)
Alex: (Opře se o dveře.) Otevři mi.
Tom: Nech mě být. (Nakonec to stejně odloží, je zbabělec, nedokázal by to, ne takhle)
Alex: (Sedne si tam ke dveřím, počká si, až vyjde.)
Tom: (Uklidí ten nepořádek a otře si oči, pak vyjde z koupelny a málem ho porazí)
Alex: (Kdepak porazí, zakopne o něj, takže ho k sobě pohotově stáhne, aby si nenamlátil čumáček. Natočí ho obličejem k sobě.) Tys brečel?
Tom: Ne...mýdlo se mi dostalo do očí. (Zavrtí se mu v náručí) Pusť mě
Alex: Tak mi přestaň lhát. (Pevně ho obejme, aby mu nevyklouzl.)
Tom: Co...co děláš? Já...já nechci (snaží se ho odsunout, ale moc mu to nejde, takže toho po chvíli nechá)
Alex: Řekni mi pravdu, cos v té koupelně dělal?
Tom: Neřeknu, to není tvoje věc...
Alex: Jsi si jistý tím, že není?
Tom: Honil jsem si péro, spokojen? (zamračí se na něj)
Alex: Lžeš. (To tam teda určitě nedělal.)
Tom: (Mlčí a dívá se na něj, nemá cenu mu to vysvětlovat)
Alex: Proč? (Zadívá se na něj, zlehka ho políbí a pustí ho.)
Tom: (Zůstane mu ležet v náručí a jen ho sleduje, pak se pomalu zvedne) Už to nedělej....nelíbej mě, nedotýkej se mě...(musí tomu udělat přítrž, i když neví, jestli to dokáže, bolí ho to)
Alex: Dobře. Už to neudělám.
Tom: (Sklopí hlavu) Jdu spát
Alex: Dobrou noc.

Žádné komentáře:

Okomentovat