Neodešel ani jediný. Šlechtici se postupně se strachem
usazovali zpátky na židle. To čeho byly svědky, bylo dost hrůzostrašné, takže
jim nezbývala jiná možnost. Byli závislí na své půdě a dědických právech. Kdyby
jim je princ odepřel po své korunovaci, byl by to jejich konec. Proto jeden po
druhém raději dekret o rozpuštění rady podepsali a Deris si mohl v klidu
vydechnout.
Zpráva o tomto převratu se brzo rozšířila i mezi lid Askádie, a všichni byly
velice překvapeni z princova nenadálého jednání. Usednout na trůn tak mladý a
to ještě sám...poslední naděje rozpuštěné rady byly zásnuby. To že by princovu
snoubenku mohli ovlivňovat a tím i chod celé Askádie. Ale jak se ukázalo, princ
jim i po druhé zhatil plány, když prohlásil před všemi šlechtici rázně, že se
ženit v blízké době nehodlá. Všem upadla čelist až na zem a i Siriona to velice
udivilo, protože o zásnubách s ním princ nikdy dřív nemluvil. To že Deris nemá
v úmyslu se ženit čaroděj netušil, spíš doufal že nebude chtít zpochybnit
zásnubní smlouvu s jižním královstvím. Doufal také v to že mu princ dá konečně
volnost. Vždyť přeci usedne na trůn a to by znamenalo splnění části slibu. Ať
si to čaroděj přemítal jak chtěl, vyšlo mu z toho pořád to stejné. Jakmile bude
Deris korunován, on bude zase volný a bude moci odejít z hradu i z tohoto
království. Už žádné pokušení nebude pustošit jeho tělo ani mysl...
Ale přes to si nedovedl představit jak dokáže odejít. Za tu dobu si už na
prince zvykl. Oblíbil si ho. Pro Siriona bylo velmi hrůzné uvědomit si že k
tomu chlapci chová city. Nemohl to už popírat a dělat že neexistují. Ze začátku
to byl jen chtíč. Chtivost po jeho jemném křehkém těle. Chtěl ho pošpinit chtěl
se s ním milovat. Ale poslední dny pochopil, že i přes to vše ho stále chce
chránit a být v jeho přítomnosti co nejdéle. Děsilo ho to.
Když konečně osaměli pozdě večer v princově komnatě, Sirion už nedokázal utišit
svou zvědavost.
"Princi"?
"Ano"?
"Proč jste zrušil své zásnuby? Byla to jedna z podmínek vaší
korunovace".
"Nemám rád když mi někdo určuje podmínky, zvlášť můj otec, zvlášť když je
mrtví. Pochybuješ snad o mém rozhodnutí"?
Ale čaroděj mlčel a jen se díval chlapci zpříma do očí. Deris tedy odložil brk
na psaní.
"Nechci si brát nějakou princeznu, kterou jsem v životě neviděl. Nechci se
ženit jen z hloupé povinnosti a otcova příkazu. Dokážu vládnout i bez královny.
Chci svůj život strávit s tím koho miluji". S tím zvedl svůj pohled k
čarodějovi, který stál kousek od něj a jejich oči se setkaly. Deris se mu
snažil něco naznačit. Ale Sirion tyto city nemohl chápat, nemohl jim rozumět.
Proto jen svůj pohled odvrátil a prince zamrazilo u srdce. Proč?
"To je dětinské princi".
"Odejdi"!
Deris se na něj rozkřičel a vyhrkly mu z ničeho nic slzy bolesti. Proč jen to
nemůže chápat? Proč jen nevidí že já miluji jeho?
Sirion byl s tak nenadálého výbuchu zaskočen a tak tedy opustil princovi
komnaty.
Procházel se na hradbách když měsíc zářil svým úplňkem. Byla to kouzelná noc.
Sirion si nechal větrem čechrat vlasy a slyšel v dálce vlky. Pravděpodobně byly
na lovu. Sirion sledoval hvězdy, které se na nebi leskly jako drahokamy v
černém sametu a snažil se vyhnat z hlavy ten podivný pocit tam někde uvnitř
hrudi, který mu svíral srdce.
Žádné komentáře:
Okomentovat