Deris sledoval jejich nenávistné a hněvivé pohledy. Už
nemohl udělat krok zpátky. Věděl že jeho krok může vyvolat nepokoje mezi
obyvateli. Může klidně způsobit i občanskou válku, ale on nemá na výběr.
Sirionova ruka mu pevně sevřela rameno. Čaroděj mu tak dával najevo že co dělá
je správné.
Ale jak se zdálo kněží se nehodlali vzdát bez boje. Proto je nechal Deris
zatknout. Když však se pokoušeli odvést i misionáře z holí celý hrad se otřásl.
Nardim, jak mu říkali totiž jen dvakrát uhodil holí do podlahy a královský sál
ozářilo oslepující světlo. Stráže byly odmrštěny na druhou stranu místnosti.
Nardimovi oči zčernaly a bělmo se ztratilo. Pozvedl svůj děsivý pohled k
mladému králi a Sirionovi bylo jasné že je zle.
Jeho hlas zněl syčivě a děsivě. Další nádoba černé magie? Ale proč ho nevycítil
dříve?
"Poklekni před svým bohem ubohý hlupáku. Mě nebude nikdo zastrašovat.
Ukážu ti svou pravou moc".
Démon se zjevil.
Sirion stačil vykrýt první útok, který byl přímo smrtelný a chtěl krále zabít.
Naštěstí se mu ho povedlo odvrátit a stál tak momentálně proti silnému
protivníkovi. I když Josedor byl démon, jeho moc nebyla nevyčerpatelná, proto
musel používat lidské nádoby tak jako Nardima, aby se mohl objevit v lidském
světě. Nejraději měl kouzelníky, protože ti jeho přítomnost vydrželi déle a
mohl tak čerpat i z jejich síly. Jak se zdálo Nardim také nebude obyčejným
člověkem.
Ostatní dva kněží prudce uskočili. Teď už Deris chápal. O pravé totožnosti
Josedora ví jen málokterý kněží, ani ti vysoce postavení neznají mnohdy pravdu.
Teď ji mohli vidět na vlastní oči.
Sirion se snažil chránit mladého krále, ale sil mu razantně ubývalo. Věděl
proč.
"Ty se mi stavíš na odpor stříbrný čaroději? Jsi mé nejdokonalejší dílo.
Dal jsem ti moc i nový život a ty s nimi takto plýtváš? Navrať se ke
mě...navrať se ...".
Příští zásah dostal Sirion přímo do hrudi. Poklesl v kolenou a svalil se na
podlahu.
"Hlupáku, dal jsem ti život, mohu ti ho také snadno
vzít, ale nejdřív se sám postaráš o trn v mém oku".
Sirion cítil jak ho nějaká moc zvedá. Nedokázal ovládat své tělo. Cítil jen jak
se v něm hromadí moc a jeho oči tmavnou. Cítil tu bolest jenž mu rvala
vnitřnosti. Namířil ruku s mocným kouzlem na Derise. Věděl že to nemůže
zastavit. Nedokázal to ovládat. Po tváři mu sjela pravá nefalšovaná slza. Nesmí
umřít mojí rukou, to bych si nikdy neodpustil. Proto na Derise z posledních sil
zavolal.
"U...uteč...hned...".
Jenže mladý král se nemohl ani pohnout. Viděl jak s tím Sirion bojuje, jak tomu
vzdoruje. On by mi přeci neublížil....
"Zabij ho moje malá hračko".
Sirion nedokázal neposlechnout. Z posledních sil ale napřaženou ruku stáhl
proti sobě, než z ní vyšlo kouzlo.
Nardim zasyčel nevolí. Jeho hračka padla bez života k zemi. Nečekal že by ten
čaroděj tak dlouho vzdoroval a obrátil smrtelné kouzlo proti sobě. Jaký naivní
čin, snad si nemyslel že tím krále zachrání? Jen si vzal život, který jsem mu
tak pracně nadělil.
Už znovu nebudu takto chybovat.
Deris vyjekl hrůzou a vrhnul se k čarodějově tělu. Bylo mu už jedno že ho ten
démon zabije, že ho zničí. Sirion nesmí umřít.
Nardim povolal černočernou mlhu a nakázal ji zabít krále. Deris se s poděšeným
křikem přitiskl k Sirionovu tělu a černá mlha narazila do zlatistvé bariéry.
Nardimovi překvapením poklesla čelist. To není možné i kdyby nebyl mrtvý neměl
by dost sil na barieru. Nevěřím...
Pravdou bylo že Siron se přeci jen začal probouzet. Ale bariéra nepocházela od
něj. Proto když viděl krále jak mu z očí kanou slzy a v pěstích svírá jeho
zkrvavený plášť pochopil. Zlatistvá záře vycházela právě z Derise a obalila je
oba pevnou ochranou.
I když se ji Nardim snažil rozbít, nepodařilo se mu to.
"Sirione...".
Deris hledal v Sirionovu pohledu vysvětlení, nechápal vůbec co se děje. Ani
čaroděj nevěřil svým očím. Nikdy z Derise necítil magii. Ale věděl také moc
dobře, že jeho drobné tělo neudrží tu barieru příliš dlouho. Nebyl čas na otázky.
I když byl vážně raněný rozhodl se přeci jen využít to co mu Josedor daroval.
Bylo to obrovské riziko, věděl že tu moc těžko ovládá. Ale znal čaroděje který
to dokázal. Ethan...no jistě, i když ho to stálo málem život.
Probořil tedy Derisovu barieru a ztěžka se postavil na nohy. Derise si schoval
za své tělo a rozhodl se propustit všechno co v sobě poutal. Jen tak mohl být
Nardimovi soupeřem.
Žádné komentáře:
Okomentovat