Část 06

Ignis: (Rozrazí dveře do sálu v sídle vzdušného klanu a zamíří k Sethovi. Celý den byl venku, zjišťoval, jak nejrychleji zastavit válku. Velitel vodního klanu se nemíní jen tak vzdát, ale proti přesile tří spojených klanů nemá příliš šancí. Ale může jim pěkně zavařit.) Ahoj, kocourku.
Seth: (Zamračí se na něj. Nemá rád, když mu takhle říká veřejně. Jen kývne a odešle pryč jednoho z vesničanů, kterým slíbil pomoc.) Ahoj.
Ignis: (Zasměje se a rovnou zamíří k němu, ignoruje nepřátelské pohledy Sethových lidí. Rád ho zlobí a rád se dívá, jak se to nelíbí všem kolem něj.) Chtěl bych s tebou mluvit... Prosím.
Seth: (Snaží se tvářit odměřeně, ale stýskalo se mu. Jeho ouška pod čepicí rychle kmitají.) Teď? Nepočká to? (Ví, že jeho lidé o vztahu s Ignisem vědí, domysleli si to, jelikož se Ignis moc zpátky nedrží. Docela se mu to líbilo ze začátku, i když by to nepřiznal.) No dobrá, tak půjdeme do knihovny.
Ignis: Dobrá. (Otočí se a zamíří do knihovny. Vlastně s ním ani tak moc mluvit nechce. Chce něco jiného.)

Seth: (Opustí halu a zamíří do knihovny. Pokud jde o klan vody, mohl to probrat v sále. Ale už trochu tuší, o co Ignisovi jde. Jen tak se nezmění...)
Ignis: (Počká u dveří a sotva Seth vejde, zabouchne a zamkne.) Konečně. (Vydechne a přirazí ho ke stěně.) Už se mi stýskalo.
Seth: (Jak tušil... celý Ignis. Ta jeho ohnivá povaha. Těžce vydechne, jak se ocitne na zdi.) Mně taky... ale jen trochu. (Raději to rychle dodá. Nechce, aby si Ignis myslel, že ho má v hrsti.) Nechtěl... jsi se mnou mluvit?
Ignis: To taky... Později. (Přisaje se mu prudce na rty. Dlaněmi vjede pod jeho košili.)
Seth: Počkej. To přece... teď a tady? (Nijak mu v polibcích nebrání a opětuje je s velkou chutí. Asi si už sám na otázky odpověděl. Ignisovi se odolat nedá.)
Ignis: (Svlékne mu košili. Spíše ji z něj strhne, takže knoflíky odletí. Prudce ho políbí a nasměruje ho k lenošce u okna.) Můžeš mi o tom vyprávět... o tom, jak se ti po mě stýskalo...
Seth: Vyprávět? Když... mě nenecháš ani domluvit. (Nechá se tam nasměřovat, ale před ní se rozhodne trochu Ignise pozlobit. Dřív než by se tam svalil sám, udělá menší kličku, takže na lenošce skončí Ignis sám.)
Ignis: (Pozvedne obočí a pousměje se.) Pomalu, kocourku (Stáhne ho na sebe a přejede dlaněmi po jeho bocích.)
Seth: (Dlouze ho políbí a zavrtí se na něm. Málokdy se mu povede ocitnout se nahoře, takže toho plně využívá.)
Ignis: (Prohlíží si ho. Natáhne ruku a namotá si pramen jeho dlouhých vlasů kolem zápěstí.) Jsi krásný, Sethe... Velmi mě vzrušuješ.
Seth: Nemluv tak... přivádíš mě do rozpaků. (Sleduje jeho ruku a dlaní mu přejede po hrudi.) Budíš v mém sídle mnoho rozruchu.
Ignis: A to vadí? (Zasměje se a nebezpečně mu blýskne v očích. Prsty zajede za lem kalhot.) Dneska jsem velmi při chuti. Vezmu si tě takhle.
Seth: Cože jsi? (Snaží se jeho ruku nenápadně vyndat.) Copak to nevydržíš... do večera? (I když minulou noc byl celou venku. Zatmění měsíce vyhnalo jeho zvířecí já lovit.)
Ignis: Při chuti, neslyšels? A do večera nevydržím. Stačilo mi, žes zmizel včera, dneska si to raději vyberu hned. (Nepovolí. Včerejší večer musel kvůli tomu hloupému zatmění trávit v posteli sám.) Svlékneš ty kalhoty dobrovolně, nebo ti mám pomoct? (Uculí se.)
Seth: Nebyla to moje vina... příroda... volala a tak. (Začne z něj být trochu nervózní. Není to vhodná chvíle, ani čas, ale... přece jen má chuť na milování. Poslední dny to je čím dál horší. Nemyslí na nic jiného než na Ignise a nemůže se soustředit. Snaží se s tím ze všech sil bojovat.) Jak to dopadlo s vládcem vody? (Své kalhoty raději nekomentuje.)
Ignis: Vládce vody budu řešit ve chvíli, kdy na mě bude takhle rajcovně sedět jako ty. (Odsekne.) Co bude s těmi kalhotami? Ten vodník chvíli počká, ale já ne!
Seth: Jak na tobě sedět? Co ty to máš za... za myšlenky. (Zamračeně se na něj podívá, skoro z něj žárlivost lítá v podobě blesků.) Myslím, že mám mnoho práce a tak... (Stejně zaváhá a nakonec si ty kalhoty tedy rozepne. Ani neví proč to dělá, z nějakého důvodu... to vždycky takhle skončí.)
Ignis: (Vjede mu dlaní do kalhot.) Stejně se mi takové myšlenky vůbec nelíbí. Líbíš se mi ty a zrovna takhle. Práce počká Sethe, já ne.
Seth: Jsi tak netrpělivý, Ignisi. (Rukou sjede po jeho hrudi až do klína. Už tolik let si tohle nemohl dovolit. Celé ty roky to dusil v sobě. Tu touhu a teď, to proklaté horké jaro... nedělají mu ty teploty dobře. Skoro se nepoznává.)
Ignis: Mám na to právo, kocourku. (Přivře oči.) Poslední výzva. Kalhoty dolů nebo z nich udělám popel.
Seth: (Trochu ho v klíně sevře a mírně se mu opře o hruď, aby ho políbil.) Nechceš si milence uškvařit, že ne? (Teprve pak z něj sesedne a stáhne si kalhoty. Je znám tím, že spodní prádlo nenosí, jelikož mu překáží při přeměně.)
Ignis: Nechci, ale musíš taky respektovat to, že jsem velmi vášnivý a pokud nemám pravidelně svého milence, tak pak hrozí výbuch. (Sjede jeho tělo pohledem. Sám si rozepne kalhoty a nadzvedne boky, aby je mohl sundat.) Neotálej a pojď sem.
Seth: Jsi vážně nebezpečný... (Přejde k němu blíž a využije znovu situace, aby ho zasedl v patřičných místech. Ale tak, aby mu neublížil, jen se na jeho vzrušení trochu namačká. Tuhle polohu ještě nepraktikovali.)
Ignis: Vždycky jsem byl, kotě. (Pousměje se a přivře slastně oči.) Zkoušíš kam až dokážu v horkosti dojít? No, jen mě pokoušej, zase omdlíš v tom nejlepším...
Seth: (Vztekle se nafoukne. Pracuje na své výdrži, ale s Ignisem to není lehké.) Říkal jsi, že nepočkáš... (Snaží se rukou moc neklepat jak je nervózní. Nebývá tak aktivní, ale dnes má docela chuť zkusit něco nového. Sevře jeho úd ve dlani a začne ho pomalu laskat.)
Ignis: Sethe, neprovokuj. (Řekne tiše. Cítí, že jeho teplota začíná prudce stoupat.) Nechci tě zase křísit.
Seth: (Rychle ruku odtáhne s výrazem malého kotěte. Nechápe, proč to je špatně. Ale nijak se nevyptává. Skloní se k polibku.) Vem si mě tedy...
Ignis: Moc mě vzrušuješ, koťátko... (Pohladí ho po bocích, dlaní pak sjede trošku níž a prstem opatrně vklouzne do jeho těla.) Nesmíš mě dráždit...
Seth: Ne... nemůžu si pomoct... vítr bývá hravý. (Jen stěží to vykoktá. Jeho tělo se slastně prohne i proti Ignisově prstu. Tohle je vážně špatné.)
Ignis: Pohrajeme si jindy, kočičko. (Chvíli zkoumá jeho tělo a pak ho přitiskne k sobě. Prst nahradí jeho vlastní vzrušení. Opatrně se otře o vstup do jeho těla a pak nechá Setha, aby to řídil sám.)
Seth: (Vyhledá jeho pohled, jestli je to takhle v pořádku. Ale když dostane tu možnost, začne pomalu nasedávat. Snaží se ho do sebe pojmout celého. Je to zvláštní pocit. Cítí se tak moc naplněný, že musí zavřít oči a oddat se tomu pocitu.)
Ignis: (Zpod přivřených víček pozoruje jeho tvář zrůžovělou vzrušením. Nezvyklý pocit, nechat řídit pronikání Setha, ale líbí se mu to. Velmi. Nemusí se tolik soustředit na to, aby mu neublížil a jen si užívá to, jak ho Seth přijímá do svého těla.)
Seth: (Netrvá to dlouho, za chvíli si zvykne a zkusí poprvé vysednout. Sám musí zasténat vzrušením. Překvapilo ho, jak je to intenzivní a necítí žádné nepříjemné pocity. Proto své pohyby urychleně opakuje a brzy nasadí rychlé tempo.)
Ignis: (Zasténá překvapením. Nečekal, že se to Sethovi bude zamlouvat a zvolí tak ďábelské tempo. Pevně ho zachytí za boky, aby mu poskytl nějakou oporu. Zavře oči a zvrátí hlavu.)
Seth: (Neměl mu to dovolovat, ani ukazovat. Je jako smyslů zbavený. Přiráží a vychutnává si každý pohyb. Rukama přitom bloudí Ignisovi po hrudi.)
Ignis: (Vlastně je to poprvé, kdy řídí jejich sex Seth. Nechává ho, aby si ten pocit pořádně vychutnal. Nejspíš to budou praktikovat častěji. Pevně svírá jeho boky a podvoluje se jeho tempu. Vychází mu vstříc.)
Seth: (Je to vážně příjemná změna, proti prudkému Ignisovi. Teď si může dělat co chce a jeho divoká kočičí povaha toho plně využívá. Jeho pohyby se stále zrychlují. Sám se vede pomalu k vrcholu a kouše se do rtů, aby nebyl tolik hlasitý.)
Ignis: (Cítí, že už dlouho nevydrží ani on, ani Seth. Pevně ho sevře, prudce se nadzvedne a přirazí hluboko proti Sethovu tělu. Vzápětí pocítí příval uvolnění a nevyslovitelné slasti.)
Seth: (Vykřikne a z očí mu vytrysknou slzy. Nečekal tak prudký příraz, jak byl plně uvolněný. Ignise v tom okamžiku následuje, aniž by to dokázal zastavit. Za tohle ho prokleje... určitě. Pomalu se svalí na jeho hruď.)
Ignis: (Pousměje se a přejede dlaněmi po Sethových zpocených zádech. Cítí jeho splašený dech na krku. Sevře jeho pevný zadek a vychutnává dozvuky orgasmu.)
Seth: (Něco nespokojeně zavrčí a snaží se jeho ruce vrtěním sundat. Pak si všimne, že má šanci mu trochu olíbat krk a využije toho.) Chtěl jsem...s tebou mluvit...
Ignis: No tak mluv. Poslouchám. (Jeho ruce jsou na Sethově pozadí jako přilepené. Ale to vrtění, když je ještě stále v jeho těle, pomalu zvyšuje chuť na další sex. A co nejdřívější.)
Seth: Ty... ty ruce... (Jen se nadechne. Bude je ignorovat, ano, zvysoka ignorovat.) Měl bys... na pár dní odjet. (Vyslovit to pro něj není snadné. Ale cítí, že brzy svou touhu nebude moct tišit. Blíží se období, které jako zvíře neovlivní.)
Ignis: Jak to myslíš? Neodjedu, na to zapomeň!
Seth: Ignisi... poslouchej mě prosím. (Sevře jeho paži, ale do očí se mu nepodívá. Nejspíš by umřel studem.) Nesmíš být pár dní v mé blízkosti. Já... to jinak nevydržím.
Ignis: Nevím, o čem to mluvíš...
Seth: (Neví, jak mu to vysvětlit, aby se nezačal smát. Ale opravdu je to vážná věc.) Já... jsem kočičí démon... jsem... teoreticky zvíře, mám zvířecí pudy... (Ouška schlípnou k hlavě, je v koncích.)
Ignis: Řekni mi něco, co nevím... Co takhle to říct přímo a bez vytáček. Proč mám odjet? (Zkoumavě se na něj zadívá.)
Seth: Slib, že... se nebudeš smát. Ono to není k smíchu. (Pozvedne k němu pohled. Ignisovy ruce v partiích jeho pozadí mu stále připomínají, že nemá dost. A dalšímu milování by se ani sám nebránil, tentokrát ne.)
Ignis: Slibuju, že se nebudu smát. Tak o co jde?
Seth: Doba rozmnožování. (Víc neřekne, jen čeká ten výbuch smíchu. Nemůže za to. Příští dny bude značně nesnesitelný a bude vyžadovat extrémní pozornost. Vždy tyhle dny trávil sám, zalezlý někde v jeskyni. Těch pět let to bylo možné. Ale teď, když má na starosti klan a nově započatý mír a jeho udržení, není možné, aby se někde schovával.)
Ignis: (Sice slíbil, že se smát nebude, ale nejde to. Prostě vyprskne.) Jaká doba? A kde vidíš ten problém, že nemůžu zůstat?
Seth: (Zamračí se na něj a začne se z něj uraženě zvedat.) Problém je v tom, že... při tvé touze a chtíči... to nebude možné snést. To bychom nevylezli z postele celé ty dny.
Ignis: (Obejme ho kolem pasu a stáhne zpátky k sobě.) Nech toho urážení. Tobě by snad vadilo zůstat v posteli se mnou těch pár dní?
Seth: Ne... ale... mám své povinnosti a zemřít vyčerpáním ze sexu... není příliš vhodné jako smrt pro vůdce klanu. A navíc by to mohlo být nebezpečné... neovládám své pudy, mohl bych... tě zabít nebo ti ublížit.
Ignis: Vyčerpáním tě umřít nenechám a zranit mě nebo zabít, to stejně nezvládneš. (Zasměje se.) A povinnosti může převzít Ashin.
Seth: (Vztekle se na něj zahledí a trochu mu přimáčkne rozkrok.) Radši mě pusť, musím se vrátit.
Ignis: (Vztekle zavrčí.) No tak si běž!
Seth: Myslíš, že bych tě nedokázal zabít? Považuješ mě za slabocha? (Stejně z něj nesleze. Pozdě si uvědomí, že by asi nebyl schopný chůze.)
Ignis. (Přimhouří oči.) Spíš máš za slabocha ty mě. Zapomeň na to, odjedu, když po tom tak toužíš. Teď, když dovolíš, mám taky své povinnosti.
Seth: (Smutně se na něj zahledí... nenávidí to... ty chvíle, kdy odchází po milování. A tohle je o to horší. Pomalu se odvalí na zem, jelikož na pohovce není místo. Na zemi se změní do podoby irbise a zůstane ležet na podlaze.)
Ignis: Až tě to tvé rozmnožování přejde, možná se vrátím. (Natáhne na sebe kalhoty.) Pokud se tolik bojíš, abys mě nezabil, nebudu ti tu překážet Vracím se do sídla.
Seth: Nic takového jsem neřekl... (Zvedne k němu hlavu. Nechtěl urazit jeho ego. Ale jeho slova ho pobouřila.) Ne... nedokázal bych tě zabít... měl jsi pravdu.
Ignis: Ale jo, dokázal bys to. Odcházím. Nebudu ti překážet v povinnostech a ani tě ohrožovat smrtí ze sexuálního vyčerpání. Tak si to užij. (Ušklíbne se. Co se diví. Dobrovolně se od něj izoloval na celých pět let, tak teď se bude on izolovat od něj.)
Seth: (Zakousne se mu do pláště, aby ho zastavil. Takhle to vůbec nemyslel. Proč jen to Ignis nechápe. Nechtěl před ním vypadat jako zvíře, nechtěl ukazovat i tu svojí horší stránku.)
Ignis: Pusť mě! (Otočí se na něj.)
Seth: Ignisi... já... nechtěl jsem tě popudit, ani tě vyhnat. Nechtěl jsem... abys byl svědkem toho... mojí přeměny v... to... tu věc. (Je mu těžké to vykoktat.)
Ignis: No, tak tu prostě nebudu. (Odsekne.) Nechceš, abych to viděl, tak to neuvidím. Můžeš to říct rovnou a nevykládat mi, jak máš moc povinností nebo se bojíš o můj život. Na pohádky jsem už velký. Řekni rovnou, že mi nevěříš! (Vytrhne se mu a vyjde z místnosti s mohutným třísknutím dveří.)