Část 09

Seth: (Vydržel dlouho, hodně dlouho snášet prosby vesničanů i všemožné úkoly a zařizování pro klan. Ale jeho divoká povaha toužila po svobodě. Toužil se proběhnout v lese zase jako dřív. Protáhnout si své tělo. A proto nečestně utekl. Tak jako utíkal v mládí, před těmi lety. Tiše se vytratil z pokoje a zamířil k tomu dobře známému místu, kde byl vždy sám sebou a šťastný. K chatrči.)
Ignis: (Čeká na něj. Ležérně se opírá o stěnu chatrče a sleduje zapadající slunce nad jezerem. Asi začíná být romantický. Po té Sethově době páření si připadá mírně utahaný. Přece jen - chtěl skoro pořád. A i když je sám k neutahání, Sethova divoká náruživost a jeho přeměny přímo při sexu už ho začaly zmáhat.

Seth: (Doběhne až k chatrči a sotva to před Ignisem ubrzdí. Letěl jako žíznivá střela. Oklepe si z kožichu větvičky, které nabral po cestě.) Nečekal jsem, že tě tu potkám. (Trochu lže, čekal to. Přeci jen je dnešní noci úplněk. Staré zvyky jen tak nevymizely.)
Ignis: Jsi velmi špatný lhář, kocourku. (Pousměje se a odlepí se ode zdi.) A kde jinde bych tě měl hledat, když ne tady? Ale jsem rád, že už jsi zase ve své kůži. (Ušklíbne se.)
Seth: (Zavrčí na něj a obejde si ho, pak se promění do lidské podoby a prohrábne si dlouhé vlasy.) Já... nevím, o čem to mluvíš. (Dělá, že má několikadenní výpadek paměti, jinak by se za sebe musel stydět.)
Ignis: Škoda, že nevíš... (Otočí se za ním.)
Seth: Rád tě zase vidím, Ignisi... (Stejně neodolá a dojde k němu blíž. Celé ty promilované dny... bylo to neuvěřitelné.)
Ignis: (Uchechtne se.) Děláš, jak kdybys mě neviděl jak dlouho. Zdá se, že tě nejspíš přepadla nějaká selektivní amnézie. Nebo si to, co děláš v kočičí podobě nepamatuješ?
Seth: (Mlčí, jen se na něj dívá.) Hodláš mi to připomínat ještě dlouho? Nezdálo se, že bys byl nějak proti.
Ignis: To jsem rozhodně nebyl. (Přejde těsněji k němu a dlaní vjede do jeho vlasů.) Velmi se mi to líbilo, bylo to takové nové... dobrodružství... brát si zvíře...
Seth: (Uvede ho to do rozpaků, proto ho raději políbí, aby už nemohl pokračovat dál v mluvení.) Nebude se to opakovat...
Ignis: Skutečně? Už žádné období rozmnožování?
Seth: Raději se... odsunu někam na sever k medvědům. (Zamračí se tomu.)
Ignis: Radši budeš brousit medvědy? To mě trochu uráží. (Ušklíbne se pobaveně.) Ale proti gustu...
Seth: Ignisiii... (Vztekle se odsune a zamíří do chatrče.) Jsi někdy vážně nechutný.
Ignis: No já s těmi medvědy nezačal. (Zamíří za ním.) Třeba bych na ně ani moc nežárlil.
Seth: Nech těch nesmyslů, nebo se mi zvedne žaludek. (Začne se smát a rozvalí se na posteli.) Naše úplňková setkání se nijak nezměnila, ani po těch letech.
Ignis: Vadí to snad? (Přejde k němu a prsty jemně pohladí jeho obleček.) Co kdyby sis to raději sundal. Mám takové neblahé tušení, že jsem se tou dobou páření od tebe nakazil. Probudil jsi ve mně zvíře.
Seth: V tobě zvíře bylo vždy... proto jsi mě tak přitahoval. (Zavrtí rozverně hlavou. Nebude mu to ulehčovat) Ohnivé zvíře. Věřím, že si poradíš.
Ignis: Zřejmě si chceš pořizovat nový... (Pousměje se.) Poradit si můžu několika různými způsoby a ani jeden ten tvůj trikotek nepřežije... v jednom kuse...
Seth: Vážně jsi příliš negativní, Ignisi. Stačilo to rozepnout. (Chytí ho za ruku a stáhne k sobě na postel, chybí mu jeho přítomnost. Postupně si pomalu začne rozepínat obleček.)
Ignis: Zvíře by se s rozepínáním nezdržovalo. Stejně jako ty před pár dny. (Nahne se nad něj a sleduje jeho ruce. Moc dobře si pamatuje, jak z něj jistý příšerně nadržený irbis zdrápal všechno oblečení.) Proč si to vlastně oblíkáš, když ti musí být jasné, že to na tobě dlouho nevydrží?
Seth: No... protože... co kdybych se musel proměnit někde jinde, než tady... tak by to asi nebylo zrovna příjemné. (Začne rudnout, jak tak na něj Ignis hledí. Dorozepne vrchní část.)
Ignis: Proč ne? Jsi nádherný muž. (Sjede ho pohledem, ale zatím se ho ještě nedotkl.)
Seth: Zrovna nahý se nikde promenádovat nehodlám. (Přeci jen se normálně dost stydí.)
Ignis: Jsi příšerný stydlínek. Ale líbí se mi to. Mohl bys ze sebe sundat ten obleček celý? Rád se dívám.
Seth: (Nakrabatí obočí, ale rychle ze sebe stáhne obleček celý). Nejsem výstavní exemplář, aby ses díval.
Ignis: Ne, to nejsi. Jsi jen můj. (Prsty jemně přejede po jeho kůži na břiše.) Jenom můj.
Seth: Ano... jenom tvůj. (Stáhne ho k sobě pro polibek. Dnešní noc je sama o sobě kouzelná. Vše se nějak vrátilo na svůj začátek. Zase jsou tady, znovu je úplněk. I při tom dnešním se budou milovat. Jako kdyby vůbec nezestárli. Je to vážně trochu komické. Kolika útrapami si prošli, a přesto k sobě našli cestu zpět.)

KONEC