Část šestá

Seth: (Stále doufá, že válka se neudá. Věří, že otec ji zabrání, i když zdravotně už na tom není příliš dobře. Chce, aby tohle nikdy neskončilo... ne, to není to správné slovo. Nepřeje si skrývat se donekonečna. Ubíjí ho to. Jen ty ukradené chvíle při úplňku a tato, náhodná. Ale ví, že klan Ohně je příliš nebezpečný. Nikdy by se nesmířili s něčím takovým. Obejme Ignise kolem krku a tiše mu vydechne do rtů. Chtěl by to říct také... chtěl. Ale přesto mlčí. Ne, teď není ta správná doba. Řekne to až... až poté, ano, až bude jejich mysl čistá bez touhy a chtíče.)
Ignis: (Prudce ho políbí a začne se v jeho těle rytmicky pohybovat. Chce mu poskytnout tolik uspokojení, kolik jen bude schopný. Udělal by pro něj téměř cokoliv. Dokonce se snaží tlumit svou ohnivou povahu i moc.)

Seth: (Cítí to a je rád, že není jako v ohni, že si to dokáže plně užít. I když tuší, jak to pro Ignise musí být těžké. Sténání je čím dál intenzivnější, při prudším přírazu se občas změní na jiný charakteristický zvuk kočičí šelmy - mňouknutí, které ale v téhle podobně nezní zrovna esteticky.) Ignisi... to, to je... (Nedokáže však větu dokončit.)
Ignis: (Políbí ho prudce na rty. Nejspíš se ho potom zeptá, co tím chtěl říct. Zrychlí tempo a přírazy jsou poněkud razantnější.)
Seth: (Už nezvládne nic víc, než jen aby jeho tělo odpovídalo a sem tam se proti němu vzdouvalo ve vlnách rozkoše. Cítí, jak ho jeho tělo zrazuje, ani hlasivky už neovládá a ozývá se z nich jen sípání. Zatne trochu nehty do jeho paže.)
Ignis: (Zasykne, když ucítí nehty ve své kůži. Tohle zabolelo. Vzepne se a naposledy prudce přirazí. Pocítí uvolnění a pomalu klesne na Sethovo tělo.)
Seth: (Vykřikne trochu překvapeně při tom přírazu, jeho tělo se prudce stáhne a Ignisovo břicho skropí svou touhou, nemohl to už zastavit. Bylo to tak krásné a jemné. Sevře jeho tělo pevně kolem pasu. Je si jistý, že kdyby se teď Ignis chtěl odtáhnout, asi ho na místě zabije.)
Ignis: (Stále zůstává v jeho těle. Tiskne se k němu a jemně líbá pokožku jeho krku.) Takže? (Řekne ještě mírně ochraptěle.) Co to tedy je? (Vzpomene si na Sethova slova během sexu.)
Seth: (Zahledí se na něj nechápavě, pak se jen usměje.) Krása... (Schová svou tvář za závoj bílých vlasů.)
Ignis: (Rozesměje se. Políbí ho na rty.) Jsi blázen. (Oznámí mu, lehce přejede prsty po jeho paži.) A jsi zlobivá kočička...
Seth: Neříkej mi tak! (Zamračí se a rozcuchá mu vlasy.) Ignisi... já chci vědět - to, co jsi řekl... (Jeho ouška jsou teď sklopená, ale přesto je plně ve střehu, chce vědět, jestli to myslel vážně nebo to zapře.)
Ignis: A jsi! (Trvá na tom a ukáže na škrábance na paži. Pak zvážní.) Co máš na mysli? (Stále zůstává v jeho těle. Přivine se k němu a políbí ho na rty.)
Seth: (Neví, zda to má vytahovat. Takové přiznání by pro něj mohlo být nepříjemné, pokud si ho tedy sám uvědomuje a nevyslovil ho jen z vášně. Mlčí tedy a jen jeho pohled prozrazuje, jak je z toho zmatený.) Za... ty škrábance se omlouvám.
Ignis: To se zahojí. (Pousměje se.) Ale ty ses ptal na něco jiného... (Nadhodí. Začíná tušit, že asi ví, na co Seth naráží.) Já... Sethe... Není ti to jasné?
Seth: (Zahledí se mu dlouze do očí, nemusí říkat nic slovy, dokáže to poznat i bez nich. Tedy si to aspoň myslí. Nadzvedne se a dlouze ho políbí.) Já tebe taky... miluju.
Ignis: (Na chvíli se na něj jen dívá. Pozoruje výraz jeho tváře, jeho nádherné oči.) Sethe... (Zašeptá.) Jsi můj. (Opatrně se v něm pohne, cítí, že zase narůstá.) Měl by ses vrátit, než se po tobě začnou shánět. Já... najdu způsob, jak se vidět častěji. Už nevydržím takovou dobu. Miluju tě. Už bez tebe nechci být.
Seth: Nechci nikam jít, ještě ne. (Ani nemůže, když cítí, jak v něm zase roste. Přivře oči a nechá se unést tím pocitem. Líbí se mu ten pocit. Pak se na něj překvapeně podívá, protože si uvědomí, že právě Ignis znovu řekl, že ho miluje. Sám málokdy projeví svůj názor, nikdy nedává najevo své pocity. Když už to však provede, vždy si za nimi plně stojí. Ví, že i pro Ignise je to těžké.) Jak... jak to chceš udělat?
Ignis: Na něco přijdu. (Řekne tiše, pohladí ho po vlasech, po tváři. Pak si uvědomí jednu věc.) Sethe? Ty máš malou sestru, že? Pošlete ji pryč, co nejdál odsud.
Seth: Sestru? Co ta s tím má společného? (Nemůže ji poslat pryč, je spojnicí jejich klanu a klanu země a otec ji chce využít, aby uzavřel mír. Až teprve potom si uvědomí, že nejspíš Ignis něco ví.) Takže je to pravda... zaútočíte!
Ignis: Sethe! (Řekne naléhavě.) Nesmím nic říct, otec by to zjistil a bylo by to ještě horší. (Nikdy se nikoho nebál, jen svého vlastního otce.) Věř mi, tvoje sestra je v nebezpečí. (Zamlčí skutečnost, že to on sám ji měl unést a zabít.) Jestli tu zůstane, umře.
Seth: (Jeho výraz ztvrdne, celá ta zamilovanost je rázem pryč. Přebila ji starost o rodinu. Vždy chránil svůj lid, svou rodinu. Proto taková slova nemůže snést, zvláště teď a od něj. Jemně ho od sebe odstrčí a zkusí se posadit. Nemůže mu říct, že je sestra tak trochu zajatcem. On nemá možnost nic udělat. Ale zemřít ji nenechá.)
Ignis: (Zamračí se. Nechtěl, aby to dopadlo takhle. Chtěl ho jen varovat.) Sethe... (Dovolí mu posadit se, přitom z něj vyklouzne. Natáhne ruku a pohladí ho po tváři.) Kocourku... (Zašeptá.) Udělám cokoliv budu moci, aby se jí nic nestalo. Ale nezvládnu to oddalovat dlouho. Otec je odhodlaný rozpoutat válku.
Seth: (I když měl sto chutí před jeho rukou ucuknout, neudělal to. Ví, že Ignis je také zajatcem v téhle nesmyslné touze po válce. Tedy tomu alespoň věří. Bude muset sestru odtud urychleně dostat. I kdyby to bylo přes otcův nesouhlas. I on ví, že je důležitá.) Neříkej mi tak! (Řekne to trochu chladněji, než by chtěl. Nenávidí války.)
Ignis: (Stáhne ruku.) Měl bys jít. (Zadívá se na něj, oči jsou najednou chladné. Vstane a natáhne si kalhoty. Bojí se zeptat, jestli se uvidí o úplňku.)
Seth: (Zabolí to, když se stáhne. I to, jak se obléká. Najednou má pocit, že vše v něm se sevřelo a bolí to. Nic na to neodpoví, i jeho hlasivky jsou sevřené.)
Ignis: (Oblékne se. Svůj plášť má stále na zemi a Setha na něm. Přisedne si k němu a znovu natáhne dlaň k jeho tváři.) Věř mi, že já to tak nechtěl...
Seth: Já vím. (Sevře jeho ruku na své tváři a zavře si oči. Ví, že oni to už nedokáží zastavit. I když to vidět nechtěl. Přesto ho miluje. Zvedne se opatrně z jeho pláště, aby ho mohl vyndat, pak na sebe natáhne svůj obleček, i když to jde ztuha.)
Ignis: Uvidíme se zase? (Zachytí ho za ruku.) Sethe! Nedovolíme, aby nás to rozdělilo. Až přebereme klany, může být všechno jinak... Uzavřeme mír, budeme spolu...
Seth: (Mírně se usměje, ale je to spíš smutný úsměv. Ví, že... události, které válka přinese nejde poté vzít zpět. Možná, kdyby tady nebyli jejich otcové, bylo by to možné.) Přijdu. Tak jako obvykle.
Ignis: Budu čekat... (Políbí ho na rty.) Sethe?
Seth: (Dopne si svůj obleček a zadívá se na něj.) Ano?
Ignis: (Sehne se, zvedne svůj plášť a přehodí si ho přes ramena. Pak přejde k němu.) Miluju tě, nezapomeň na to. Nikdy.
Seth: (Kývne hlavou, i když mu tohle teď zrovna nepomůže. Vstane a ještě k němu přejde, aby ho mohl políbit.)