Jedno malé lhaní

To odpoledne muž opravdu ze své kanceláře spěchal. Bylo to u něj krajně nezvyklé. Pracoval často a rád přesčas, aby měl jistotu, že jsou všechny smlouvy v pořádku, že vše šlape, jak má. Častokrát i kontroloval práci svých kolegů dopodrobna. Byl tak nějak posedlý kontrolou a navíc workoholik – spojení naprosto děsivé. Proto byli všichni jeho zaměstnanci velice pečliví a pilní, protože dobře věděli, že jejich šéf nestrpí chyby. Dnes však žádný přesčas muž nechystal. Ze své kanceláře vyšel o hodinku dříve než obvykle, což jeho sekretářku Bertu dost překvapilo. Nevěděla o žádném obchodním jednání, či jiném důvodu, proč by její šéf odcházel tak brzy.
Muž se však tvářil opravdu podivně. Překvapivě se na jeho rty vloudil malý úsměv, který byl pro něj tak netypický. Ano, dnešní večer si hodlal užít dosytnosti. Celý den v práci nemyslel na nic jiného než na to, jak svého mladého milence krutě ztrestá způsobem, na který jen tak nezapomene. A už jen ta představa mu přinášela značný požitek.
Vlastně to začalo naprosto nevinně. Kdyby býval blonďatý mladík víc opatrný, nejspíš by se muž nikdy nic nedozvěděl a jeho "štěňátko" by odešlo bez trestu. Ale jako by malá náhoda vmetla muži do rukou pádný argument.
Náhoda?
Ne, vlastně to byl vítr.

O pár dní dříve:

Tak jako každé ráno, hned po snídani strávené se svým mladým milencem a po pořádném polibku na rozloučenou, ze kterého byli oba dva udýchaní, se muž vypravil do práce. Venku dost foukalo, a tak cesta k autu nebyla příliš příjemná. Nejspíš se hnala bouřka. Muž na počasí příliš nedbal, měl s sebou naštěstí kabát, i když si byl jist, že ho stejně nepoužije. Všiml si však, že ostrý vítr převrhl v noci kontejner. K nohám mu dotančil jeden z letáků, kterých bylo kolem kontejneru mnoho. Tenhle ale muž snadno poznal. Podle loga obchodu se sexuálními pomůckami a jiným obdobným zbožím. Proto leták přeci jen zvedl. Věděl, že tuhle firmu si velmi oblíbil jeho milenec a rád navštěvoval jejich webové stránky či kamenný obchod. Nutno podotknout, že i všechny jeho sexuální hračky pocházely jen od této jedné společnost.
Muž už dříve mladíkovi jasně zakázal objednávat si podobné hračky, jelikož jich měl mladík celý šuplík. Navíc k tomu přidal i zákaz jejich používání, když nebyl sám doma a nemohl se dívat. Nechtěl, aby si chlapec s nimi dělal dobře sám. Chtěl ho těsného a natěšeného pokaždé, když se vrátil z práce. Proto mladíkovi už jednou jeho šuplík hraček zabavil a drze je vhodil do popelnice, když chlapec nebyl doma a nemohl je bránit.
Bohužel to nemělo rozsáhlejší účinky, protože se mladík nafoukl a celý víkend byl protivný, aby si hned v pondělí objednal hračky nové. Muž tedy pochopil, že s těmihle větrnými mlýny bojovat nedokáže a vzdal to. Zákaz používání hraček a jejich zbytečné další nakupování ale od té doby jasně platil. Přesto mladíka často podezříval, že ho porušuje. Neměl však na to žádné důkazy.

Když se ale toho rána zahleděl na leták, hned nespokojeně nakrabatil čelo. Povšiml si, že jeho milenec si na něm zakroužkoval jeden značně objemný vibrátor. Už jeho cena dávala jasně najevo, že chlapec se rozhodl nešetřit. Dokonce si na leták svým rozházeným drobným písmem připsal poznámku, což bylo nejspíš datum doručení. Muž si ale nebyl jist, že jeho mladý milenec opravdu porušil jasné pravidlo. Rozhodl se tedy zajít hodně daleko a ověřit si to. Nastoupil do auta a kousek poodjel. Zaparkoval ale tak, aby stále měl v dohledu východ z jejich domu, aby viděl, jak chlapec odchází do školy.

Jakmile mladík opustil dům, muž vystoupil a zamířil zpět do bytu. Nerad sice jezdil do práce pozdě, ale vždy se mohl vymluvit na zácpu na silnicích. Tohle rozhodně musel vyřešit.
Opatrně prohledal celý byt, vše však pečlivě vrátil na své místo, aby si mladík případně ničeho nevšiml. Ale ani po půl hodině hledání a prověření všech blonďáčkových skrýší nic nenalezl. Na chvíli se tedy zastavil v obývacím pokoji a jal se přemýšlet. Kam by mladík schoval podobnou věc? Musel mít jistotu, že jeho hračka nebude objevena. Muž se tedy musel vtělit do kůže svého mladého milence a uvažovat jako on.

"Kam bych to schoval…kam? Někam kam by se můj "pán" nikdy nepodíval. Někam, kam můj "pán" nechodí."

Muži okamžitě padl zrak na mladíkovu skřínku s různými videohrami a DVD filmy. Tam ještě nehledal a rozhodně by se tam ani nedíval. Proč taky. Mladíkovi hry, ani komiksové filmy, které tak miloval, muže nijak nezajímaly. Proto se rozhodl prověřit i toto místo. Poklekl u skřínky a otevřel jí. Z počátku viděl jen stohy videoher a filmů, než si až v zadním rohu skřínky všiml nenápadného černého látkového pouzdra. Velikostně to mohla být právě ona hračka, proto pouzdro vytáhl a otevřel.
Samozřejmě se nemýlil. Byl v něm uložený právě onen vibrátor a zjevně již použitý.

Muž chvíli přemýšlel, co by měl udělat. Vyhodit ho? Nebo ho poškodit? Potrestat svého milence, jakmile se večer potkají? Ano, všechno tohle si muž přál udělat. Ale uvědomil si, že mladík na tresty nijak nedbá a spíše si je užívá. Uvědomil si také svou vlastní slabost v tom, aby mladíka pořádně potrestal. Nikdy se na své "štěňátko" nedokázal zlobit.
Navíc klasický trest naplácání na holou se často zvrhnul spíše v hlazení a v prozkoumávání mladíkovi sedinky, takže výchovný účinek byl nulový. Jak měl tedy svého milence opravdu potrestat?
V hlavě se mu začal rodit až děsivě dokonalý promyšlený plán, který mu na rtech vyvolával stále větší a větší úsměv. Trest, na který by mladík nezapomněl, trest, který by byl odstrašující a zabránil by mladíkovi dál porušovat jejich nepsaná pravidla. Ano, přesně o to muž stál. Až bytostně po tom toužil. Dokonce se přistihl, že je z té představy vzrušený.
Vibrátor opět uložil na své místo, tak jako by ho nikdy ani nenašel a onen reklamní leták si uschoval do saka, věděl, že ho bude jistě ještě potřebovat, až mladíka konfrontuje s jeho přečinem. Trest, který bude muset počkat, o to sladší ale bude, tím si byl muž jistý.

Hned ten den, když se konečně dopravil do kanceláře, vytáhl inkriminovaný leták a rozhodl se, že bude hrát s mladíkem jeho hru, aby ho pořádně vytrestal. Zavolal tedy do společnosti, prodávající necudné erotické pomůcky a po velmi dlouhém poučném rozhovoru si přeci jen také něco objednal.
Něco, co se mladíkovi rozhodně líbit nebude. Znal všechny jeho slabosti a neštítil se je tentokrát využít. Když byl konečně spokojen s objednaným dárkem, nechal si ho zaslat domů. Jen se musel postarat o to, aby nebyl dárek rozbalen nenechavými prackami jeho mladého milence. Muži nevadilo čekat pár dní, než bude moci svůj trest provést. O to rafinovanější to bylo a více ho to lákalo. Zatím se tedy rozhodl o mladíkovu prohřešku či případném potrestání mlčet. Správný čas pomsty měl teprve přijít.

--------------------------------------------------------------------------------------

Muž opravdu vyčkával celé čtyři dny, než byl jeho plán konečně připraven a na mobilu se mu ukázala SMS zpráva o odeslání balíčku a čas jeho doručení. I když si ho mohl nechat doručit do kanceláře, a mít ho tak v bezpečí, hodlal si vyzkoušet mladíkovu zvědavost. Chtěl, aby právě jeho "štěňátko" převzalo onen balíček, nevědomé si jeho obsahu. Byl to takový malý test, jestli dokáže chlapec udržet zvědavost na uzdě a balíček neotevřít. Jeho "pán" si na to připravil promyšlenou historku.
Proto hned jakmile věděl, že se mladík vrátil ze školy, se mu rozhodl zavolat, aby ho o balíčku informoval. Nevolal vlastně mladíkovi příliš často. Ale sem tam, když byl už za den velmi vyčerpaný nebo rozzlobený, zavolal mladíkovi na mobil nebo domů, aby slyšel jeho hlas, jeho smích. To mu dokázalo vždy trochu zvednout náladu.

"Dům u úchylného ředitele, prosím?"
"Ty mě vážně chceš provokovat?"
"Ale no ták, vždyť je to sranda, no. Stejně nevolá nikdo jiný kromě tebe, takže…"
"To máš jediné štěstí."
"Tolik ti chybím, jo? Řekni, představuješ si mě na svém stole? S vystrčeným pozadím, jak si mě tvrdě bereš, až šuplíky skáčou?"
"Nezlob mě přece. Ne, kvůli tomu nevolám."

Tohle mladíkovo bezbožné svádění muž přeci jen miloval. Šeptání prasárniček do ucha, až se někdy musel sám sebe bát, co chlapci dovoluje.

"Nebo chceš sex po telefonu? Mám se jít svlíknout a budeš mi říkat, jak se sebe mám dotýkat a kde se hladit?"
"Hm…ne, možná někdy jindy."

Muž nemohl uvěřit, že o tomto návrhu opravdu v tu chvíli zauvažoval. Zdálo se mu to velmi zajímavé a vzrušující, takže si tento scénář chtěl rozhodně nechat na příště.

"Volám ti, protože mi má přijít balíček. Chci, abys ho převzal."
"Balíček? Jaký balíček? Co v něm je?"
"Jenom klid, nejásej tak. Není to nic pro tebe. Je to pracovní. Jen pár účetních knih a katalogů, které si chci doma projít."
"To je nuda. No fajn, ten balíček ti převezmu."

Muž dobře znal až děsivou zvědavost svého milence. Ale také si byl poměrně jistý, že pokud balíček označí jako pracovní, mladík si nedovolí ho otevřít. Tohle naštěstí naprosto respektoval. Ale zkoušet ho přeci jen musel.

"Výborně, dorazím dnes brzy."
"Super, dáme si spolu čínu a pak hupnem do postýlky."
Chlapec nemohl tušit, že má pro něj jeho milenec úplně jiný plán na dnešní noc.

-----------------------------------------------------------------

Když muž konečně dorazil do jejich hnízdečka lásky, jeho mladý milenec byl plný života. Hned to první co se rozhodl zkontrolovat, byl jeho balíček, který ležel překvapivě neporušený na stole. Jak se zdálo, mladík dokázal odolat pokušení a svému "pánovi" do pracovní záležitosti nestrkal nos. To muže velmi potěšilo.

"Dneska se nějak usmíváš, čím to je?"
"Opravdu? No… kdo ví."

Ještě před jídlem se ale muž rozhodl k začátku konfrontace a vytáhl si ze saka reklamní leták na sexuální pomůcky, který našel u kontejneru před čtyřmi dny. Mladík byl opravdu překvapen, že to jeho partner má, byl si totiž jist, že ho vyhodil. Proto jen zaraženě zamrkal.

"Tohle je tvoje?"

Uklidněn velmi smířlivým tónem svého partnera a také jeho mírným úsměvem se rozhodl, že nebude zapírat.

"Jo, takové mi chodí každý měsíc, s nabídkou novinek a tak. Je to milý."
"To jistě. Objednal sis něco?"

Mladík ucítil, že tahle komunikace nevede k ničemu dobrému, ale zdálo se, že jeho přítel o ničem neví. Jistě, kdyby věděl pravdu, hned by mu to vytmavil. Mladík se tedy bezelstně usmál.

"Ne, přeci jsi mi to zakázal, hm? Jen jsem si zakroužkoval, co by se mi líbilo."

Muž byl připraven od svého trestu případně upustit, kdyby mu mladík řekl pravdu, ale tohle naprosto jasné lhaní do očí, ještě doprovázeno nevinným úsměvem a potřesením blonďaté kštice muže ostře bodlo u srdce. Opravdu mu jen tak do očí lže a může se u toho tvářit jako nevinnost sama? A když lže o vibrátoru, o čem dalším mu mladík neříká celou pravdu? To byla ještě děsivější otázka, která nahlodala důvěru, mezi "pánem" a jeho "štěňátkem" na dlouhé měsíce dopředu.
Úsměv z "pánovi" tváře okamžitě zmizel, jako mávnutím kouzelného proutku a místo něj se objevil opravdu nebezpečný výraz.

Mladík se trochu zalekl, jist tím, že jeho partner nemůže o jeho lži vědět. Přesto ho tohle podivné chování vyděsilo. O to víc, když muž zamířil jistě k jeho skřínce s videohrami. Jako kdyby to chlapci stále nedocházelo, jen svého milence zvědavě pozoroval. Nestačil už zareagovat a zabránit mu ve vytažení toho černého pouzdra. Nyní už tomu rozuměl. Byla to zkouška! Muž celou dobu o všem věděl a on mu lhal. Teď si uvědomoval, že asi ponese kruté následky. Protože jeho "pán" opravdu nesnášel lži. Ve své zkoušce mladík selhal a pokorně sklopil hlavu.

"Promiň já…"
"Mlč! Nejen že jsi porušil hned dva mé jasné zákazy, o kupování a používání hraček, ale dokonce jsi mi drze lhal přímo do očí. Tentokrát tě opravdu potrestám pořádně."
"Naplácáš mi?"

Chlapec ještě doufal v nějaký ucházející trest. Věděl, že se jeho "pán" opravdu zlobí, ale jejich klasický trest si oba dokázali plně užít. Mladík nasadil svůdný úsměv. Znal svého milence i jeho tresty. Většinou dostal jen tři rány přes holý zadek, než muže trest přestal bavit a raději se vrhnul do hlazení a dráždění chlapcova zadečku. Trest tak byl v minutě zapomenut a krásně se pomilovali. Kolikrát už se tohle stalo? Mnohokrát si takhle užívali trest. Bylo opravdu jen velmi málo případů, kdy se muž rozhodl své štěňátko opravdu potrestat něčím krutějším. Proto byl mladík docela klidný, i přes vidinu trestu.

"Ne, nebudu tě plácat. Dnes ne. Uděláme to trochu jinak. Chci, aby ses svléknul a uložil se v ložnici na postel."

Mladík překvapeně zamrkal. Že by ho muž ztrestal sexem? To nedávalo moc smysl. Chvíli tedy otálel. Ale jakmile si povšiml rozhněvané tváře svého "pána" rozhodl se raději ho více neprovokovat a udělat co žádá. Možná ho mohlo mladíkovo nahé tělo obměkčit. Pomalu si stáhl své oblíbené tričko a pak i kalhoty, které hodil přes křeslo. Se spodky si trochu hrál, chtěl svého partnera navnadit a doufal, že od trestání upustí.
Muž to představení pozoroval se zájmem. Nemohl popřít, že se mu ten pohled líbil. Ale stále si připomínal, že ho dnes čeká něco mnohem zajímavějšího, a proto není třeba spěchat. Rád by si mladíka vzal hned bez okolků, ale pak by jakýkoliv trest i hněv ztrácel smysl a jeho "štěňátko" by se nikdy nepoučilo.
Když na zem spadlo i mladíkovo spodní prádlo, chvíli se před svým milencem ještě vystavoval, než zamířil poslušně do ložnice, kde se uložil na záda v jasně vyzývavé póze.

"Dnes si zahrajeme takovou hru…. Bude se ti líbit, možná."

Mladík miloval hry, a tak i tento nápad svému partnerovi odkýval.

"Nejdřív ti zavážu oči a pak tě nechám rozbalit ten balíček."
"Takže to není nic pracovního? Já to tušil!"

Naivně chlapec souhlasil s touhle nevinně vypadající hrou, aby svého partnera potěšil. Nechal si tedy zavázat oči a po chvíli mu muž donesl onen balíček a položil mu ho mezi stehna.

"Když poznáš, co to je, budeš si to moct půjčit na dnešní večer."

Blonďatý mladík byl nadšen. Jeho milenec nejspíš vymyslel nějaký sexuální trest, který ještě nedělali. Podařilo se mu s "panovou" pomocí balíček rozbalit a hned se do něj vrhnul. To první, co nahmatal, bylo něco delšího a tvrdého. Vytáhl to ven a se zájmem to ohmatával. Mělo to rukojeť, pak něco ohebného a na konci to bylo placaté. Mladík zůstal zaraženě sedět. Věc v ruce mu opravdu připomínala …bičík. Snažil se sám sebe přesvědčit, že se plete. Ale předmět mu byl z ruky odebrán.

"Už víš, co to je?"
"No… možná. Snad nechceš…"
"Chci."

S tím muž vyndal ještě druhou hračku z krabice a pak jí odkopl na zem. Mladíka prudce zalehl a přetočil ho pod sebou na břicho. "Štěňátko" se vzpíralo a vrtělo, snažilo se svého "pána" obměkčit, protože už tušilo, co přijde dál. Když ucítil, jak mu muž sevřel zápěstí a hned poté už nebyl schopný s ním hýbat, jak mu ho muž přivázal k posteli, celý ztuhnul. To samé muž provedl i s druhým zápěstím a poté dlaněmi sjel po mladíkových zádech až na pozadí, kde si ostře plácnul, až z chlapce vyloudil zanaříkání. Pokračoval v hlazení jeho stehen až ke kotníkům, které drze odtáhl od sebe a přivázal je také k posteli.

Když se trochu odtáhnul a sledoval svou krásnou práci, byl nadmíru spokojen. Chlapec před ním ležel naprosto bezmocně, odevzdán na milost jeho hněvu a trestu. Přesto věděl, že to, co by mnozí mohli považovat za vzrušující sexuální praktiku, chlapce nijak nenadchlo. Muž znal jeho strach z přivazování velmi dobře. Narazil na to hned v prvních měsících jejich společného soužití a překvapilo ho to. Mladík o tom však nikdy nechtěl mluvit. Sám se přiznal, že s touto technikou má špatné zkušenosti a byla také jediná, kterou odmítal provádět.
Plně svázán chlapec opravdu dostal strach, jeho tělo se rozklepalo. Až tehdy poznal, jak moc se spletl ve svém "pánovi". Musel se opravdu velmi zlobit, když proti mladíkovi použil to, co nesnášel. Tady šli žerty stranou.

"Ne… rozvaž mě. Takhle to nechci, potrestej mě jinak, prosím."
"Pššš, nic takového. Líbíš se mi takhle. Tak krásně vystavený. Jen se uklidni, přeci víš, že bych ti neublížil, hm? Ale potrestat tě musím, za tvé lhaní především a nerespektování pravidel."
"Ale…"
Když však mladík ucítil další prudkou ránu přes své pozadí, vyvolalo to jen zaúpění a všechny protesty byly umlčeny. I přesto se však chlapec pokusil několikrát trhnout rukama, aby zjistil, jak pevné je uvázání.

"No jen klid moje malé štěňátko. Přestaň se snažit, takhle si jen ublížíš. Snaž se uvolnit a přijmi svůj trest."

Muž cítil ten neklid svého mladého milence. Na chvíli zauvažoval, zda to dnes opravdu nepřehnal. Proto smířlivě olíbal chlapci šíji i ramena, aby ho trochu uklidnil. Nechtěl, aby byl trest pohodlný, chtěl chlapci dokázat, že lži tolerovat nebude. Ale zbytečné děšení k ničemu nevedlo.

Když ucítil, že se mladíkovo napjaté svalstvo pomalu uvolňuje, byl nesmírně potěšen. Chápal, že je to pro chlapce krutý trest, který od něj vyžaduje naprostou důvěru ke svému "pánovi". Takhle si s ním mohl dělat prakticky cokoliv. Ale muž mu nechtěl ublížit ani fyzicky, ani psychicky. Dál hladil jeho tělo dlaněmi, protože věděl, jak jeho blonďatý milenec miluje dotyky a hlazení. Doputoval dlani i k jeho pozadí, které začal ohmatávat a hrát si s ním. Odtahoval mladíkovi půlky a škádlil ho prsty a jazykem na jeho vstupu. Čekal jen na to jediné a dále své škádlení stupňoval. Až se konečně z chlapcova hrdla vydralo zmučené zasténání. První signál toho, že je strach pryč.

"Ošukáš mě?"
"Hm…ne. Možná později, teď si budeme hrát."

Muž konečně sáhl po bičíku a stejnou trasu, jako před chvíli po těle svého milence absolvoval dlaněmi a polibky kopíroval i koncem bičíku, dokud nezamířil mezi chlapcovi půlky a nezatlačil s koncem bičíku na jeho vstup. Zaslechl zakňučení a prudké nadechnutí, ale opravdu neměl v plánu do něj zatím proniknout. Naopak chtěl uchlácholit chlapcovo tělo natolik, aby si myslel, že trest nepřijde. Pak se ostře napřáhl a přišla první rána bičíkem přes pozadí blonďatého chlapce.

Mladík hlasitě vykřikl. Rána to byla opravdu pořádná a dost to bolelo, navíc přišla neočekávaně, zrovna když už chlapec přivíral oči a cítil značné vzrušení z dotyků svého milence. Další rána ale přišla hned vzápětí na druhou půlku jeho pozadí, takže se mu zadek rozhořel, jako v ohni. Nemohl však přiznat, že po počáteční nepříjemné bolesti to mělo zajímavé účinky na jeho penis. Cítil obrovský nával vzrušení, jak se mu do krve vlil adrenalin. Blonďatý chlapec se ale snažil své vzrušení z takového jednání skrýt. Bohužel marně. Jeho "pán" si toho po třetí ráně hned povšiml a natlačil mladíka víc do matrace, takže mu podrtil i penis pod vlastní vahou.

"Nepovídej… no ty jsi samé překvapení. Jak tě má člověk trestat, aby sis z toho odnesl ponaučení, když jsi z každého trestu vzrušený?"
"Já za to nemůžu!"
"Samozřejmě že můžeš. No dobrá, nebudu tě šetřit."

Další rány bičíkem na sebe nenechaly dlouho čekat a dopadaly na chlapcovo pozadí s pravidelností švýcarských hodinek. Mladík stále víc při každé ráně úpěl a jeho kůže se začala na pozadí zbarvovat do sytě rudé barvy v dokonalých pruzích, které za sebou bičík zanechal, jako svůj podpis nebo stopu. I když mladíka první rány opravdu vzrušili, čím víc jeho pozadí začínalo trpět v bolestech, tím rychleji opadalo jeho vzrušení.

"Dost…to bolí! No ták, už budu hodnej, nebudu lhát."

Nakonec to muže přeci jen obměkčilo, když viděl, jak se jeho" štěňátko" snaží vyhnout dalším ranám a kroutí se pod ním jako žížalka na háčku. Přestal tedy na chvíli s výkonem trestu a rozhodl se k druhé části potrestání. A to potrestat mladíkův zadeček i zevnitř.

Když rány konečně ustaly, chlapec si jen ošmudlal obličej do polštáře. Dokonce mu tou bolestí vyhrklo několik slz. V klidu si oddechnul a očekával, že tím trest skončil a bude rozvázán. Ctil, že jeho milenec na chvíli vstal a odešel, ale během pár vteřin už byl zase zpátky a přisednul si k mladíkovi na postel.

"Tak se na to podíváme, jak se to jenom…"

Modrooký chlapec jen stěží dokázal natočit hlavu směrem k muži a povedlo se mu o polštář trochu sesunout šátek ze svých očí. Bylo to přesně včas, aby rozpoznal, co jeho "pán" dělá. Když zahlédl v jeho rukou svůj krásný nový vibrátor, až mu zatrnulo. Zvlášť když viděl ten fascinovaný výraz svého milence, když se mu povedlo ďáblův přístroj zapnout.
Muž opravdu chvíli sledoval, co všechno tato nová hračka dovede. Byl docela překvapen a rozhodl se jí rozhodně na mladíkovi vyzkoušet. Hned se i natáhl do šuplíku pro lubrikant a na chlapce se zahleděl s jasnou výzvou v očích. Lhaní už muž potrestal, nyní bylo na čase potrestat druhý prohřešek. Hraní se sexuální hračkou bez dozoru. A měl to být trest natolik výmluvný, aby to donutilo mladíka do budoucna zapomenout na nějaké hrátky se sexuálními pomůckami. Muž mu je chtěl doslovně zhnusit.

Ostré plácnutí po bolavém mladíkově pozadí vyvolalo hlasité zaúpění. Chlapec instinktivně stáhl bolestí prudce všechny svaly, čehož jeho milenec krutě využil a začal mu roztírat lubrikant na jeho vstup. Dokonce trochu násilně protlačil prst do mladíkova těla a plácnul ho po pozadí znovu, aby to chlapci co nejvíce znepříjemnil.

"Au sakra, nemlať mě! Nestačilo by to už?"
"Být tebou raději mlčím, já teprve začal. Ten bičík byl jen předehra."

Muž chtěl mladíka vyděsit. Jeho malé "štěňátko" mělo ještě i po výprasku dost kuráže na to, aby bylo drzé, a to nebylo dobré. Postupně muž do chlapce nořil další prsty a začal si ho roztahovat, s plácáním ale nepřestal. Brzy ho ale dlaň začala také pálit, a tak se vrátil k plácání bičíkem, tentokrát už ne tak tvrdým, jako zprvu. Ale i tak to stačilo k bolestnému úpění mladíka.
Když si ho patřičně roztáhl, potřel trochu i vibrátor a nad mladíka si poklekl. Chvíli ho jen s vibrátorem škádlil mez i půlkami, než ho prudce protlačil do chlapcova těla. Nedal mu však ani chvíli na to, aby si zvykl a hned vibrátor zapnul. Chlapec prudce vypískl a vypjal se, aby ze sebe ten předmět nějak vytlačil, ale měl smůlu, protože ho jeho "pán" zatlačil zpátky do matrace.

"Je velký co? Řekni, proč sis objednal něco tak velkého?"
"Já…já nevím…"
"Zase mi lžeš?"
"Ne…uhmmm… vyndej…vyndej to!"
"Tak proč?"
"Chtěl jsem…něco co by…mi tě nahradilo v sobě."
"Ale, ale, to se dozvídáme novinky."

Tomu sladkému přiznání se nešlo nepousmát. Tak nějak to přeci jen muže zahřálo u srdce, ale dál pokračoval v projíždění mladíkova bolavého pozadí. A že si rozhodně nebral servítky, jeho hrubost se stále stupňovala, dokud se i postel neotřásala a chlapec si div nepřekousl jazyk. Cítil, že to chlapci zrovna příjemné nebylo, přeci jen do něj hračku vrážel velmi prudce a co nejrychleji mohl. Po pár minutách se ale chlapec dokázal uvolnit a přijmout drancování svých útrob. Ozvalo se sotva slyšitelné zmožené zasténání a mladík křečovitě sevřel řetízky želízek. Připadal si jako znásilňovaný a nemohl uvěřit, jak ho tahle představa, že mu to jeho "pán" tak tvrdě dělá nějakou věcí, dokonce i proti jeho vůli, může k smrti rajcovat.

"Ó bože, jo, tak moc… udělám se! Udělám!!!"

Mladík se začal pod vibrátorem vrtět a příliš si toto trestání opět užívat, což jeho "pána" dost nazlobilo. Sice svému "štěňátku" chtěl dopřát uvolnění, které zjevně potřebovalo, ale přesto si nemohl dovolit, aby to měl mladík tak jednoduché. Trest neměl být přeci odměnou… ne, muž musel v sobě uhasit tu touhu vzít si mladíkovo pozadí.
Když zaslechl, jak se blonďáček stále prudčeji nadechuje, přivedl jeho tělo až na pokraj extáze. Doteky a přírazy té hloupé hračky, co způsobila, že mu chlapec lhal. Ale když už se mladík blížil k vrcholu, muž z něj sexuální hračku bez varování prudce vytáhl a nechal jeho tělo se třást. Mladík si ani nemohl pomoci sám a jakékoliv pokusy o otírání se o prostěradlo byly ztrestány švihem bičíku.

"Hej…doprdele…no ták, už jsem skoro… prosím…"
"Ne, neuděláš se, dokud já nebudu chtít. A k tvé smůle momentálně nechci."

Modroočkovi nepomohlo ani kňučení, ani úpěnlivé prosby, které měli jeho "pána" obměkčit. Nepomohlo vrtění, ani sliby slušného chování.

"Uděláme to jinak. Nechám tě tu přivázaného celou noc. A pokaždé, když začneš ochabovat, tě znovu přivedu do varu a pak přestanu. To je smělý plán, co myslíš?"

Pár sprostých nadávek muži na tváři vyvolalo jen sarkastický úšklebek. Ano, našel dokonalý způsob trestu. Odepřít svému mladému milenci to, co miloval. To, co bytostně potřeboval a po čem toužil.
Byla to i zkouška vlastní trpělivosti. Muž netušil, zda dokáže vydržet celou noc, snášet to pokušení mladíkova zvoucího pozadí. Ale hodlal sebe také otestovat.
A jak řekl, tak také učinil.

Vydržet vzhůru celou noc pro muže nebyl problém. Často v práci ponocoval a jeho milenec ho ani doma nenechal příliš vyspat. Mladík ale takovou výdrž neměl. Po prvních pár vzrušeních po půlnoci přišla krize. Mladík začal být nepříjemný, drzý a sprostý více než obvykle. Jeho "pána" stále více udivovalo, jak se jeho vždy usměvavé sluníčko mění v děsivou obludu, která by i hlavy kousala. Po půlnoci chlapec svůj odpor vzdal. Pochopil, že je to marné. Jeho tělo bylo unavené z neustálých snah o potlačení vzrušení a začínal usínat. Když se ale ruka jeho "pána" milosrdně dotkla jeho penisu a začala ho jemně třít, nestačil se divit. Muž se bez dalších slov přeci jen nad mladíkem slitoval. Bylo to ale velmi rychlé. Stačilo pár tahů. Beze slov, skoro bez vzdychání a vrtění se. Byl to jen mžik, kdy mladík konečně mohl dosáhnout vrcholu a skropil prostěradlo pod sebou. Pak jeho tělo zůstalo bezvládné, jako bez života.
Muž ho nechtěl trápit další přednáškou, či ponaučením, že takhle dopadne, když mu bude ještě někdy lhát. Nebylo to třeba. Byl si jistý, že mladíkovi jasně dnešní noci dokázal, kdo je tu šéf a trochu mu setnul rozmazlený hřebínek.
Trest byl dostačující a muž se rozhodl svého mladého milence vysvobodit. Rozvázal jeho ruce a přitulil si ho v posteli ke svému tělu. Sám nepotřeboval uspokojení, i když nemohl popřít své vzrušení. Nebylo natolik silné, aby měl potřebu ještě chlapce využít pro vlastní potěchu.
Mladík si jej ublíženě popotáhnul, aby své utrpení zdramatizoval a schoval si obličej do "pánovi" hrudi, aby se na něj nemusel dívat. Byl zahanbený a nejspíš se i hodně zlobil na svého partnera, ale stejně rád vyhledal jeho náruč a nechal se obejmout.

"Budeš ještě zlobit a lhát?"
"Nebudu."
" Sibuješ?"

Mladík svému partnerovi nabručeně praštil pěstičkou do hrudi, jako malé dítě, které se vztekalo, když nedostalo to, co chtělo. Přiznat porážku pro něj bylo těžké. Slíbit něco, o čem nebyl přesvědčen, že to bude vůbec schopen dodržet, se mu nechtělo. Přesto však nechtěl schytat další výprask či mučení. Zadek mu hořel všemi ohni světa a děsil se toho, jak si zítra ve škole vůbec sedne. Proto se rozhodl kapitulovat a vyvěsit bílou vlajku.

"Slibuju."

Muž spokojeně své štěňátko líbnul do vlasů. Něžné omluvné gesto, které naznačovalo, že je rád za tuhle kapitulaci a oceňuje jí. I když sám nevěřil tomuto prostému slibu. Ne, na to bylo jeho "štěňátko" příliš divoké. Na to oba dva milovali společné tresty, které jim okořeňovaly vztah. Muž si byl tedy jist, že jeho mladý milenec zlobit jistě v budoucnu bude. Ale tak to mělo přesně být.