Jedno malé zhroucení - 02 Návštěva

Chlapec se tiše vplížil do pokoje svého milence. Zahlédl ho hledět z okna na holuby, kteří poskakovali po římse. Vypadal sice ještě trochu pobledlý, ale nic, co by nespravilo trochu chlapcovi lásky a přítulnosti, alespoň v to věřil. Nenápadně se přikradl až k posteli, aby ho mohl překvapit obětím, než si ho jeho "pán" všiml a zpražil ho pohledem.

"Nekoukej na mě tak, je to děsivý. Nesu ti něco na sebe a tohle půjde pryč. Zakazuju ti pracovat."

Muž se ani nenadál a jeho notebook byl zabaven, což odměnil nepěkným zamračením. Samozřejmě s tím nesouhlasil ani v nejmenším. Ale neměl šanci protestovat. Mladík se k němu nepatrně sklonil a jemně ho políbil. Nebylo v tom polibku ani moc vášně, což muže dost zmátlo. Znal tu malou sexuální mašinu a tenhle polibek od něj moc často nedostával.

"Nejsem na smrtelné posteli, tak toho nech."
"Jak toho nech? Ty jeden idiote."
Mladík se rozkřikl a pěstičkou udeřil muže do ramene, aby uvolnil trochu nahromaděného stresu a vzteku.
"Víš sakra vůbec, jaký jsem měl strach? Zjevila se u nás ta tvoje sekretářka a…no … strašně jsem se bál."
"Nekřič tak, pojď sem. Opravdu si se bál, hm? Proč?"

Muž si mladíka přitáhl zpátky k sobě a políbil ho pořádně, i když nikdy nezacházel tak daleko, aby chlapce líbal na veřejných místech a do pokoje mohl kdokoliv z personálu přijít. Nedokázal však odolat. Taky měl o sebe strach, a hlavně o své malé ˇštěňátko" ale nedokázal to vyjádřit slovy. Proto byl každý polibek vášnivější, rozhodl se svého mladého milence potrápit, to mu totiž dělalo největší radost.
"Bál ses, že za tebe nikdo nebude platit nájem? Že přijdeš o možnost kupovat si sexuální hračky a všechna ta slaná nezdravá jídla, kterýma se neustále cpeš?"

Intenzivní polibky na jeho rtech i na krku donutily mladíka přivřít oči. Bylo to tak smyslné, tak strašně příjemné. Pootevřel rty více a tiše vydechl. Pak jen automaticky zakýval hlavou, aniž by si uvědomil, co vlastně potvrdil. Teprve potom se jeho milenec odtáhl a nechal ho tam stát vyjeveného a naprosto mimo. Chlapcovo zasnění i po těch sotva pár polibcích bylo zjevné.

"Co? Proč jsi přestal?!"
Až poté si blonďáček uvědomil, co to vlastně odkýval a nafoukl tváře jako sysel.
"Ne ty hlupáku, chyběl bys mi TY. Tvoje polibky a…taky pohlazení a obětí a taky tvůj hlas a vůně a…
"A?"

Samozřejmě muž očekával něco, co ještě chlapec nezmínil, a zdálo se, že se vážně baví mučením svého malého "štěňátka".

"A taky no to…jo chyběl by mi sex s tebou."
"Oh? Nepovídej, no pokračuj, co ještě by ti chybělo?"

Muž si podepřel bradu dlaní a sledoval chlapce dráždivým pohledem. Nesmírně ho těšilo už jen vyjmenování těchto všech věcí, ale chtěl z chlapce dostat víc.

"Ty jsi… tak hnusnej! Já se tu vyzpovídávám a…".

Mladík si jen povzdechl, konečně pochopil, že je to jen jedna z dalších her, odmítl se tedy dál účastnit a ponižovat se. Měl opravdu špatnou náladu a na svého milence se zlobil.

"Kdyby sis bral taky nějaké volno a jen nepracoval… a to ti včera nic nebylo vždyť…"

Už jenom vzpomínka na včerejšek chlapci vehnala krev do tváří i do jeho rozkroku. Proto větu ani nedokončil. Udělal však zásadní chybu. Začal svého milence poučovat, a navíc se k němu otočil zády. Neuvědomil si, že jeho "pán" to naprosto nesnáší. Došlo mu to až v tu chvíli, kdy ucítil prudké švihnutí po svém pozadí. Okamžitě s bolestným zakňučením nadskočil. Nebyla to nijak tvrdá rána, spíše škádlivá, ale mladíkovo citlivé pozadí se rozhořelo bolestí.

"Hej! To není vtipný, jako. Mám ještě jelita ze včera, abys věděl."
"Opravdu? Ty kecko."
Mladík uraženě našpulil rtíky.
"Chceš je vidět? Fakt chceš? Pokochat se svou prací?"

Okamžitě se mladík opět obrátil zády a sesunul si trochu kalhoty i spodní prádlo, aby tak ukázal svému partnerovi táhlé namodralé pruhy, od jejich včerejších nočních hrátek, které byly důvodem chlapcova citlivého pozadí.
Muž se tomu jen rozesmál, ale natáhl ruku k chlapcovu pozadí, aby po těch postižených místech chlácholivě a opatrně přejel prsty. Možná to včera opravdu trochu přehnal, ale bylo to velmi vzrušující a mladík si nijak výrazně nestěžoval. Jen u modřin, které svému milenci v zápalu hry s bičíkem provedl, ale nezůstal a zamířil prsty i níž, pod jeho kalhoty. Jemně přejel mezi chlapcovými půlkami a zamířil k jeho otvůrku.

Mladý blonďáček se ani nehnul, jen přikován stál a úmyslně se vystavoval. Jakmile poznal, že doteky jeho partnera se změnili, začal mnohem rychleji dýchat. Užíval si tohle dráždění. Možná dokonce trochu moc, když si uvědomil, jak jeho penis silně ztvrdnul. Nemohl tomu uvěřit, jen z takových doteků ho jeho pán mohl klidně přivést až do jasně vzrušeného stavu. Někde v té své blonďaté makovičce dobře věděl, že tohle dělat nemůžou. Jeho partner musel odpočívat a nenamáhat se. A on si opravdu přál, aby se jeho milenec uzdravil co nejrychleji. Ale tělu ani srdci se poručit nedalo.
Z jeho rtů se ozvalo zmučené zasténání, když ucítil, jak se do něj snaží muž proniknout prstem.

"Ne…nesmíme… musíš odpočívat."
"Ale já odpočívám. Hodláš mě odmítnout?"

To by snad bylo poprvé, co by ho chlapec kdy odmítl. I když to muž chápal a věděl, že to blonďáček nemyslí nijak zle, z nějakého důvodu měl potřebu pokračovat, i když se mu takové podlehnutí nepodobalo. Stačilo ještě víc zatlačit a ozvalo se prudké nadechnutí a další zasténání. Miloval tu mladíkovu intenzivní potřebu po dotycích a polibcích. Chtěl ho jen trochu podráždit, ale neuvědomil si následky svého jednání, i to, že si zahrával s malým sexuálním tajfunem. Když svým prstem v úzkých útrobách mladíkova těla zakroutil a trochu přirazil, chlapec sevřel svou mikinu a přetáhl si jí přes hlavu. Neschopen už logicky uvažovat.

"Počkej, nesvlékej se."

Ale bylo pozdě. Muž si až teď uvědomil, že překročil jistou hranici a svého mladého milence příliš vzrušil. Za mikinou letěly i kalhoty a mladík oba kusy svého oděvu skopl pod postel, kde nebyly vidět. Pak drze odhrnul deku ze svého pána a jako malé chtivé hádě se k němu nasoukal do úzké nemocniční postele, než na muže upřel pohled dvou bezchybných modrých oceánů a pevně ho objal kolem pasu pažemi. Dal jasně najevo, že se od něj nehne. Až tehdy muž pochopil, že měl o něj mladík opravdu strach a jen si nad tím povzdechl.

Bylo marné mu v tomhle bránit. Navíc to muži přišlo nesmírně příjemné. Až tedy do chvíle, kdy uslyšel kroky na chodbě, které zjevně směřovaly k jeho pokoji. Vyměnil si s chlapcem rychlý pohled, ale nebyl už čas, aby ho vykopl z postele a donutil ho obléct se. Proto přes něj přetáhl hrubě deku a pořádně ho namačkal ke svému tělu. Jasně mu tak dal najevo, ať se ani nehne. Tehdy muž děkoval bohu, že jeho "štěně" je tak skladné. Mladíkovo tělo se krásně ztratilo pod peřinou celé a ani obrysy deky nenasvědčovaly, že by tam byl.
V ten moment vtrhla do pokoje sestřička a hned za ní i Berta, která se podivila, že je šéfův synovec záhadně pryč. Ale nejspíš šel jen na záchod, nebo pro něco k pití.

"Jsem ráda, že je vám lépe, už máte i zdravou barvu."
"Berto raději…"
"Pane?"
"Odvolejte… mi schůzky na zítřek i pátek, vezmu si krátké volno."

To, co způsobilo ředitelovu pomlku v žádosti, byl jeho milenec, kterému se povedlo uvelebit mezi jeho nohama a objevil, že pod nemocničním pyžamem nemá spodní prádlo, takže mu ho pod dekou mírně vyhrnul, aniž by si někdo z přítomných v pokoji něčeho všiml. Další jeho drzost přišla, když muž oznámil svou dovolenou, dostalo se mu polibku na vnitřní stranu stehna, což muže rozechvělo. Nemohl uvěřit, že ho to nebezpečí odhalení může tak moc vzrušit. Ale už před pár měsíci mu blonďáček ukázal, jak je takhle hra zajímavá, tenkrát v jeho kanceláři, kde byli Bertou také málem přistiženi. Od té doby mu to přišlo velmi smyslné, i když se podobným aktivitám na veřejnosti vždy bránil.

"Jistě pane, to je moudré, alespoň si odpočinete. Všechny vaše schůzky vám rozdělím do příštího týdne. Ale teď už bych se měla vrátit zpět do kanceláře. Pokud byste cokoliv potřeboval, stačí zavolat."

Když jeho sekretářka odešla, docela si oddychl a trochu se protáhl, ozvalo se přidušené kňíknutí, jak nechtěně zalehl mladíkovi pod dekou ruku. Sestřička hned upřela na muže podivný pohled a jeho nenapadlo nic jiného než předstírat zívnutí, aby vysvětlil podivný zvuk.

"Ukažte ruku, změřím vám tlak."
"To nebude nutné, sestřičko, je mi lépe."
"Je mi líto, klasický postup, žádné smlouvání. Tak? Ruku, honem."

Muž se tomu chtěl záměrně vyhnout. Nejen aby už sestřička odešla, ale i kvůli tomu, že cítil šimrání mladíkových vlasů v klíně a skoro skřípal zuby, aby se vyhnul vzrušení. Ale marně. Už cítil, jak jeho erekce roste a nemohl s tím nic dělat. Pokud by se pohnul, buď by chlapce zalehnul, nebo by mladík začal z pod peřiny vyčuhovat. Musel se tedy sestřičce podřídit.

"Proboha, vy máte strašně vysoký tlak. Raději zavolám doktora, to se mi vůbec nelíbí."

Sestřička aktivně sevřela i jeho zápěstí, ale cítila to jen pouhým dotykem, opravdu rychlý puls.
"Ne, žádný doktor sestřičko, tohle nemá s mým stavem co dělat."
"O čem to mluvíte? Jistě že má. Pokud na vás jde další úzkostlivý nával, nebo něco horšího… Musíte se starat o své zdraví."

Nával na muže opravdu přicházel, ale nepramenil na hrudi, tak jako toho dne v poledne, ale úplně z jiných partií, které pod dekou jeho mladý milenec neustále mučil. Teď vystřídal horký dech na jeho penisu to nesnesitelné lechtání vlasů a muž konečně zalitoval, že svého milence provokoval.
Bylo to maximální ponížení, než vysvětlil sestřičce, že se vzrušil. Neřekl nic přímo, jen tak dlouho naznačoval, až to sestřičku trklo a dost skepticky si ho prohlédla. Pak se k němu jen naklonila.

"A chcete s tím nějak pomoci, budu diskrétní?"

Bohužel mladík pod dekou vše slyšel, takže drze natáhl hlavu a oblízl jazykem špičku penisu svého "pána". Jasně tak dal najevo, že bude zlobit, pokud tu ženskou nepošle pryč.

"Ne proboha…. Jen to ne…"

Zdálo se, že vyjádření muže sestřičku dost urazilo. Nafouknutá se zvedla a odkráčela ke dveřím. Nejspíš jí ani tato slova nenáležela a spíše jimi snažil muž zastavit to blonďaté stvoření pod dekou, ale marně. Když sestřička odešla, nadzvednul deku a vykoukla na něj rozcuchaná hlava.

"Málem jsem se udusil…"
"Nepřipadalo mi to jako dušení."
Mladík se jen zazubil jako samotný ďábel.
"Chceš ho vykouřit? Viď že chceš! Já chci…moc chci."
"Ne."
"Proč?"
"Jsme v nemocnici."
"No a? Neměl jsi mě provokovat".

Muž musel uznat svou porážku, ano, jeho mladý milenec měl pravdu. Vážně to dělat neměl. Ale nedokázal si pomoct.

"A vůbec, musíš odpočívat, víš. A když budeš takhle to…"

Chlapcova ruka bezelstně pohladila stehno muže pod ním a zašmátrala až v jeho rozkroku. Sevřel penis svého milence a pomalu a dráždivě ho začal svou malou dlaní uspokojovat. Věděl, že už ho dostatečně navnadil pod peřinou, tohle bylo jen sladké přesvědčování. Rychle se přitiskl i na jeho rty v dlouhém a vášnivém polibku, než byl schopný svou větu dokončit.

„…vzrušenej, jen ti to ublíží. Musíš se uvolnit, nech mě, ať ti pomůžu."
"Jo, tak uvolnit, hm…"

Jeho malé "štěňátko" umělo být přesvědčivé. Nakonec tedy tiše kývl. Nevěřil, že by se sestřička jen tak vrátila a další vizita měla být až zítra. Měli tedy pro sebe všechen čas. Uvolnění rozhodně v té chvíli potřeboval, což byla stejně vina samotného mladíka. Proto jen zaklonil hlavu a trochu roztáhl nohy od sebe, aby se tak mladíkovi vystavil a dovolil mu pokračovat.

Blonďáček byl potěšen rozhodnutím svého milence. Hned jakmile uviděl tu jeho zvoucí pózu, sesunul se zpátky dolů mezi jeho stehna a konečně ho vzal drze do úst. Slyšel tiché zasténání, které za svého "pána" tak rád doloval. Nesmírně ho to samotného vzrušovalo. Rozběhl tedy dokonalý tanec svého jazyka, aby svého přítele pořádně potěšil. Vše se zdálo dokonalé, do té chvíle, než muž položil svou ruku chlapci do vlasů, tak jak to dělával vždy, a začal mu blonďaté kadeře pročesávat. Až tehdy si mladík všimnul, že je něco špatně. Ruka jeho "pána" se třásla. Mladík ale věděl, že to není vzrušením. Tohle se jeho milenci nikdy dřív nestalo, proto okamžitě propustil jeho naběhlý penis ze svých horkých úst a se strachem se na svého přítele zahleděl.

"Co je? Proč jsi přestal? Dost těch her, pokračuj."

Muž byl trochu rozladěn nenadálou přestávkou. Nečekal jí a jeho těla se už zmocňovalo velké vzrušení, nejspíš by mu stačila už jen chvíle a dosáhl by vrcholu.

"Ne."
Jasné odmítnutí a zatřepání blonďaté kštice ho však překvapilo. Bylo to opravdu poprvé v jejich vztahu, kdy chlapec použil slovo NE při sexuální praktice. Nikdy dřív svému milenci neodepřel potěšení, to bylo naprosto nesmyslné. Věděl, jak chlapec sexuální potěšení miluje a jak rád ho rozdává, proto se jeho čelo nakrabatilo mračením.

"Tvoje ruka…"
Muž zprvu nechápal, co má jeho mladý milenec za problém, než si třasu své ruky všiml také. Nevěděl, z čeho pramení. Cítil se už opravdu dobře, proto to sám nechápal.

"Jsem v pořádku, neboj se. Dokonči to."
"Ale…"

Muže překvapilo, jak jeho mladý milenec strachy o jeho zdraví zkrotnul jako beránek. Cítil jeho obavy a jen si povzdechl. Vždy bylo jeho "štěňátko" tak náruživé. Ne že by to muže jistým způsobem netěšilo, že o něj má jeho milenec takový strach, aby upozadil i své potřeby, ale nyní nebyla vhodná doba na strach. Jeho vzrušené mužství se jasně dožadovalo pozornosti. Nahnul se tedy chlapci k tváři a smířlivě mu zašeptal něco do ucha. Zřejmě to bylo jasně motivační, protože chlapec hned vyskočil na všechny čtyři a jal se vehementně kývat hlavou se svádivým úsměvem. Pak si sám sroloval spodní prádlo až pod zadek a vystavil se tak rukám svého milence. Jeho vzrušení už bylo také jasně patrné a nechal se chvíli hladit. Bylo však znát jak netrpělivě se mezi stehny svého "pána" vlnil.