Remi doběhl k autu a i když trochu zaváhal, nastoupil k neznámému muži. Richard hned vytáhl papírové ubrousky a zdvořile je podal mladíkovi, aby si mohl osušit obličej. Jejich prsty se v tu chvíli na pár sekund setkaly. Oba dva na sebe pohlédli a mladík se vděčně pousmál. Nemuseli spolu ani mluvit. Richard hned poté zapnul topení, aby se oba zahřáli.
Remi si zatím otřel obličej a natáhl zkřehlé prsty k topení, které příjemně hřálo. Nikdy neměl problém s udržováním konverzace. Mnoho klientů si ztěžovalo, že mluví až moc. I jeho kamarádi mu říkali mluvko, protože dokázal okecat prakticky cokoliv. Nyní však marně hledal slova. Cítil jak mu buší srdce až v krku a to všechno jen kvůli přítomnosti tohoto podivného muže.
Richard sledoval toho mladého chlapce. Uvažoval, zda má načít hovor, ale netušil čím. Po chvíli snahy na něj tak nezírat to přeci jen vzdal a zahleděl se na jeho jemnou skoro dětskou tvář. Všiml si jeho mokrých vlasů, které mu padaly do očí a do čela. Byly rozcuchané a Richard zatoužil… dotknout se jich, rozcuchat chlapce ještě víc. Prohrábnout tu jeho nezbednou kštici. Jeho ruka sebou několikrát trhla, takže to upoutalo Remiho pozornost. Nevěděl, o co muži jde, co se to snaží přemáhat.
Ten pohled šedých důvěřivých očí už Richard nedokázal však vydržet. Byť to bylo naprosto nemístné, natáhl k chlapci ruku a jeho vlasy opravdu rozcuchal, jako se cuchají malé nezbedné děti, ši roztomilá štěňata.
Remi vykulil oči, překvapen takovou smělostí. Přesto se rozzářil jako sluníčko, aby muže vedle sebe ještě více podpořil a dodal mu odvahu pokračovat. Bylo to opravdu příjemné. Jeho velká silná ruka, to teplo, které z ní vyzařovalo. Muž ho hladil opatrně a jemně, jako by se bál, že mu nějak může ublížit. Z jeho doteků vyzařoval trochu strach z vlastního počínání, strach z toho, že se chlapec vedle něj rozsype. Nikdo Remiho takhle nikdy nehladil. Zákazníci na něžnosti nebyli, ti chtěli jen sex. A ostatní…jejich doteky nebyli takové.
Až když Richard pocuchal mladíkovi vlasy, sám se trochu pousmál, aniž by si to uvědomil. Jen tohle malé gesto mu přineslo do duše trochu klidu. Bylo to opravdu hodně zvláštní. Nedokázal si to vysvětlit. Všiml si, jak mladík přivíral oči a jistě by začal i příst, kdyby to uměl. Ani on se nikdy svých milenců takto nedotýkal. Nehladil je. Proč to nikdy nezkusil? Proč nedokázal cítit tohle ke svým milencům? Richard z toho byl značně zmatený. Mladík se ale na něj dál usmíval a po chvíli k němu i natáhl svou ruku.
„Já jsem Remi.“
Richard chvíli zvažoval, zda tu ruku má sevřít. Nerad někomu podával ruku, ale v jeho práci to bylo prakticky nezbytné. Navíc nevěděl, zda se představit pravým jménem, nebo si vymyslet nějaké kricí falešné. Nakonec ale zkusil jednat impulsivně a mladíkovu malou ručku sevřel.
„Richard.“
Mladík tuhle snahu ocenil pokývnutím. Hned poznal, že na tohoto muže musí pomalu, po malých krůčcích. To ho nesmírně bavilo. Líbila se mu ta odměřenost tohoto muže.
„Nejsi moc výřečný, hm?“
Remi se tomu trochu podle ušklíbnul a v očích mu probleskly dva nebezpečné pekelné plamínky. Hodlal však vyzkoušet, jak daleko může zajít a zjistit proč ho muž vlastně hledal, co od něj očekával. Bylo to riskantní, ale ta zvědavost Remiho přímo užírala.
„Proč… já? Líbím se ti? Chceš ode mě sex? Oral nebo anal?“
Hned však Remi poznal, že značně přestřelil. Richardova tvář se prudce zachmuřila a otočil se od chlapce zpět k volantu. Neznal na tohle sám odpověď. Nemohl tvrdit, že by se mu chlapec nelíbil, že by…po něm netoužil. Ale nikdy za sex nemusel platit. Při jeho slovech se mu hned zase vybavila ta skutečnost, kterou nedokázal strávit. Remiho zaměstnání.
„Ne, o to mi nejde, nechci…od tebe vlastně nic. Jen… „
„Jen? Chceš si jenom povídat?“
I když to bylo zvláštní, Remi věděl, že i takový muži si občas kupují prostituta, i když to sám osobně ještě nezažil. Slyšel to jen z vyprávění od ostatních kluků na ulici.
Richard musel mladíkovu otázku na chvíli promyslet, než na ní jen kývl hlavou. Povídání znělo fajn, nezávazné. Nějak se nemohl nabažit přítomnosti mladíka vedle sebe. Přál si, aby pršet dnes vůbec nepřestalo a mohli by zůstat uvězněni v autě. Jak bláhové. Povšiml si poslední kapky vody, která skápla chlapci z pramínku vlasů na nos a nezbedně stekla až na jeho rty, kde si jí chlapec opět olízl, jako když ho viděl na křižovatce poprvé. To naprosto upoutalo Richardovu pozornost a nemohl své oči odtrhnout. Z nějakého zvláštního popudu se nahnul blíž k mladíkovi, jako by ho toužil políbit. Slíznout tu ztracenou kapku deště.
Remiho však taková nenadálá snaha o polibek hodně překvapila. I když zprvu nereagoval, jako kdyby to chtěl dovolit, těsně před Richardovými rty ucouvl a natlačil se více na sklo. Pak jen smutně zavrtěl hlavou. Tohle nebylo možné.
Richarda tato reakce udivila, ale také ho to probudilo z jeho poblouznění a zase se stáhl. Nevěděl proč, po tomhle toužil. Nikdy si na nějaké líbání nepotrpěl. Ale nyní měl neutichající bodavou touhu to udělat. Jako kdyby mu všechny buňky v těle říkaly, že musí.
„Promiň já…“
„V pohodě. Jen…líbání ne, to je zakázaný.“
Richarda chlapcova slova překvapila. Proto pozvedl tázavě obočí.
„No, líbání je jen…jak bych to řekl… pro ty, které milujeme. Chápeš? Mělo by se dělat z lásky. Proto my nikdy…nelíbáme.“
„Moc osobní kontakt.“
„Jo přesně tak.“
Remi si hned oddychnul. Zdálo se, že tomu Richard rozumí a nemusí dál takové věci vysvětlovat. Přesto nechápal, proč ho chtěl Richard políbit. Celý se z toho ještě chvěl.
Richard však tohle chápal naprosto dobře. Sám měl podobná pravidla, což ho trochu překvapilo. Byly podobné, jako měli prostituti. Co to o něm samotném vypovídalo? Nezlobil se na mladíka proto, že mu to nedovolil. Ale jeho touha nezmizela. Musel vystřízlivět z toho bláznivého zalíbení. Musel si chlapce hned zošklivit!
„Kolik bereš?“
Richardův tón se o dost změnil. Už nebyl tichý a nesmělý. Ale studený, jako kus ledu. Doufal, že právě chlapcovo povolání prostituta ho odradí od dalšího bláznivého blouznění po jeho rtech.
Remi se poprvé s mužem v autě zamračil. Myslel si, že to bude jen povídání. Nechápal, proč muž vedle něj změnil tak náhle názor. Dlouhou dobu tedy mlčel a koukal na pramínky vody, které stékaly po čelním skle.
Ty pěkné chvíle s tímhle zvláštním mužem byly nejspíš pryč. Možná kvůli odmítnutí polibku? Remi se tedy nadechl a vychrlil na Richarda svůj ceník za každou sexuální praktiku. Nedíval se při tom na něj. Nerozuměl svým pocitům. Poprvé se styděl za to, že poskytuje chlapům své tělo, když zaplatí. A zlobil se na sebe, protože se za to styděl. Vždyť už to dělal rok. Byl s tím smířený, dělal to rád, miloval sex, rád poznával nové lidi. Tohle si sám vybral, protože to dělat chtěl, a i když to nebýval vždycky med, nelitoval té volby. Proč nyní…jako by ho tenhle muž soudil? Proč toužil, aby nebyl v tu chvíli děvkou? Nikdy dřív tohle nezažil. Sevřel pěst. Nyní si přál jen jediné. Vystoupit z toho prokletého auta. Nemohl uvěřit tomu, že i když ho ten muž přitahoval, nechtěl s ním mít sex. Ne…takhle. Co to bylo za hloupost?
Remi si v tu chvíli připadal z nějakého důvodu ukřivděný, vystavený nahý na pranýři a začal si silně kousat rty. Modlil se, aby si muž žádnou ze služeb nevybral. Nechtěl, aby byl Richard jen další z normálních klientů, kteří si jen užili, mrskli po něm peníze a zmizeli. Nechtěl být Richardem takhle potupený, protože z něj cítil…něco víc. To pohlazení, když mu cuchal vlasy, bylo v tom tolik něhy, tolik snahy být mu blíž, tolik touhy. Cítil to. Nemohl se mýlit.
„Kouření.“
Přišlo to jako rána. Mladík se jen na Richarda zahleděl, nemohl odmítnout, když s ním šel do auta. Chvíli doufal, že si to muž rozmyslí, že je to jen nějaká zkouška. Ale když se setkal s tvrdým pohledem muže vedle sebe, nakonec kývl. Zklamal se v něm. Bolelo to. I když by si to Remi nepřiznal. Richard byl první muž, za poslední rok, co se ho tak hezky dotýkal, který na něj tak zvláštně díval. A jeho mrzelo, že je to pryč.
Nakonec se ale odhodlal. Odhrnul si vlasy za ucho a sehnul se muži za volantem ke klínu. Zip mu povolil bez nějakých dlouhých caviků, pak svou malou dlaní vjel do Richardových kalhot, aby ho pohladil přes spodní prádlo a mohl vyndat jeho penis. Cítil, jak se muž silně napnul. Když už mu odhrnoval spodní prádlo, Richard ho však prudce zastavil. Křečovitě sevřel jeho zápěstí, aby mu v tom zabránil a vytáhl ho za ruku nahoru, aby mu mohl hledět do očí.
Remi byl naprosto zmatený. Nerozuměl tomu, co to vlastně Richard chce. Ale nemohl popřít, že byl nesmírně rád, že ho zastavil.
„Promiň Remi.“
Za co se to Richard vlastně omlouval? Za to, že chlapce chtěl úmyslně ponížit? Copak bylo možné ponížit požadavkem sexu prostituta? Ale Richard měl pocit že… mladík nebyl zrovna nadšen, když tohle musel dělat. Nechápal ale proč. Sám se zase upravil a zahleděl do těch magických šedých hloubek jeho očí. Měly barvu jako zatažená obloha nad nimi, to bylo naprosto fascinující. Richard pomalu pustil Remiho ruce, aby mu nijak neublížil a místo toho svou dlaní přejel po jeho tváři. Jemné gesto, které v sobě neslo omluvu, za jeho hulváctví, i jasně dávalo najevo, že se mu chlapec líbí. Měl touhu se ho dotýkat, hladit ho…líbat ho. Ale nemohl tohle mít.
Remi přivřel oči a překvapivě se Richardovi do dlaně více opřel. Tyhle malé jemné gesta, po těch chlapec toužil víc, než po čemkoliv jiném. Přitlačil si dokonce Richardovu ruku na svou tvář a spokojeně vydechl. Byla to jen malá chvíle, ale velmi příjemná. Oba si jí plně užívali a nechtěli, aby přestala. Jen jedno malé pohlazení jim dalo víc, než sexuální vztahy za posledního půl roku, vlastně než jakýkoliv jejich vztah za hodně dlouhou dobu.
Ani jeden z nich netušili, proč tomu tak je.
Remi chvíli setrvával v trochu krokové natažené pozici, aby si mohl užívat Richardovo hlazení, které se od tváře přesunulo po lícních kostech i na rty, a poté pomalu i na krk a jemně se rýsující ohryzek. Pootevřené rty Remimu dovolily vydat tiché zasténání. Už jen z toho pohlazení cítil, jak jeho tělo hoří a začínal cítit silné vzrušení. Povšiml si, že i Richardův klín ukrývá vzdouvající se kopeček. Nenápadně proto přejel muži po stehně až do klína a trochu ten kopeček pohladil. Zaslechl zaúpění, ale raději svou ruku zase stáhl. Bylo ale už pozdě. Muž se na něj tak zahleděl, až mladíkovi naskočila husí kůže.
Remi tušil, že tenhle okamžik pro ně měl být rozhodující. Zvažoval všechna pro a proti. Toužil po muži, jenž ho sváděl pohledem, a bylo jasné, že i on toužil po něm. Ale to by bylo příliš snadné. Příliš nebezpečné. Vždyť přece ty nejkratší a nejsnazší cesty vedli vždy do pekla. Remi se proto rozhodl Richarda drze vyzkoušet. Nechtěl v Richardovi vidět jen jednorázového klienta. Chtěl víc. A tak nějak doufal, že právě tento muž by mu možná…. Mohl dopřát víc.
„No…musím jít.“
Sotva to Remi stačil vybrblat, rychle otevřel dveře auta a vyběhl ven do deště. Ještě muži zamával a se smíchem odhupsal přes křižovatku. Jeho štíhlé tělo zmizelo v úzké uličce a Richard jen zůstal tupě zírat za jeho pozadím, než si uvědomil, co se událo. Pak se tomu musel opravdu od srdce rozesmát. Kdy naposledy se takhle bláznivě smál? Pobavil ho ten útěk. Připomnělo mu to tu pohádku o Popelce, která utíká z bálu, když jde do tuhého. Nedokázal se na Remiho zlobit. Tak nějak vytušil, že jeho útěk nebyl myšlen zle, ba právě naopak. Rozetnul tak dusnou atmosféru v autě, sám si zvolil, že nechce mít s ním sex. Nedovolil navíc Richardovi, aby dělal něco nepatřičného, jako bylo líbání a další osahávání. Nenechal si ani zaplatit, za to zdržování v autě, což Richarda také udivilo. Ale byl rád. Velmi rád. Znamenalo to, že to celé setkání, jejich malá chvilka v autě nebyl jen o penězích. Nebyla falešná ani sehraná na uspokojení klienta. Ne, ať se mezi nimi stalo cokoliv, bylo to pravé a silné. Silnější než cokoliv, co Richard ve svém životě zažil.
Věděl, že tohle není konec. Ne pro něj. Chtěl rozhodně toho mladíka znovu vidět.
Žádné komentáře:
Okomentovat