Kapitola 07

"Když Bůh stvořil Zemi i Nebe, dokonce i podsvětí, pověřil svého nejmilovanějšího a nejsilnějšího archanděla Azraela, aby vytvořil i tři brány, které by všechny tři světy spojovaly. Tehdy ještě bylo dobro a zlo v rovnováze, existovala na světě, aby se navzájem doplňovala, protože bez jednoho není druhé. Archanděl Azrael uposlechl svého otce Boha a stvořil tak tři Angel Gate. První leží vysoko mezi mraky na obloze. Její přesná poloha není známa, znají ji jen andělé, kteří také jediní ji dokáží otevřít. Touto bránou může vstoupit jen čistá bytost."

Vůbec jsem nechápal, jak to se vším souvisí. Vážně jsem neměl chuť poslouchat nějaké jejich pohádkové církevní žvásty. Nadechl jsem se tedy, že kněze přeruším a jasně mu řeknu, ať přejde k jádru věci, ale ucítil jsem na sobě Camův pohled a celý jsem se ošil. Jejich kaštanový odstín vypadal ve světle, dopadajícího do obřadní síně, tak nádherně. Úplně mě očaroval a já byl schopný jen odkývat tuhle historku a poslouchat dál.
"Druhá brána byla stvořena na Zemi, v jedné z nejhlubších propastí. Dlouhé roky ji angeologové hledali, až ji objevili Karienovi, rodiče našeho slavného proroka Solomona Kariena, na dálném východě v propasti Moren. Tato brána vede do podsvětí, které bylo už od počátku světů obydleno démony, přízraky, strašidly a jinými temnými tvory. Démoni se mohli pohybovat na lidském světě, pokud dodržovali jisté zákony.
Třetí brána, o té se mnoho neví. Říká se, že ji Azrael vytvořil jako poslední a vede do světa mrtvých, kam se uchylují duše všech bytostí po smrti, kde jsou si všechny rovny. Žádné nebe a peklo... to je jen blud křesťanské víry.

Bohužel se stalo mnoho věcí v dějinách samotných andělů, které změnily chod světa. Zrada Azraela, který se zamiloval do první ženy žijící v Ráji... jeho odchod do podsvětí. Ale největší změnu přinesl až světlonoš Lucifel, kterého můžete znát pod mnoha jinými jmény, které dostal v podsvětí. Tento světlonoš zradil Boha a byl svržen z Nebe do podsvětí. Jeho křídla zčernala, tak, jak se to stává všem padlým. Bohužel jeho nenávist k lidskému světu, dokonce i k ostatním andělům byla tak silná, že ovládl podsvětí a uvrhl ho do chaosu. Do té doby jasná hierarchie démonů byla porušena, tak jako zákony, kterými se démoni řídili. Lucifer se prohlásil za svrchovaného vládce podsvětí a spolu s několika věrnými démony vyhnal ostatní obyvatele podsvětí do nehostinných koutů. Uzurpoval si i Azraelovu družku Lilith, kterou uvěznil a donutil ji plodit mu nové a nové démony, kteří by byli mocní, silní a také poslušní. Postupem času se do podsvětí dostalo i několik dalších padlých andělů a připojili se k Luciferovi.
Nový pán podsvětí vykázal všechny ty, kteří mu odporovali nebo je usmrtil. Říká se, že démoní války na dlouhá staletí ovládly podsvětí. Když bůh viděl tento chaos, raději rychle poslal své tři archanděly Michaela, Rafaela a Gabriela, aby bránu do podsvětí uzavřeli jednou provždy.
Když Lucifer vyhrál všechny války a zničil odpor proti své vládě, rozhodl se zavřenou bránu otevřít, propustit démony z podsvětí na lidský svět. Ovládnout i Zemi a zničit ji, aby se pomstil Bohu. Ale ani při své velké síle toho nebyl schopen.

Jediná věc, která dokázala otevřít Angel Gate, byla Kniha světla, nejsvatější andělská relikvie, kterou ukradl Lucifer při pádu na Zemi a která byla uvězněna v propasti Moren. Právě tehdy se, díky okolnostem, dostala do nitra nenarozeného dítěte v matčině lůně. Právě tehdy byla Kniha světla vložena do lidského dítěte, Solomona Kariena, našeho proroka.
Je to velmi dlouhý a složitý příběh, takže se ho pokusím zkrátit, pane Gavine.
Kniha světla však našeho proroka zabíjela. Každých osmnáct let umíral, aby se znovu reinkarnoval po stovkách let, s vědomostmi všech andělů, obsažených v knize. Solomonova kniha, naše posvátná kniha, je jeho přepis několika stran Knihy světla, kterou měl v sobě. Po celá ta staletí s ním byl archanděl Samael, který chlapce nezměrně miloval a rozhodl se ho zachránit, aby mohli býti spolu. Jediný způsob, na který přišel, bylo vyčerpat knihu světla otevřením brány. Jelikož nevěděl, kde se nalézá brána mrtvých a nebeská brána byla silně střežena, rozhodl se pro to nejhorší možné řešení. Bránu do podsvětí! Rozhodl se obětovat lidský svět.
Stalo se tak v roce 2013."

"To velké zemětřesení..."

"Ano, pane Gavine, otevření brány do podsvětí mělo za následek mnohé klimatické změny na Zemi. Zemětřesení, záplavy, tornáda a bouře, které lidský svět nezažil. Protože jejím otevřením na svět lidí okamžitě začaly proudit desítky temných stvoření, které byly konečně volné a mohly si dělat, co chtěly. Solomon Karien a archanděl Samael zmizeli neznámo kam. Někteří tvrdí, že zemřeli. Démoni na lidském světě začali dělat velký chaos a způsobovat tyhle katastrofy. Zločinnost na celém světě se prudce zvedla. Nebe sice zakročilo a poslalo několik andělských legií, ale démoni jsou stvoření úskočná, dokáží ovládat lidi, či se do nich vtělovat a tak jich mnoho uniklo a zůstali se ukrývat ve světě lidí.
Jediný archanděl Michael, který byl na místě otevření brány jako první, se pokusil bránu zavřít. Ale bez Knihy světla a sil ostatních archandělů se mu ji povedlo jen přivřít, jelikož ji Lucifer svou silou udržoval zevnitř otevřenou. A díky tomu se do dnešních dnů dokáží touto škvírou dostat někteří démoni na lidský svět. A tady už se dostáváme k událostem minulých dní.
To, co jste spatřil v metru, nebyla lidská bytost, ani žádný mutant, ale démon, který se nazývá Bagra. Tento démon se živí lidskými nebo zvířecími vnitřnostmi. Normálně lidi nenapadá, nezabíjí je. Ale jak se zdá, tenhle démon druhé kategorie byl ovládán silnějším démonem."

Začala mě z toho pekelně bolet hlava. Ten kněz vážně věřil, že tomu uvěřím? Takovému nesmyslu? Ale měl to hezky promyšlené, to byl fakt. Možná trpěl nějakými bludy. Ale raději jsem neodporoval.
"Takže démon... dobře, tak proč ty ženy zabíjel a co s tím máte společného vy?"
"Jelikož ženám byly odňaty hodně specifické orgány, myslíme si, že měly být použity k nějakému rituálu a Bagra je jen "sbírala" pro svého pána. A my... to je poměrně složité na vysvětlení, pane Gavine, dejme tomu, že náš kostel Archandělské spravedlnosti už od nepaměti slouží k ochraně lidského pokolení proti démonům. A Cam... k nám přišel, aby lovil démony, kteří v lidském světě porušují zákony a zabíjejí lidi."
Pohlédl jsem na Cama, který byl nyní otočen zády a vzhlížel na vyobrazení archanděla Michaela v mozaice na velkém okně. Démoni, andělé- tohle pro mě bylo vážně hodně nesmyslné. Myslím, že to můj pohled prozrazoval jasně. Po chvíli ticha, kdy všichni tři muži v kostele čekali na mé vyjádření, jsem se rozesmál. Byl to ironický, trochu bláznivý smích, ale nešlo to jinak. Buď si ze mě záměrně utahují, nebo tomu věří, což bylo ještě děsivější. Myslím, že to všechny tři dost naštvalo. Sage si vyměnil pohled s Camem.
"Zabij toho čmuchala, na to nemáme čas."
"Sagi! Je to nevinný muž, nikdo tady nikoho zabíjet nebude!"
"Nikdy tomu neuvěří, i když Bagru viděl... novináři jsou tupí stejně jako policajti. Came... udělej s ním něco, nebo se nám bude plést pod nohy."
"Vy to myslíte vážně? Tyhle nesmysly? Tomu bych měl věřit? Rozhodně je to hezká pohádka a tak..."
"Kamieli.... sundej si plášť."
Cam nyní těkal pohledem od Sage k Otci Pilasovi. Jeho pohled se zdál klidný, ale trochu zmatený. Když zaslechl knězovu prosbu mírně se zamračil. I když chápal, proč ho o to otec žádá, váhal.
"Ale jako dobrodružná kniha pro děti by to mohlo být dobré, máte velmi bohatou fantazii, Otče. Nevím, co ta věc v metru byla, ale rozhodně tomu přijdu na kloub. Teď už radši půjdu."
Doufal jsem, že nebudou ti tři nijak agresivní a nechají mě odejít, musel jsem si hodně věcí promyslet. Vstal jsem z lavice a než jsem se stačil otočit k odchodu, ztuhl jsem a má tvář přímo zbělala šokem. Muž, nazývaný Cam, si na Otcovo přání opravdu sundal ten těžký plášť, který se svezl po jeho ramenech na zem. Pár černých pírek se vzneslo do vzduchu a pak jsem to zahlédl. Z jeho zad... bože... z jeho zad vyčnívala dvě černá křídla, kterýma trochu zatřepal. Pak je teprve roztáhl do úctyhodného rozpětí.

Otevřel jsem pusu dokořán a přemýšlel, zda mám vážně otřes mozku a zrovna prožívám nějakou halucinaci. Pak jsem si vzpomněl, že jsem se do hlavy vážně neudeřil, takže to není možné. Co to tedy bylo? Nějaký kouzelnický trik? Iluze? Černá jako uhel....tak, jako jeho černé vlasy, černá, tak majestátní a krásná. Můj mozek, který byl schopen vnímat a přijímat jen reálné podněty, které vždy musely dávat nějaký smysl, byl nyní zmaten. Myslím, že jsem vykoktal několik sprostých slov. Sage se rozesmál.
"Jak jsem řekl, pane Gavine, Cam k nám přišel, aby lovil démony. Jeho pravé jméno zní Kamiel a býval také andělem, než se stal padlým."

"To není... to přece nemůže..."
Ale jak se zdálo možné to bylo. Viděl jsem to právě na vlastní oči. Jinak bych tomu vůbec nevěřil, i tak jsem měl co dělat, abych se ujistil, že jsem příčetný. Ano, Kamiel, slyšel jsem, jak ho Otec častuje tímto jménem. Ale vůbec mě nenapadlo... no dobře, znělo to mírně divně, trochu andělsky. Ale copak by normální rozumný člověk něčemu takovému uvěřil? Měl na sobě jen tmavou košili a černé kalhoty. Ucítil jsem prudký závan, který mi připomněl ten, který jsem cítil tu noc v tmavé uličce. To když Kamiel máchl jemně křídly a vznesl se až ke krásně malovanému stropu kostela. Až nyní jsem si povšiml fresky na něm. Archanděl Michael, opět. Držící nějakou hůl a natahující ruku k lidem dole na Zemi. Byla to nádhera. Byl jsem tím fascinován. Byl jsem naprosto mimo sebe z toho, co jsem viděl. Najednou jako kdyby tolik věcí začalo zapadat. Všechny ty věci na videu, i to, že se vždy objevil a rychle zmizel. Dokonce i jeho zjevení se v uličce, aniž bych ho slyšel přijít. Souboj s tou věcí v metru, to modré světlo... i to, jak jsem se dostal do kostela. Dokonce to vysvětlovalo kam se poděla moje smrtelná zranění. Podle pohádek o andělech přece uměli léčit. Všechny tyhle divné okolnosti poutající se k tomuto kostelu a postavě Cama byly vysvětleny. Anděl.... je to anděl...

Moje hlava se začala zase točit a tak jsem si musel sednout. Už jsem se tomu ani nedokázal smát. Jen jsem si ukryl tvář do dlaní a promnul si prsty spánky. Celé to na mě dolehlo. Překvapivě už má mysl po tak jasném důkazu nekladla žádný odpor. Teď byl snad schopný uvěřit i tomu, že Elvis žije. Kamiel se snesl zpátky na zem a k mým nohám dolétlo černé pírko z jeho křídel. Opatrně jsem ho zvedl a detailně prohlížel. Bylo pevné a velké, při tom na dotek jako samet. Cítil jsem Kamielův pohled, jako by mě propaloval. Musel jsem k němu zvednout i ten svůj a zahledět se mu do těch zvláštních očí. Ten pohled trval snad celé hodiny. Cítil jsem v něm sílu, odhodlání a jisté poslání, stejně tak i smutek. Nemají přeci andělé bílá křídla? A proč je on padlým? Co provedl? A proč je tady ve světě lidí a zabíjí démony? Je to jeho úkol? Nebo se tak sám rozhodl? Zabil přeci toho v metru... Bagru. Měl jsem tolik otázek a přesto jsem věděl, že on mi neodpoví.
Ale co bude teď? Teď, když to vím? Svět už nebude tím, čím býval. Proto mi Otec Pilas na začátku lhal, tohle celou dobu skrýval. To jsem vcelku chápal, nevěřil mi, protože jsem zvědavý novinář.
Opatrně jsem zahrabal do kapsy a vyndal malý jednorázový plastový foťáček, který jsem zakoupil před několika dny a stále ho nosil v kapse, kdybych narazil na stopu ohledně Pitvaře. Namířil ho na anděla, abych si ho vyfotil, ale než jsem stačil zmáčknout spoušť, foťák se začal obalovat do vrstvy kamene a ztěžkl tak, že už jsem ho neudržel.
Sage se znovu rozesmál a kývl na Kamiela a mě bylo jasné, že žádné pořizování záznamů nebylo dovoleno. Můj foťák nyní vypadal jak vytesaný z nějakého kamene.
"Kamieli, tak dost!"