Kapitola 15

Líbilo se mi jak přede mnou ležel. Ta moc, kterou jsem nad ním měl. Konečně mi nemohl odporovat. Pomalu jsem z něj sundal jeho zbroj. Nikam jsem nespěchal, nebylo proč, užiji si každý okamžik. Když jsem mu sundával tuniku a laskal jeho hruď jazykem, viděl jsem jeho pohled. Myslím že si stále naivně myslel že to kouzlo odvolám, že tohle je jen způsob jak mu ukázat kdo má navrch. Ale mýlil se. Nehodlal jsem ho pouštět.

Mapoval jsem každý jeho kousek těla, každý sval. Seznamoval jsem se se všemi záhyby jeho těla a sám sobě tím přinášel rozkoš. Když jsem mu pomalu stáhl i kalhoty, chvíli jsem se kochal pohledem na jeho nahé tělo. Dokonalé proporce. Mé ruce běhaly po jeho těle jako splašené. Přeci jen jsem neodolal a přitiskl se mu na nehybné rty v dlouhém polibku. Líbilo se mi že se nebrání...ale...
Zjistil jsem, že mé kouzlo přeci jen není dokonalé. Když jsem se snažil Sirionovi v klíně vyčarovat větší proporce zůstal chladný. Ani jeden pohyb. Tak takhle by to asi nešlo.
Chtěl jsem aby moje laskání cítil, aby věděl co s ním dělám, abych cítil odpovědi jeho svalů, cítil škubání v jeho údu, chtěl jsem aby si vychutnal každý můj pohyb až do něj budu vstupovat. Ale s takovou ublížím nejen jemu, ale i sobě když se pokusím do něj vniknout. Jeho svaly byly křečovitě stažené, nemohl by uvolnit sevření svého svěrače.
Začal jsem se mračit. Nechci se přeci milovat s mrtvolou, to je nechutné. Jen jsem chtěl aby se nebránil.
"Nepoctíš mě aspoň svou erekcí Sirione? Vlastně ty ani nemůžeš, to je problém".
Pobavil mě jeho pohled. Přímo říkal co by se mnou udělal kdyby byl volný. Řekl bych že by to hodně bolelo...

Přeci jen jsem musel jeho zvoucí tělo opustit a zapřemýšlet nad mým kouzlem. Musím ho přeci jen trochu uvolnit. Chvíli mi trvalo než jsem přišel na způsob jak to provést. Tak jak to dělají léčitelé, znecitliví jen určitou oblast těla aby ji mohli uzdravit bezbolestně. Nikdy jsem nebyl dobrý v tomhle typu magie, ale přeci jen se mi povedlo mé kouzlo upravit a donutit Sirionovo tělo aby něco cítilo. Ano takhle bude cítit všechno, každý můj dotyk.
Když viděl jak bez nejmenších problémů spojuji kouzla do jednoho celku a tvořím něco nového, hrůzostrašného, promítlo se mu v očích velké překvapení.
"Ale tak já ti neřekl že tohle umím? Dalo to práci se to naučit. Všechno jen kvůli tobě, jsem odhodlaný si vzít své přání".
Rozesmál jsem se tomu a k Sirionovu tělu poklekl, sjel mu rukou do klína a začal mírně zpracovávat jeho úd. I přes to všechno se snažil zadržet své vzrušení. Jak naivní. Netrvalo to ani moc dlouho a cítil jsem jak mi v dlani pulsuje obrovská síla a touha. Svému tělu nemůžeš poručit Sirione, vždy tě zradí. Ale musel jsem být obezřetný, nechtěl jsem to ukončit příliš brzy i když jsem byl sám velmi vzrušený. Nechal jsem ho vydechnout a odstrojil se také. Chtěl jsem cítit jeho kůži. Třel jsem své tělo o to jeho, i naše vztyčené údy. Pak jsem se přeci jen uráčil přinést Sirionovi první uvolnění a sjel jsem jazykem po jeho břiše. Věděl co chci dělat. Jeho oči byly přeci jen zastřené touhou. A pak mi tvrď že se ti nelíbí co s tebou dělám.

Jeho úd jsem nasál do úst. Cítil jsem jak to v něm škublo, ale přeci jen se Sirion ovládl. Obdivoval jsem jeho nezměrnou vůli se mnou bojovat a odepřít mi potěšení. Pohrával jsem si s ním dlouhé minuty, praktikoval všechny své metody, jen abych ho dovedl navrchol. Když jsem mu začal jemně svírat varlata viděl jsem první kapičky slasti které z jeho údu vytékaly jako o závod. Rychle jsem ho znovu pohltil a pomáhal si u kořene rukou, abych z něj vyždímal každou kapičku. Byl to slastný okamžik, kdy se jeho oči prudce zavřely a uniklo mu pár slz rozkoše, než naplnil má ústa svým semenem.
Vidíš to příteli, přeci jen tvé tělo se mnou spolupracuje. Olízl jsem si rty a část mléčné tekutiny jsem přenesl i k Sirionovým rtům. Vnutil jsem mu chtivý polibek.
"Ochutnej se Sirione".
Nelámal jsem si hlavu s jeho odporem. Nedal jsem jeho tělu ani šanci si vydechnout a odpočinout. Jak říkají kováři, kuj železo dokud je žhavé. A Sirion byl velmi žhavý kousek. Jemně jsem jeho erekci začal připravovat na druhé kolo. Přitom jsem mu jezdil prsty laškovně v oblasti zadečku a jeho otvoru. Stále mě moc nevnímal, ani neotevřel oči. Ale, snad mi tady neusnul? To by bylo nemilé. Rozhodl jsem se ho vzbudit.
Nasměroval jsem prsty k jeho otvoru a silně zatlačil. Sirion prudce vytřeštil oči a řekl bych, že kdyby jeho tělo mohlo, vypne se jako šíp jen aby unikl mým prstům. Ale takhle mohl jen držet a nechat mě si dělat co chci. Nechtěl jsem ještě dovnitř, jen jsem si tak pohrával. Kroužil po tom místě a sem tam zkusil trochu přitlačit. Na Siriona to mělo jasné účinky. Jeho pohled už nebyl toužebný, ale odmítavý, plný strachu z bolesti.

Pokrčil jsem mu nohy v kolenou a podložil mu bedra polštářem, abych měl lepší přístup.
Hladil jsem jeho stehna, abych jeho strach trochu utišil, věnoval se jeho údu, než jsem sjel jazykem i na jeho otvor a začal s ním kmitat sem a tam. I jazykem jsem jemně zatlačil a překvapilo mě, že jsem byl vpuštěn dovnitř. Proto jsem rychle jazyk vyměnil za dva prsty a vtěsnal jsem se do jeho těla. Šlo to těžko, jeho svalstvo bylo stále ztuhlé, ale přeci jen se mi povedlo prsty je trochu umoudřit. Vnikal jsem do jeho těla co to šlo a na zpáteční cestě je od sebe odtahoval, aby pak přijal do sebe i něco mnohem většího. Viděl jsem Sirionovy slzy, bylo to asi pěkně nepříjemné.
Ještě chvíli Sirione. Natlačil jsem do něj silou i třetí prst a věděl jsem, že víc se tam nevejde. Bylo těžké s nimi pohybovat. Přeci jen jsem musel vytáhnout z mé brašny chladivou mast. Nechci si o jeho úzké útroby poranit mou chloubu.

Vmasíroval jsem mu mast do jeho těla a zkusil to se třemi prsty znovu. Zaznamenal jsem jasné zlepšení, lépe to klouzalo a jeho svaly už mi nekladly takový odpor.
Po chvíli mě tahle hra omrzela. Natřel jsem si i svůj naběhlý úd. Už jsem nemohl déle čekat, jinak bych vyvrcholil jen z představy jak do Siriona pomalu vstupuji.
Bylo to příjemné mučení. Ve slabinách mi pnul obrovský tlak.
Udělal jsem si místo mezi jeho stehny a už jsem na nic nemyslel, jen jak se dostal co nejhlouběji do jeho těla a vybuchnout v něm. Šlo to těžce, Sirionovi útroby byly tak úzké, o bohové, myslel jsem že zemřu aniž bych dosáhl svého cíle. Dalo mi to práci uklidnit mé rozechvělé ruce. Ne, ještě ne, to je brzo, ještě chviličku si to chci užívat.

Přeci jen jsem svoje tělo přemluvil, aby ještě chvíli sečkalo a jedním prudkým pohybem jsem do Sirionova pozadí celý prorazil. Takové teplo. ...
Když jsem se zadíval do jeho tváře byla stažená bolestí a mokrá od slz. Nevěděl jsem jestli mě stále ještě vnímá, ale v tomto okamžiku už mi to bylo jedno. Jako zvíře jsem do něj mocně vrážel svůj úd, nebral jsem ohled na bolest či nepříjemné pocity. Drtil mě svým sevřením v sobě a já chtěl víc, chtěl jsem ho ještě víc roztáhnout.
Ale mé tělo mi to už neumožnilo. Se svým údem jsem do Sirionova těla natlačil i dva prsty a dráždil jeho vstup, ale když jsem se ponořil dalším prudkým pohybem hluboko do jeho útrob, moje tělo se zachvělo a já s výkřikem do Siriona vybuchl. Dal jsem mu všechno. Svojí vášeň i touhu, svou nenávist a zlobu, svůj nezměrný chtíč jsem přeci jen v tu chvíli utišil. Svalil jsem se na jeho tělo, ale zůstal jsem v něm i nadále ponořený, dělalo mi dobře ten svíravý pocit uvnitř jeho těla. Bylo tam tak měkce a útulno. Nechal jsem ho asi hodinu vydechnout. Vysílením usnul.
Nevystoupil jsem z něj. Chtěl jsem, aby si zvykl na mou přítomnost, aby mě lépe přijímal. I já si v klidu hověl na jeho hrudi a laskal dvorce jeho bradavek, sem tam jsem za jednu zatáhl, abych zjistil, jestli mě jeho tělo stále vnímá.

Stále jsem cítil tu horkost ve slabinách, proto jsem se v něm trochu zavrtěl a Sirionovi oči se najednou otevřely. Překvapilo mě to. Myslel jsem že spí. Díval se na mě tak podivně. Jeho oči byly tak jiné, jako by bez barvy šedi, jen chladně stříbrné. Viděl jsem v nich mlhu. Prosil mě, prosil mě abych ho propustil. Nevím jak jsem to mohl vědět. Ale čarodějové si dokáží rozumět i beze slov.
Možná že mi ho bylo v tu chvíli i líto, ten ublížený pohled by mě možná dokázal po chvilce zviklat a já bych jeho tělo opustil.
Ale stačila jen chvilka nepozornosti a já ucítil znovu pnutí v mém údu. Cítil jsem jak nabývá na větších rozměrech. I Sirion to určitě musel cítit. Přeci jen jsem se trochu nadzvedl a bez varovní hrubě vrazil hluboko do jeho útrob. Tohle je tvůj trest, za ty týdny odmítání, za to jak jsi si se mnou hrál na kočku a na myš. Za to že víš...víš toho až příliš. Chci aby jsi trpěl.
Pokračoval jsem v hrubém milovaní. Takhle prudce jsem si nebral ani místní otroky a že na těch jsem se hodně vyřádil. Ale ti toho taky moc nevydrží a Sirion je přeci čaroděj. Cítil jsem ten železitý pach krve. Potrhal jsem jeho vstup, prostěradlo brzo nasáklo krví, ale já nepřestal, nemohl jsem. Čím víc tě to bude bolet, tím víc mě to uspokojí a tím dřív skončím.

Po druhém násilném aktu milování jsem přeci jen jeho poraněné tělo opustil. Musel jsem se jít očistit, jeho jsem tam nechal ležet. Nechtěl jsem se vracet, nechtěl jsem se na něj dívat. Zničím tě to přísahám. Až skončím bude z tebe jen rozklepaná troska. Nevěděl jsem proč po tom toužím, bylo to tak nesmyslné. Dostal jsem po čem jsem toužil, ale jít ho nenechám. Proč?
Za to že ví, za to že viděl...v tom hostinci, Sirion ví co je ve mě. Čekal až mě to ovládne, aby mě mohl zabít, ale nevšiml si že už je pozdě. Vylil jsem na sebe džber studené vody, ale jen to zasyčelo. Nechal jsem zavolat ranhojičku a přenechal ji bezvládné tělo Siriona. Zděsila se toho pohledu. Ale nakázal jsem ji ať ho přivede zase do živého stavu, že jsem ještě neskončil. Bála se přistoupit k posteli. Věděla, že je to taky čaroděj a ona měla dovoleno léčit jen otroky. Ale nechtěl jsem k Sirionovi pouštět nějakého čaroděje léčitele, aby mi ho osahával, jsem žárlivý. Té ženštině jsem jasně ukázal, že si s ním může dělat co chce, že ji nemůže ublížit. Za prvé protože byl v bezvědomí a za druhé, i kdyby se probral nepohne se díky mému kouzlu.

Opustil jsem svůj stan a zamířil k místním lázním. Musel jsem ze sebe smýt tu krev, pot a taky trochu zchladit svůj žár nebo ze Siriona po dalším mém nájezdu zbude pečínka.
Odmítl jsem lázeňské otroky a od lázeňských dam si nechal připravit koupel studené vody. Sice se podivovaly, ale asi už měly zkušenosti s ohnivými čaroději. Nemůžu za to že se přehřívám při takové námaze.
Stále jsem cítil chuť Sirionova semene, jeho kůže, vůni jeho zpoceného těla a cítil naše společné pohyby. Zavřel jsem oči a vjel až na dno kádě, ze které se hned začala vypařovat voda. Tohle je jen začátek můj drahý stříbrný čaroději, ještě nás čeká spousta zábavy.