Pak ale přišla další zkouška. Našel jsem si spolubydlícího.
Ve škole jsem vyvěsil inzerát a odpověděl mi také medik, dokonce jsem ho znal z
některých společných přednášek. Sedli jsme si na kafi a probrali si co a jak.
Protože takové soužití není jen tak a pustit do bytu cizího člověka a snažit se
s ním vyjít na tak malém prostoru není lehké. Byl mi už od začátku sympatický,
byla s ním legrace, probrali jsme i školu a přednášky, prostě všechno. Byl
první, koho bych klidně nechal bydlet v mém bytě.
A tak jsme si podali ruce. Velký pokoj, co sloužil za ložnici, společná kuchyň
i obývák a koupelna. Souhlasil i s nájmem, který byl na tehdejší poměry v
podnájmech směšně malý a i ochotně slíbil, že bude doplňovat ledničku. Všechno
bylo skvělé...až na to, že jsem zapomněl na jednu věc, na moji uke zrůdičku.
Ryl jsem prstem nervózně do stolu a věděl jsem, že s tím musím ven, aby se
nedivil. Chtěl jsem mít ve všem jasno.
"Hele Filipe, jde ještě o jednu věc a já chci vědět jestli ti to nebude
vadit".
Koukal na mě celkem zvědavě a popíjel svou kávu.
"No víš občas...ehm tedy spíš často u mě přespává...no můj přítel".
Nastalo ticho, ale Filip se tvářil celkem neutrálně. Chvíli mě nechal vydusit.
"Ty si gay Floriane"?
Měl jsem sto chutí praštit hlavou o stůl. Jo jsem, nevidíš
ten neonový blikací bilbord co mám na čele?
"Jo jsem máš s tím nějaký problém"?
Trochu ostře jsem na něj vychrlil, ale on se začal jenom smát.
"Ne ani trochu, teda když mě nebudeš balit nebo tak".
Přeci jen jsme si plácli a téhle scéně se zasmáli. Ne, vážně mu to nevadilo,
nakonec z něj po dvou pivech vylezlo, že taky spal s klukem jednou, ale že je
jinak úplně normální. No jistě, odkýval jsem mu to, aby byl klid a ukázal mu
byt.
Dany v tu dobu měl dost napilno se školou, po mém a Viktorově přemlouvání se
zapsal do dramatického kroužku a vybíjel si svou fantasii tam, takže jsem mohl
být v klidu a doufat, že aféra se dveřmi se už opakovat nebude.
Jednou, když jsme se s Filipem učili na zkoušku a já obšlehával jeho skrypta,
ležíc na pohovce do bytu se proplížil náš malý divadelník. Až díky jeho
udivenému pohledu jsem si uvědomil, že jsem mu zapomněl o novém spolubydlícím
říct. Koukal na nás nechápavě a sunul se ke dveřím. Než jsem stačil cokoliv
říct, zvednout se z gauče a přelézt přes Filipa byl už pryč.
"Budu hádat tvůj přítel? Roztomilej...hele Flo je mu už aspoň patnáct že
jo"?
Dostal polštářem po hlavě a já vyběhl za Danym, naštěstí jsem ho ještě chytil,
jelikož běh nebyl jeho silnou stránkou a já měl dobrou kondičku z práce.
"Tak stůj...no ták".
Čapnul jsem ho za ruku a otočil k sobě. "Kam letíš ty trdlo"?
"Já jsem nechtěl zavazet".
"Hňupe, promiň já ti o Filipovi neřekl".
"Ani nemusíš, je mi to jedno co spolu děláte".
Pěkně na mě křičel přes půl ulice, než jsem ho umlčel svým jazykem v jeho
ústech, chvíli mi trvalo než jsem ho přesvědčil, aby mi žhavý polibek opětoval,
ale nakonec se podvolil.
"Ale ne, tak to není Dany, já jsem ti to zapomněl říct kuřátko moje. Filip
je nový spolubydlící, nic spolu nemáme jen jsme se učili a on mi nechtěl půjčit
svoje skrypta škrt".
No dobře přiznávám, Dany do bytu vletěl zrovna když jsme se s Fildou prali o
složky, takže to asi pro nezasvěceného vypadalo dosti divně. Musel jsem Danymu
celou situaci osvětlit a dostal jsem herdu do žeber, za to že jsem mu to neřekl
dřív.
Nakonec se se mnou vrátil zpět do bytu a já je představil. Dany dokonce začal
být okouzlující, takže jsem já samozřejmě začal žárlit a bublat. Ale veskrze si
spolu rozuměli, což mě těšilo. Nějak se tu na tomhle prostoru budeme muset
všichni snášet.
Náš život pokračoval dál. Dany objevil kulinářské kvality mého spolubydlícího a
když jednou večer udělal domácí pudink s karamelem tak ho Dany požádal o ruku.
Myslel jsem, že ho zabiju pomalým škrcením. Ale nabídka byla odmítnuta,
naštěstí.
Škola se stávala čím dál těžší, ale s Filipovou pomocí jsme to nějak zvládali
navzájem si pomáhat, protože jsme zjistili, že máme buňky oba na jiné předměty
a přednášky. Skvělé doplnění.
Na Danym jsem začal praktikovat ještě více svou praktickou část výuky. Ale
jednou se mi to vymstilo. Vrátil se z divadla, kde se často zdržoval a donesl
nám pozvánky na své první velké představení. Nadšeně jsme souhlasili že
půjdeme. Ale donesl sebou i tašku s neznámým obsahem a zmizel u mě v pokoji.
Nijak jsem tomu nevěnoval pozornost. Tak z mého přítele je divadelní herec, byl
jsem právem hrdý, další vstupenky byly pro mamku a Viktora, takže se tam
sejdeme všichni...
A pak to nastalo.
Filipovi upadnul hrnek s třísknutím na zem a jeho pohled prozrazoval, že asi
dostal zástavu dechu. Nechápavě jsem vzhlédl a viděl jsem....ne nebudete mi
věřit co jsem viděl.
Viděl jsem Danyho....který měl na sobě ultra mini kostýmek zdravotní sestřičky.
Asi vám nemusím říkat, že mě musel Filip, křísit když to se mnou málem seklo.
Kde to sehnal jsem se mohl jen domýšlet, ale podezříval jsem ho z toho, že zase
vybrakoval sexshop.
"Ehm...já radši to...půjdu tam...někam pryč".
Filip se okamžitě zdekoval, neboli zbaběle zdrhnul a nechal mě s tímhle
vražedným stvořením o samotě. Pomoc!!!
Nejdřív jsem mu dával kázání, že tohle dělat nesmí, že je to neslušné a kdo ví
co, ale jakmile se usmál a sednul si mi na klín, nějak mi došla slova, protože
pod tím kostýmkem nic neměl.
"Ano pane doktore".
Oční bulvy jsem honil po zemi a nebyl jsem schopný slova, nakonec jsem jen na
sucho polknul.
"Kde si tohle ...sehnal".
"Pučil v divadle. Dáme injekci do zadečku pane doktore"?
Zabiju ho....ne pomiluju ho, pak až ho zabiju.
Filipovi jsem poslal omluvný dopis, protože jsem nebyl schopný se mu po téhle
scénce podívat do očí. Strčil jsem mu dopis pod dveře. A jak to skončilo s tou
sexy sestřičkou? Špatně, protože na krádež kostýmu mu v divadle kostýmerka
přišla a dostal přes prsty. A já se jen modlil, aby příště nezkoušel nic
podobného.
(No doře, byl to nejlepší sex za poslední měsíc to nepopírám a strašně mu to
slušelo a chtěl jsme mu dělat samé perverzní věci a on se všema
souhlasil....áááá)
Na to divadelní představení jsme samozřejmě šli všichni. A musím uznat že Dany
byl skvělý, i když můj názor byl asi zaujatý. Sklidil však velký potlesk u
publika. Nakonec jsme ho všichni pozvali na večeři. Bylo to nádherné, všichni u
jednoho stolu. Dokonce jsem donutil Filipa aby taky zůstal a skvěle jsme se
bavili s mamkou a Viktorem. Zábava trvala až do ranních hodin, kdy mi to moje
kuře usnulo na rameni a oslintalo mi nový oblek.
Pročesával jsem mu ty blonďaté vlásky a říkal si že asi budu nejšťastnější
chlap pod sluncem, protože jsem byl totálně zamilovanej do toho ztělesnění zla.
No dobře vyměknul jsem a po pár sklenicích vína a Danym na rameni jsem se
rozbulel jak želva, ale bylo to štěstím.
"Miluju tě kuřátko".
Odpovědí mi bylo nesouhlasné mumlání, když jsem ho nesl do auta. Byl tak
sladký, že jsem ho měl sto chutí rozmačkat pro dobro mé i celého lidstva. Ale
neudělal jsem to, protože by můj život ztratil světlo, kterým Dany byl. A navíc
by se mi stýskalo po jeho ztřeštěnostech.
Vám ne?
THE END
Žádné komentáře:
Okomentovat