Kapitola 19

Michail Petera následoval tou velkou budovou, ve které by se asi sám ztratil. Peter cestou zdravil pár úřednic a sekretářek a vypadalo to, že ho tady mají celkem rádi.
"Poslouchej co tu děláš celé dny? Piješ kafe se sekretářkami a probíráte drby"?
Peter se rozesmál.
"To tak. Myslíš že by mi nějaké sdělovaly"?
Michail jen pokrčil rameny. Pak konečně dorazili k velkým dřevěným dveřím na kterých byla cedulka s Peterovým jménem a jeho titulem.
Michail jen pozvedl obočí, ale nekomentoval to. Peter dveře odemkl a vstoupili do menší kanceláře, asi pro jeho sekretářku a pak do větší místnosti, s velkým mahagonovým stolem a koženým křeslem. Celá kancelář byla velmi vkusná, což mladíka překvapilo.
Peter se jal prohrabávat šuplíky s papíry a dokumenty a Michail se vyhoupl na stůl a začal klátit nožkami.
"Víš vždycky jsem si myslel že chlapy si takovýma kancelářema něco kompenzují", s tím sjel Petera pohledem a zastavil se v jeho klíně. "Ale asi to tak úplně nebude pravda co"?
S tím se rozesmál a začal po muži koketně házet očkem. Peter musel na sucho polknout.

"Vtipálku. Radši slez z mého stolu než mi ho poškrábeš".
Michail ale jeho příkaz ignoroval a jal se leštit desku stolu zadečkem. Peter to chvíli se zaujetím pozoroval, než poznal že to nebyl dobrý nápad, protože cítil jak se mu dělá těsno v kalhotách.
Proto se přestal věnovat nějakým papírům a přišel až k Michailovi. Ten aby ještě zvýšil to erotické napětí v místnosti roztáhl nohy v hraně nevinném gestu a nechal Petera přijít až těsně k němu. Pak mu nohy obtočil kolem pozadí a pevně tak muže sevřel v obětí.
"A co takhle hezky poprosit"? S tím nasadil až příliš vyzývavý výraz, takže to Peter už nevydržel a vrhnul se na jeho rty.
Vášnivě se líbali zkoumali jazykem ústní dutinu toho druhého. Než se Peterovi konečně povedlo se trochu odtrhnout od chlapce.
"Opravdu by jsi měl slézt, než tě budu muset obvinit z ničení kancelářského majetku".
"Oh, vy mě zažalujete pane právníku"?
S tím se Michail zapřel rukama za zády a jal se Petra jasně lákat k dalšímu pokračování.
Ten samozřejmě nedokázal odolávat moc dlouho, takže se na chlapce vrhnul stůl nestůl a začal mu vyhrnovat svetr. Ale to Michailovi stále nestačilo. Dnes měl nějakou moc hrdinou náladu proto jen vzrušeně zachraptěl, "myslíš ....myslíš, že máš koule na to si mě vzít hned teď a tady"?
Peterovi přejelo vzrušení páteři až do nohou. "To si piš"!
S tím ho ze svetru prudce vysvlékl a stáhnul dolů ze stolu a přetočil si ho v náručí. Donutil tak Michaila opírat se dlaněmi o stůl, zatímco on měl tak přístup jak k jeho poklopci tak k jeho zadečku, který dráždivě hladil.
Michail jen zasténal a otočil k němu hlavu aby si vydobyl další žhavý polibek.
Peter mu rychle rozepnul poklopec a zajel chlapci do kalhot, kde ho přes spodní prádlo začal laskat. Michail vydal jen neidentifikovatelný zvuk a Peterovu ruku ještě do svého klína přitlačil. Muž se jen ochraptěle zasmál. "Stále tak strašně nedočkavý Mišáku".
"Přestaň si hrát a vem si mě".
"Vzít si tě? Dobře jak si přeješ".
S tím Peter z mladíka stáhl kalhoty a nechal ho tam chvilku stát na průvanu než se mu povedlo také si rozepnout kalhoty.

Pak si ho na stul položit vrchní polovinou těla a donutil ho, aby na něj vystrčil zadeček ještě víc.
Tohle nebylo poprvé, kdy Michail chtěl něco takového. Když o to Petera požádal poprvé červenal se snad až k palcům u noh. Peter z toho byl překvapený a nevěděl jak si to vyložit. Ale dopadlo to dobře a on poznal, že tenhle chlapec už opravdu není dítě a že je hodně smyslný a vášnivý. Někdy ho až jeho chuť a výdrž překvapovala, tak jako právě teď.
Michail se na něj podíval s netrpělivým výrazem v očích. Peter se jen pousmál a stáhl mu i spodní prádlo, než ho začal na svůj vpád připravovat prsty.
Michail jen držel a snažil se moc hlasitě nesténat. Ale rád byl hlasitý, takže to byl celkem problém. Když už to nemohl vydržet ohlédl se znovu na muže.
"Co.... takhle.... tuhle část vynechat"?
Peter jen pozvedl obočí, ale nijak mu to nerozmlouval. "Bude to bolet".
"To je jedno".

Jak chceš pomyslel si Peter a raději ho chytil za boky než do něj prudce vnikl a tlačil se stále hlouběji.
Michail vykřikl bolestí, ale rozhodl se to ignorovat. Ta slast co se rozlila jeho tělem byla neskutečná. Měl rád pomalé mazlivé milování. Ale občas to prostě nešlo a on už ten chtíč neudržel na uzdě.
Prohnul se proti Peterovi a ten jen něco nesrozumitelně zasýpal. Pak už to šlo rychle. Oba se nechali unášet vlnou úžasné touhy, která je spalovala a nedovolila jim ani pořádně se nadechnout. Než se Michailovi podařilo vyvrcholit. Dával si pozor aby neumazal Peterovi ten jeho milovaný naleštěný stůl. Po malé chvíli se udělal i Peter v jeho zadečku a jen si na něj celým tělem nalehl, aby popadnul dech.
Pár minut tam na sobě jen tak leželi beze slov. Nepotřebovali mluvit, teď to bylo naprosto zbytečné. Když se Peter dostatečně vzpamatoval, upravil se a dopnul kalhoty pomohl i Michailovi pomalu se obléct, protože byl stále trochu rozklepaný. Hladil každý kousek jeho kůže, který hned vzápětí zakryl oblečením.
Pak posadil mladíka do svého křesla a pokusil se najít ty dokumenty pro které vlastně přijeli.
Po krátkém hledání se mu to povedlo.
Ano, tuhle složku neměl vůbec rád a otvíral ji jen s velkým sebezapřením.
Tlustá složka se jménem, které nepřinášelo nic dobrého. Jméno Kalinin.
Jeden z největších ruských bosů mafie na českém území.
Ale dnes si ji bude muset vzít i domů. Poslední dva měsíce se děly podivné věci a on dostal na starost tenhle případ i když z toho nebyl nadšený.
Pak se sklonil k Michailovi a jemně ho políbil na rty aby ho probudil z letargie.
"Myslíš že dojdeš k autu"?
"Tolik si zase nefandi".
Ale i tak Michailova chůze nebyla příliš estetická a snažil se nedat najevo jak je to nepříjemné. Peter věděl, že to nesmí komentovat nebo chlapce rozčílí. Michail se i se syčením a tichým úpěním doplazil k autu a nadával si do hlupáků, že tohle vůbec sám chtěl.
"Já říkal že to bude bolet. Jenže ty mě nikdy neposloucháš".
"Radši se věnuj řízení".
Peter už to nevydržel a rozesmál se. Michail jen zabrblal a otočil se k němu zády.
"Nemám tě rád".