Tommy sešel ze svého pokoje dolů. Kousal si rty nervozitou, protože se mu v hlavě zrodil naprosto šílený nápad. Nevěděl, jak ho dokáže uskutečnit... ale byl tvrdohlavý. Za těch několik dnů se hodně změnil. Z bezstarostného kluka, který tak rád prolézal skulinky muzea a objevoval vše nové a tajemné... z chlapce, který tolik miloval fantazii teď už moc nezbylo. Okolnosti ho donutily předčasně dospět a zabývat se otázkou života a smrti. Zatím co si jeho kamarádi chodili hrát do heren PC hry. Jestli to bylo správné? Ne, to byla špatná otázka... bylo to spíše nezbytné.
Když zahlédl démona obsidiánu, celý ztuhnul. Kolikrát ho viděl v takové pozici?
Možná jen jednou, na malý mžik, když démon přestal být ostražitý. Ale dnes se
zdálo, že ho boj celkem vyčerpal. Ležel v křesle, zavřené oči a vlasy rozhozené
po opěradle. Vypadal spíše jako padlý anděl, než jako démon. Tommy si všiml, že
démoni nikdy nespí... nevěděl proč. Ale jednou už ho takhle viděl. Jen chvíli,
kdy si dovolil odpočinout. Nevěděl, jestli Arien opravdu spí, nebo to jen
předstírá, ale odvážil se popojít blíž. Byl napjatý a čekal každým okamžikem,
že se na něj upřou černé oči. Ale nestalo se tak. Bylo to zvláštní... ta
situace se Tommymu vryla do paměti... tato jediná vzpomínka spícího démona.
Ale jednou se rozhodl... nevěděl jak daleko bude muset zajít, ale s Arienovou
chutí po tělesné lásce by to neměl být problém.
Bude to i malá zkouška... dokáže démon ovládnout své pudy a myslet sobecky jen
na sebe?
Přešel až ke křeslu a konečně se mu povedlo démona vzbudit, když zaujatě
zkoumal dlaní pramen jeho vlasů, který padal přes Arienův obličej. Tak hedvábné
a černé jako havraní peří. Démon zůstal ve stejné pozici nehybně pololeže, jen
Tommyho propaloval zvědavým pohledem. Většinou se ten chlapec od něj snaží
držet co nejdál. A najednou tu stojí nad ním a hraje si s jeho vlasy?
Ale Tommy dnes chtěl zajít mnohem dál. Ne proto, že by chtěl. Stále mu byla
démonova přítomnost nepříjemná. Zvlášť jeho podivný zvyk se na něj stále lepit
a mačkat. Dělal to proto, že musel. Jeho oči byly suché... a přes to cítil ten
divný pocit... pláče ve svém nitru.
Byla to drzost, možná pomatení mysli... nebo spíše vypočítavost. Tommy přišel
na způsob jak démona zastavit. Obětovat sebe sama.
Proto si tu chvíli zaryl do paměti... a pak si nasedl obkročmo na démonova
stehna. Arien byl v momentě vzbuzený, ale dál mlčel a jen na Tommyho pomrkával,
aby zjistil, co to dělá. Když se chlapec nahnul k jeho tváři a dlouze ho
políbil, jeho myšlenky se rozutekly do nenávratna. Polibek okamžitě opětoval a
prohloubil ho.
Pak Tommyho stáhl víc k sobě. Polibky se staly vášnivější, bylo to jako mávat
ovčáckému psovi před očima kotletou. A Arien si vůbec neuvědomil, že tohle
chování je nanejvýš divné.
Chvíli se spolu líbali. Tommymu to nebylo nepříjemné, ba naopak, ten hřejivý
pocit byl příjemný... zaplňoval tu smutnou prázdnotu v jeho srdci.
Vlastně Tommy teoreticky věděl co dělat... přeci jen už mu bylo dávno 17. Ale
prakticky naprosto tápal. Myslí mu prolétla vzpomínka, jak u Fredyho doma našli
porno kazetu jeho otce a samozřejmě ji museli vyzkoušet. Tenkrát se mu to zdálo
nechutné a nevydržel koukat do konce. Vlastně ani jeden z nich nevydržel. Ale
pak se dušovali, jak jsou strašně dospělí. Ano... chápal, jak tyhle věci dělají
muž a žena... ale jak je to mezi dvěma muži?
Teď už mu to nepřišlo ani trochu vtipné.
Když ucítil Arienův jazyk na svém, jeho vůle trochu zakolísala. Byl to reflex
se odtáhnout. Ale Tommy to udělal velmi nešikovně, zapřel se rukama pod tělem,
v domnění že se zapírá o démonovo stehno. Přitom mu ale rukou drtil rozkrok. Až
díky ztmavnutí očí a slastnému Arienovu výdechu si to uvědomil a skoro uskočil.
"Kam mi utíkáš?"
"Já to.. .ne... nechtěl."
Bylo už ale pozdě. Démon si ho přitáhl zpátky k tělu temnotou a trochu hruběji
ho svíral ve své moci.
"Udělej to znovu…" zašeptal mu svůdně do ucha a jeho ruce
zmizely pod Tommyho košilí. Chlapec se je snažil setřást, byla to obranná
reakce... ale věděl moc dobře, že takhle to asi původně chtěl. Musel. Proto se
mu přestal bránit a nechal démona, ať klouže rukama po jeho hrudi.
Ten pocit, který ho rozechvíval... už to chápal. Byla to touha. Ale po čem?
Viděl, jak démon spolupracuje. Nebylo to vůbec těžké, ale Tommy ještě nemohl
jásat. Proto znovu zkusil zatlačit na ta jistá místa, tentokrát už úmyslně a
ruku tam chvíli nechal. Démona jak se zdálo, tohle těšilo. Tommyho nečekaná
aktivita mu sice byla podezřelá, ale než o tom stihl přemýšlet, ponořil se do
polibku a chlapcova košile odlétla na stolek. Už ji nepotřeboval.
Tommy se trochu roztřásl, když něj démon začal rvát i kalhoty, pásek s rachotem
třískl o krb vedle křesla... a než se Tommy nadál, seděl na démonovi jen ve
spodním prádle.
I chlapcovy ruce se místo zakrývání svých partií vydaly na průzkum po démonově
těle. Cítil Arienův pohled, který ho hypnotizoval a zkoumal.
I démon byl nucen sundat si svrchní tuniku, protože za ní chlapec začal tahat v
zoufalé snaze tu věc odhodit. Pak se jeho malé prsty konečně mohly dotknout
těch zranění, vypadaly dobře, jen pár jizev, tak rychle se démon hojil.
"Proč? Co tak najednou?"
Arien byl zvědavý, co Tommyho vedlo k těmhle nenadálým intimnostem, když se
dříve bránil i polibku. Něco mu tu nehrálo.
"Prostě chci." Byla to lež a Tommy lhát neuměl. Ale démon se
zdál být spokojen. Nakonec chlapce zvedl polonahého do náručí a přenesl na
kožešinu před krbem... s pohovkou se neobtěžoval, ta byla celkem úzká. Tommy ho
za pramen vlasů stáhnul na sebe. Tady už končila jeho teoretická znalost. Dál
už si rady nevěděl a jen doufal, že Ariena dostatečně navnadil. Když v
plápolajícím ohni skončily i Tommyho boxerky jen na sucho polkl. A pak to
přišlo. Démon se mu zahleděl do očí a vyslal mu do mysli obrazy... toho, co mu
dělal tenkrát ve vaně, jak se ho dotýkal a laskal jeho přirození. Chlapce to
vyděsilo... nepamatoval si na to... to přece... Ale jeho tělo na démonovy
doteky reagovalo, jako kdyby už je dávno znalo. A pak další vpád do mysli,
tentokrát jejich malé dostaveníčko na jídelním stole. Viděl to vše... jeho tělo
hořelo. Jeho oči se zastřely touhou a cítil v rozkroku prudkou bolest a
pulsování.
Snažil se zůstat při vědomí, věděl, že nemůže znovu tak odpadnout, teď ne...
musí ho přimět ke spojení těl... musí...
Ale když ucítil Arienovy rty klouzat od svého bříška stále níž, nezbylo mu než
se jen slastně prohnout a nabídnout se. Jeho úd byl zajat démonovými rty a
jazykem… pak už to byla jen souhra svalů. Hrál na jeho tělo jako zkušený
virtuóz a Tommymu po malé chvíli nezbylo než se snažit vykroutit... ta bolest se
stupňovala a křeče přecházely až do břicha. Zakňučel... nemohl déle, byl příliš
mladý a nezkušený, aby uměl svou rozkoš ovládat a tím oddálit vrchol.
Pak už stačila jen trocha šikovných Arienových prstů, které ho rychlým tvrdým
škubáním přivedly k vrcholu. Démon by si býval rád trochu více vyhrál, ale
věděl, že nemůže. Jeho vlastní vzrušení už přesahovalo úměrnou mez. Ne, nesmí
si ho vzít...
Tommy se snažil udržet svou mysl stále vzhůru a čistou... ale to... co
prožil... ten fascinující zážitek ho nutil pomalu zavírat oči. Ne, nesmím
usnout, musí si mě vzít! Když mezi mžouráním viděl, jak se démon pomalu zvedá,
viděl i jeho rostoucí bouli v kalhotách. Věděl, kam jde. Občas večer se tam
zavíral sám, slyšel rány a oddychování... nemusel si ani domýšlet proč se v
koupelně démon zavírá. Ale dnes ne. Tommyho ruka vystřelila a přejela mu po
stehně, pak ho pevně objala, nepustí ho.
Arien se na něj zahleděl... až teď si začal pomalu uvědomovat o co tady jde. Co
to ten kluk dělá? Tommymu se díky šplhání povedlo z Ariena stáhnout sprostě
kalhoty. Pokud čekal, že pod nimi něco démon má, šeredně se zmýlil. Tommy
zrudnul a snažil se neodtáhnout, když uviděl... tu velikost.
Ale démon ho setřásl a poklekl k němu. Za svou nahotu se vůbec nestyděl.
Prohrábl Tommymu rukou vlasy. Bylo to tak zvláštní gesto plné citu a něhy.
Tommyho až rozbolelo srdce.
"Vem si mě... chci... spojení, chci ho teď."
"Ne."
Jasné, stručné a chladné. Tommyho to hodně rozzlobilo. Bez toho spojení ho
nedonutí poslouchat. Může mu pak vyhrožovat, že si ublíží... že démona bude
záměrně sabotovat, aby nebyl schopný tak ubližovat. Zoufalá snaha ještě
zoufalejšího chlapce. Ale Tommy věděl, že už zašel moc daleko. V jeho povaze se
objevilo něco, co tam dříve nebylo. Paličatost.
Vyškrábal se na kolena... a dovolil se dotknout démonovy mužnosti. Byl to jen
letmý dotyk, jen lehké pohlazení. Ale při tom jasně cítil napětí, které z
Ariena sálalo. Bojoval sám se sebou. Chtíč nebo rozum? Jen jeden z nich mohl
vyhrát. Chtíč Arienovi našeptával, ať si chlapce vezme, pomiluje... klidně
několikrát, dokud pod ním nebude sténat a prosit o milost. Ale rozum mu říkal,
že je příliš křehký, že spojením riskuje při souboji jeho smrt a své navrácení
do kamene.
Ale stačil jen závan Tommyho horkého dechu a vše bylo ztraceno. Rozum byl
vyhozen oknem a zbyl jen chtíč. Prostě jen... bude opatrnější, nesmí se nechat
tak zranit... a bude to v pořádku. Proto se na chlapce dravě vrhl a povalil ho
zpět na kožešinu. Tommy jen překvapením vypísknul... víc už nestihl. Jeho ústa
zajal Arienův jazyk.
Dychtivé polibky nebraly konce a chlapec už ztrácel přehled o čase i prostoru.
Tak takové to je?
"Dám ti, co chceš."
Tommy jen hlasitě vyjeknul, když ucítil, jak se do jeho těla, do jeho zadečku
tlačí něco neznámého. Až po chvilce paniky, kdy se snažil vyvléknout a kdy ho
musel démon silou držet na zemi, poznal, že mu neublíží.
"Poslouchej můj hlas, maličký... nechci, aby tě to bolelo... připravím si
tě."
Tommy to odkýval, aniž by věděl co. Ale když cítil, jak se v něm cosi pohnulo,
vytřeštil oči. Bylo to dost nepříjemné. Arienovy prsty ho zevnitř roztahovaly.
Ale viděl, že chlapci se to příliš nezamlouvá. Proto zkusil v jeho těle najít
to kouzelné místečko, jehož stimulací docílil, že se Tommyho tělo párkrát
vzedmulo a naprosto uvolnilo.
"Tak je to správně." Jeho hlas zněl tak tiše... ale při tom
rozechvíval každou buňku chlapcova těla.
Ještě chvíli si ho démon připravoval, než prsty záhadně z Tommyho těla zmizely.
Chlapec sotva dýchal a ani se neodvažoval otevřít oči. Tak nějak tušil, co
přijde dál.
"Dívej se na mě... slyšíš? Otevři svoje krásná kukadla."
Ale Tommy nedokázal poslechnout. Prostě to nešlo. Jeho tělo se třáslo jako v
zimnici, i když cítil horkost Arienova těla i teplo vycházející od plamenů z
krbu. Démonova ruka na jeho tváři ho však donutila oči otevřít. Démon nad ním
klečel a díval se mu do očí, vlasy mu padaly kolem Tommyho hlavy. Ten pohled ho
trochu děsil. Bylo v něm tolik touhy, ale i něco jiného, co nedokázal Tommy
popsat nebo vyjádřit.
Jejich pohledy se na krátký okamžik spojily a chlapec si připadal, jako kdyby
plul na velkém černém mraku temnoty, kolem nic nebylo, žádný svět, žádný čas...
prostě nic. Nicota zaplňovala vše.
"Bude to bolet."
Tommyho překvapovalo, jak je démon k němu jemný, měl strach, že si ho bude brát
násilím, ale Arien při tom byl až skoro něžný. A proto Tommy kývl, byl v tom
naprostý souhlas. Věděl, že po spojení těl vše bude jiné. Doufal v to. Proto se
rozhodl démonovi odevzdat a svést ho.
Pak přišla ale jen strašná bolest, když se do chlapcova těla začal démon tlačit.
Byl tak velký, až se Tommy bál, že ho to zevnitř roztrhne. Vyhrkly mu slzy, ale
zjistil, že se nesmí hýbat. Když sebou cukal, bolelo to ještě víc. Tak takové
je spojení? Ale když v něm Arien zmizel celý, přišel podivný pocit plnosti.
Bolest pomalu mizela a chlapcovo tělo se více uvolnilo. Démon si tiše počkal a
zatím chlapci olíbával hruď a hrál si rukou s jeho mužstvím.
................
"Dost... prosím... já... já už nemůžu…"
Chlapcovo tělo bylo zborcené potem, jeho oči zakalené touhou ale také únavou.
Nevěděl, jestli to dál zvládne... démon měl až děsivou výdrž a bral si jeho
tělo v rychlém tempu přírazů.
"Pšššt, maličký, ještě chvilku."
Ale odpovědí bylo jen Tommyho splašené vzdychání a kňučení... až na sklonku
noci a dne se ozval zmučený výkřik a pak vše utichlo. V nastalém tichu šlo
slyšet jen dvě srdce... tlukot a těžké výdechy. Spojení těl bylo dokonáno.
Tommy v sobě cítil démonovu touhu, stále v něm zůstával ponořený, cítil tu
lepivou mokrost mezi stehny... cítil ji i v sobě, jak ho zaplňovala… znaveně
zavřel oči s úmyslem v ten okamžik opustit tento svět a zemřít.
Žádné komentáře:
Okomentovat