Kapitola 19

Darius
Cestou zpátky do jejich úkrytu si upír musel všechny informace rekapitulovat. Opřený skoro polo ležící na sedačce luxusního auta se nenechal rušit. Fabian je donutil zůstat až do večera, což ho nehorázně otravovalo a zdržovalo. Navíc svou povahu nezapřel ani před Semim a bez ustání se po Dariusovi plazil. Takže měl upír co dělat, aby udržel Semiho v klidu. Ten chlapec si po jedné noci na něj dělal až nezdravý nárok. Ale zatím mu to nijak nevadilo, spíše mu to možná lichotilo, ale nikdy by to nepřiznal ani sám sobě. Díky Fabianovi už měl ve všem jasno.
Ten doktor Belis, dělal výzkum krve...musí ho najít, pokud žije a on jistě žít bude. Už chápal ty podivné stopy v tom bytě, které ukazovaly na lykana, ale pro žádného by to nebylo fyzicky možné. Možná že si ten doktůrek hraje na boha. Už ta představa se mu hnusila. Co provádí za pokusy? Pracuje pro Vrangel, ti ho někde ukryli, aby mohl pokračovat v práci. Za to napadení Enisei si jistě řekli o nějaké pokusné morčata, teď už to dávalo smysl. Nějaké mladé sotva proměněné lykany, aby na nich mohl dělat pokusy.
Dobře...doktora tedy odloží, nejdřív musí zpacifikovat Enisei. Musí vědět jak jsou mocenské boje zlé. Pokud se nemýlí, za vším by mohla být ta prvorozená Rise. Pokud je to pravda, bude problém ji nějak vyšachovat, když má tolik stoupenců. Ale k tomu mu pomůže Semi, díky němu se dostane do jejich sídla...a pak se uvidí. Možná bude nutné Rise odstranit.

Semi
Sledoval tiše tvář upíra, nehnul se v ní ani sval. Tvář byla však napjatá. Měl zavřené oči, ale Semi věděl, že nespí. Darius spal málokdy jak říkal Edvin. Nejspíš přemýšlí. Rozhalenou košilí mu prosvítal světlý obvaz. Stopa po tom jak ho chtěl vlkodlak zakousnout, smyslu zbavený. Proto si chlapec jen skousl provinile rty. Pak kůže sedačky zavrzala a Semiho malá ručka se vklínila Darisovi odvážně pod košili. Bylo to drzé, ale chlapec doufal, že mu tu ruku upír nezlomí.
"Bolí to ještě"?
Upír však na něj upřel tázavý pohled a sledoval jeho ruku, takže ho to vyvedlo z přemýšlení.
"Ne".
"Lžeš. Proč si...proč si mi skočil do cesty? Proč si toho parchanta chránil, po tom co ti udělal"?
"Hlupáku, byla to jen hra. Fabian tohle dělá rád, rád ponižuje lidi kolem sebe. Dalo se čekat, že to udělá".
"Tak proč"?
"Poskytl informace, které jsem potřeboval. Navíc je vůdcem mocného klanu. Kdyby si ho zabil či zranil jak by to vypadalo? Kdyby na upírského vládce zaútočil lykan, to by vyvolalo rozruch a možná i potyčky, chaos...".
Mladík se upírovi zahleděl do očí, tolik ho lákaly, ale viděl že ho Darius už zase nevnímá, asi ho něco napadlo.
"Zasloužil by si to. Co teď bude dál, co se stalo s Tedem? Myslíš že ještě žije? Musí přeci".
"Jsi moc hlučný, tvůj přítel je teď to poslední co mě zajímá".
Semi skoro na sedačce hněvivě nadskočil. Nikdy nebýval tak cholerický, ale po té přeměně cítil, že ho dokáže rozzlobit i maličkost.
"Slíbil si, že mi pomůžeš ho najít"!
"Časem na něj přijde řada".
Ale Semi si nedal říct. Začal upíra obviňovat ze lži, dokonce začal být i mírně agresivní. Ted ho zachránil, byl jako bratr. A on teď tady trčí s upírem, který ho používá jen na ukojení svých potřeb a jako návnadu. Sám by jistě Teda našel rychleji.

Upír chvíli tyhle výčitky poslouchal na půl ucha, než ho to přestalo bavit. Chytil chlapce za paži a smýknul s ním o sedačku, kde ho zalehl vlastním tělem. Musel ho nějak umlčet. A znal jen jediný dobrý způsob.
"Pusť mě ty...ty...už ti nebudu pomáhat, půjdu Teda hledat a ty mě nezastavíš"!
"Nepovídej. Nikam nepůjdeš, zatím tě potřebuju".
Chlapec se málem zalknul, když mu upír zacpal prsty nos a začal ho líbat, tak dravě, až se Semi celý roztřásl. Cítil jak se upír snaží jazykem vklínit do jeho úst, ale odmítal. Obrana však trvala jen chvíli, nakonec musel povolit a nechat ho. Hladově mu přitom vyšel vstříc. Nechápal to, proč ho teď líbá když má na něj vztek. To přece nedává smysl. Ale chtěl to, chtěl ho cítit zase v sobě. Ta vzbuzená vášeň jedním polibkem nijak neutuchala. Když se upír konečně odtáhl, Semi byl naprosto mimo a jen se dožadoval dalšího polibku. Ale když si všiml, že je pozoruje řidič ve zpětném zrcátku zrudnul.
"Dívá se".
"No a? Je zvyklý".

Darius
Další polibky následovaly. Ani upír nedokázal zjistit proč ho ten kluk tolik vzrušuje. Proč má stále potřebu se ho dotýkat a líbat ho. Bylo to vážně celé šílené. Možná by si měl držet odstup, ale nebyl z těch, kteří by si požitek odpírali.A ten chlapec byl tak povolný, tak vláčný. Ještě víc to stupňovalo jeho touhu. I když zranění ho ještě pálilo a Semiho ruce nebyly zrovna v té oblasti příjemné, neodolal a chlapci rozepnul kalhoty. Tričko, které měl Semi na sobě mu ale brzy znemožňovalo cítit jeho kůži, proto ho vyhrnul co to šlo, až do něj chlapce pořádně zamotal. Neměl se zmítat, jeho chyba. Pak už si mohl užít tohle roztoužené tělo jak chtěl. Brzy Semiho kalhoty putovaly k jeho kolenům. Musel Fabiana ještě jednou pochválit, protože jeho bývalý milenec neznal slovo spodní prádlo. Takže ho neposkytl ani Semimu, což bylo velké usnadnění.
Darius se jen mlsně pousmál. Viděl že chlapec je mírně vzrušený, stačil jen jeden dotek a viděl jak jeho tělo prudce reaguje. Bavilo ho hrát si s ním. Chvíli ho laskal rukou, aniž by se rozpakoval před řidičem. Kolikrát ho Fabian donutil nátlakem tohle dělat v autě...a teď to chtěl předvést i chlapci. Neměli už moc času.
Po chvíli se autem rozeznělo slastné přidušené sténání, jak si Semi tiskl dlaň k ústům, aby nebyl hlasitý. Upíra to však ještě víc povzbudilo a místo laskání rukou přešel na zábavnější činnost a začal používat i svůj jazyk. To už se z poza trička ozvalo takové podivné vzlykání. Semi se pod ním kroutil, jak nemohl dát průchod svým pocitům naplno. Upíra to však otravovalo, proto si ho natlačil víc do sedačky.
A pak měl Semi pocit že asi vyletí z kůže, jak ucítil na svém nejcitlivějším místě upírovy špičáky, jak se mu třely o mužství. Nebolelo to, ale trochu škrábalo. Semi to nemohl dlouho vydržet, odolával dlouho. S posledním zoufalým pohledem věnovaným řidiči, který se však věnoval jízdě a nijak se o dění na zadním sedadle dál nezajímal, se jeho tělo vypjalo a skropil černou koženou sedačku svou vášní.

Semi
Připadal si trapně po tomhle rychlém zážitku. Nečekal že by to mohlo někdy být tak intenzivní. Pracně si zase shrnul tričko, aby zahlédl jak si upír olizuje slastně rty. A i když nebyl zrovna stydlivý, tohle u chlapce vyvolalo značný ruměnec. Ještě zadýchaný zůstal na upíra hledět. Ale Darius se vrátil zpět do své původní polohy, bez nějaké známky vzrušení se od chlapce odtáhnul.
Semi vykulil oči, nejradši by za to upíra na místě....ne už ho vlastně dnes jednou zakousl. Dělal mu to schválně? Vysmíval se mu tímhle? Semi opravdu netušil co si o tomhle aktu má myslet. Bylo to fantastický, upír byl jemný...ale něco mu stále chybělo. Třeba...polibek, nebo trocha něhy. Ale asi chtěl příliš moc. Znovu si kalhoty natáhl a upravil se, pak se mu podařilo zkopat si tenisku a upírovi špičkou nohy prozkoumal nejen stehno, ale i místa poměrně výš. A jak se zatajeným dechem zjistil, upír nebyl z kamene. Tedy alespoň ne celý, i když jisté partie nasvědčovaly o opaku.
Darius ho zpražil varovným pohledem, ale Semi si nedal říct a trochu zatlačil. Ozvalo se tiché zasyčení a nějaké slovo, kterému chlape nemohl rozumět, ale pokládal ho za nějakou upírskou nadávku. Raději tedy své činnosti zanechal, protože upír vypadal velmi nebezpečně.

Edvin
Bylo mu divné, že se Darius nehlásí. Trochu měl starost zda si upír poradí a jestli mu Semi nepřidělává spíš práci. Věděl jak tyhle vysoko postavené pohlaváry klanů nesnáší. A jeho vztah ke klanu Kraftů byl také prapodivný, z toho co slyšel. Pamatoval si jak se jednou takhle neohlásil týden. Už si myslel, že se někde připekl na slunci. Tenkrát se dostali hodně daleko. Až do Maďarska. Když se po tom týdnu ukázal...tak jako kdyby přišla sama smrt. Zlitý od krve od hlavy až k patě, jen ty rudé oči svítily. Pamatoval si jak se tenkrát musel pokřižovat před upírem a za to skončil málem proražen zdí. Ale tyhle děsivé chvilky Darius měl jen občas.
Rus přešel k oknu, viděl že už se setmělo, už by se měli vrátit. A také po chvíli zastavilo před touto čtvrtí skladišť a vybydlených domů nóbl auto.

"Takže? Jak to šlo? Co si zjistil"?
Darius to neměl chuť Edvinovi nijak osvětlovat, ale potřeboval od něj pomoc, takže mu to zhruba vylíčil. Rus jen nevěřícně kroutil hlavou, konečně i on viděl, jak hluboko je tahle podivná špína prožraná. Možná že si ukousnuli tentokrát moc velké sousto. Všiml si i Dariusova poranění, ale upír to odmítl komentovat. Stačil však jediný pohled na toho prcka a Edvinovi bylo vše jasné. Darius se málokdy tak vážně zraní, je příliš opatrný, nebo příliš dobrý,
ale pokud jde o Semiho tak to bylo jediné vysvětlení.
"Chceš najít toho doktora? Možná bychom ho měli navštívit".
"Ne...to počká. Teď chci...abys mi zjistil kolik mladých kluků zmizelo z města za poslední ...tak rok. A hlavně, kolik jich dělalo v Kenonu".
"Myslíš si že tamní obsluhu používají ještě jako pokusné králíky k tomu výzkumu"?
"Nejspíš".
Semi vyjeveně koukal na Dariuse, takže celou dobu to chtěl zjistit? A on ho v autě obviňoval že Teda nehledá.
"Fajn, podívám se na to".

Darius zmizel v pokoji a i když Semi chtěl jít za ním, Edvin ho zastavil.
"On mi toho moc neřekne, takže si můj zdroj, co se dělo u Kraftů"?

Semi
Seděl na židli a sledoval ten překrásný tanec. Každý pohyb byl úsporný a dokonalý, každý byl vražedný. Sledoval upíra, ve vedlejším pokoji jak trénuje s katanou. Obdivoval tu krásu. Bílé čisté oblečení, bílá katana, jen ty černé vlasy, povlávaly jako ve větru. Chlapec si nemohl pomoct, byl naprosto okouzlený. Vzpomínal si na nějaké samurajské filmy, či filmy o bojovém umění, ale nikdy neviděl něco takového. Pak si povšiml, že upírova druhá katana leží na posteli, zabalená v kusu hedvábí.
Edvin se k jeho pozorování nakrátko přidal.
"Vždy cvičí s tou bílou"?
Semi si vybavoval že upíra vždy viděl tasit jen bílou katanu, což bylo trochu zvláštní.
"Ano...obě mají svůj význam. Ta bílá je spravedlnost, den, světlo. Trestá ty, kteří mají být potrestáni. Co vím tak ji dostal od nějakého mistra v Japonsku, kde dlouho žil".
Teď už Semimu bylo jasné jak dokáže Darius ovládat ten meč tak ladně, nejspíš na to měl mnoho desítek let, aby se zdokonalil.
"A ta černá"?
"Ta znázorňuje temnotu a zabíjení, chaos s řádem".
"Tomu nerozumím".
"Tu černou používá jen když hodlá někoho masakrovat z vlastní vůle. Někdy je využívá součastně. Ale jednou mi říkal, že ta černá je prokletá. Dal mu ji bývalý vůdce Kraftu".
"Fabianův otec? Znal si ho"?
"Ne, zemřel ještě když jsem nebyl na světě".

Semi pokýval hlavou. Záviděl Edvinovi kolik toho o Dariusovi ví. Byl s ním tolik let, jako jeho přítel, musí ho znát dokonale. Taky by si přál...proniknout k upírovi blíž, poznat ho trochu líp. Ale nečekal že se mu to někdy povede. Zatím se musel spokojit s tím, co mu Darius dovolil znát.