Kapitola 18

Semi
Dostal se do prekérní situace a nevěděl jak z ní ven. Ale jak se zdálo, neměl jinou možnost, než udělat co si Fabian přál. I když se mu to hnusilo. Jeho tělo ho přestávalo poslouchat, roztřesenou rukou si rozepnul kalhoty a přešel k upírovi, pak si je namáhavě stáhl. Dál se svou lidskou rukou manipulovat nemohl, protože se obalila kaštanovým ochlupením a byla nepoužitelná. I jeho nohy se začaly pomalu měnit. Ale Fabianovi to nijak nevadilo. Necítil k lykanům odpor. Byl zvyklý s nimi obchodovat a komunikovat, za tu dobu co vládl svému klanu pevnou rukou.
Chlapce si přitáhl až k tělu a otočil ho čelem k Dariusovi. Chtěl upíra ještě více ponížit.
Darius zatím bojoval s ukrutnými bolestmi, snažil se mysl obrnit...ale bylo to marné. Povšiml si co Fabian dělá a bylo mu jasné o co mu jde. To by mohla být šance, možná přestane na chvíli dávat pozor.
Když Semi ucítil jak mu ta ledová ruka klouže po páteři až k pozadí, jeho tělo se otřáslo odporem. Nechtěl aby se ho ten upír dotýkal.

"Moc pěkná hračka, vždy si měl dobrý vkus Dariusi. Ale že zrovna lykan".
Semi ucítil jak do jeho těla pronikly dva prsty, vyjekl až to znělo jako řev poraněného zvířete. Bylo to krajně nepříjemné, snažil se prstů zbavit.
"Ale tak už použitý? Nevrť se...drž chvíli".
Prsty se stále tlačily hlouběji a Semi už to nemohl vydržet. Pak upír našel jeho nejcitlivější místo a začal toho sprostě využívat, až se mu mladík skroutil pod rukama.
"Ale, ale...tak vláčný...asi si ho nechám pro svou potřebu".
"Ne...já...nechci"!
Semi jasně pocítil vzrušení, ale snažil se tomu zabránit. Jeho tělo se začalo měnit rychleji, až upadl na všechny čtyři, prsty zmizely. Oblečení na něm se potrhalo a jeho hřbet obrostly chlupy, cítil jak ho upír stále drží za ocas a pak...už to šlo rychle.

Darius
Poznal že je Fabian zaujat Semiho pozadím a jeho útrobami, a na chvíli opravdu přestával dávat pozor, když se mu chlapec přeměnil pod rukama. To byla ta správná chvíle. Darius se pokusil vytvořit modrý plamen, ale nebyl schopný ho vyvolat, jeho mozek stále ještě nebyl schopný správně fungovat. Chytil proto katanu a dvěma rychlými kroky překonal vzdálenost mezi sebou a Fabianem. Pak mu o krk opřel ostří své katany. Cítil jak se mu třese ruka, i když se to snažil potlačit.
Fabiana to velmi překvapilo, jeho bývalý milenec byl stále velmi rychlý a vražedný. Ale než se stačil ze sevření nějak vymluvit, otočil se na něj lykan s děsivým vražedným pohledem. Fabian si až teď v té rychlosti uvědomil, že drží jeho ocas, ale bylo pozdě. Lykan se odrazil že ho rozcupuje. Semi už o se nedokázal ovládat.
V poslední chvíli však Darius upírovi před sebou podkopl nohy a zaujal jeho pozici, takže mu dělal ochranou zeď.
"Nééé".
Semi tedy ve svém skoku sejmul na podlahu právě Dariuse, už nedokázal rozlišit nepřítele od přítele. Ale upír mu z posledních sil chytil rukama tlamu, aby ho nemohl vlkodlak zakousnout. Cítil jak ho zadními drápy trhá. Jeho hruď i stehna. Ale nepustil.
"Tak dost. Semi dost"!
Bohužel vlkodlak nereagoval a snažil se svou mordu vypáčit s upírova sevření. Darius zahlédl jak se do haly nahrnuly stráže, které nejspíš povolal Fabian, věděl že Semiho zastřelí jako zvíře se vzteklinou. Musel ho nějak...přeprat. Ale proti váze vlkodlaka a jeho fyzické síle neměl moc šancí jak to provést.
Měl jen jednu šanci, pustit jeho tlamu a chytit svou katanu. Jestli mu Semi ukousne hlavu či ne...to netušil. Ale doufal, že bude rychlejší. Vlkodlak hned jak poznal, že jeho tlamu nic nesvírá, zakousl se upírovi do ramene na krátký okamžik, pak dostal pořádnou ránu do hlavy jilcem katany, což ho donutilo odtáhnout se.
"Řekl jsem dost"!
Až teď když se na upíra konečně zadíval, poznal Semi svou chybu, ne...nechtěl ublížit Dariusovi ale tomu druhému...jak se to stalo? Zakňučel a zacouval.
"Nestřílejte"!
I když byl upír zraněný a z ramene mu stékal široký proud krve, přeci jen přešel až k lykanovi, aby mu uštědřil ještě jednu ránu do spánku. Semimu se zamotaly nohy, takže se rozplácl na podlaze a jen funěl a mírně kňučel. Stále Dariuse však vnímal. Všiml si co mu udělal.
Pak už si jen vzpomínal jak se o něj upír opřel, ucítil pach jeho krve, která mu smáčela čumák, cítil její chuť na jazyku, chtělo se mu zvracet. Provinile sklopil uši a zůstal ležet na místě.

Semi
Probral se až za několik hodin, tak jak ukazovaly hodiny na stěně, ale nedokázal to poznat. Okna byla zatažená žaluziemi a nepropouštěla žádné slunce, i když už muselo být nejméně poledne. Když se posadil, všiml si že je v nějakém pokoji. Kolem stěny se táhla dlouhá knihovna. Viděl u dveří stát dva po zuby ozbrojené muže, kteří ho jen zkontrolovali pohledem, ale mlčeli.
Pohlédl i na své oblečení, které jako většina jeho ošacení skončila roztrhaná na cáry, což bylo pěkně nepraktické. Byl celý od krve, takže se vyděsil a stáhnul se do rohu pohovky. Vybavoval si co provedl, to jak napadl Dariuse i když chtěl zakousnout toho druhého. Proč Fabiana odsunul a chránil ho? Po tom mučení? Nerozuměl tomu. Je vůbec Darius v pořádku? A kde je?
Všiml si jak do pokoje vešla služebná, měla takový legrační kostýmek a položila na opěrku pohovky nové oblečení. Také donesla lavor s teplou vodou, aby se Semi mohl umýt. Nepromluvila na něj, jen mu naznačila, že je to pro něj.
Mladík byl značně zmatený. Ale využil toho a omyl se od krve i se převlékl.
Pak musel ještě nějakou chvíli čekat, než se v místnosti objevil starší muž a pokynuml mu ať jde za ním.
"Kde je Darius"?
Ale odpovědi se mu nedostalo. Muž ho zavedl nahoru po schodech a Semi brzy poznal, že je to obytná část domu, zahlédl pár pokojů. Muž ho nechal u jedněch dveří, které byly pootevřené, o víc se nestaral.
Chlapec uslyšel hned po příchodu hlasy. Ucítil Dariusův pach a také pach toho druhého upíra, Fabiana.
"Uleví se ti...jen pij".
Škvírou si Semi povšiml jak se Fabian k Dariusovi sklání a nabízí mu svůj krk. Ale upír odmítal.
"Paličáku. Zranění se ti hojí stále pomaleji. Jak dlouho ještě? Deset? Možná dvacet let".

Darius
Nakonec se upír přeci jen do nabízené krční tepny zakousl. Krev čistokrevného ho vždy dokázala rychle postavit na nohy. Sám věděl, že jeho regenerace není nejlepší, za pár let o ní přijde úplně a bude konec. Pak už nedokáže léčit sám sebe. Pak přijde nechuť ke krvi, neschopnost krev strávit a nakonec...smrt vyhladověním. Potupná smrt pro upíra, nebýt schopný se ani nakrmit. Věděl moc dobře jak to bude probíhat. Viděl to u své matky.
Po staletí se jejich klan křížil jen pokrevně. Důsledkem byli silnější a odolnější upíři, ale jejich život byl proti ostatním čistokrevným kratší a jejich těla postupně degenerovala.
Darius sice ještě tak starý nebyl, ale přeci jen...mu zbývalo možná padesát, nanejvýš sto let života.
Sál dál z krční tepny svého přítele, cítil se mnohem silnější. Sám to věděl, krev čistokrevných je jako droga. Je zakázané pro upíry sát se navzájem, ale jemu to pomáhalo. Dokázalo to nakopnout jeho regeneraci. Semi se na něm pořádně vyřádil.
Když se Darius odtrhnul od Fabianova krku ucítil přítomnost lykana. Ale i druhý upír si toho všiml.
"Nešpehuj za dveřmi, není to slušné, pojď dál".

Semi
Vešel tedy a zůstal stát u dveří, provinile se zahleděl na Dariuse, který byl obvázaný obvazem a v klidu se opíral o polštáře za zády. Všechen jeho hněv vyprchal, i když Fabianovi jen tak na jméno asi dlouho nepřijde. Chvíli na oba upíry hleděl, než mu majitel domu ukázal na křeslo u okna.
"Takže ty si Semi, vlčku"?
"Jsem lykan, žádný vlček".
Fabiana to vcelku pobavilo, i Darius se musel pousmát.
"Měl jsem tě nechat utratit za co si mu udělal".
"Chtěl jsem to udělat tobě".
"Už dost, bolí mě z vás hlava".
Darius musel do téhle žárlivé nevraživosti raději zasáhnout a Semi okamžitě ztichl.
"Byla to jen hra vlčku...hned se nečerti".
Chlapec cítil jak svírá křečovitě opěrky křesla, aby po upírovi neskočil.
"Fajn...takže od začátku, řekni mi co si zjistil...a já ti řeknu co vím já. Proto si tady. Řekl bych že si strkal nos kam si neměl, proto tě RTK odvolala".
Darius jen kývl, přesně tohle chtěl. Proto upírovi popsal to co si myslí, i když nemá důkazy. A začal od začátku. Tím zabitím upírů v Kenonu, tím jak přišel k Semimu. Tím, že zjistil, že lykanská Enisei napadá sama sebe za pomocí upírů. Ale proč to netušil. Ani nevěděl proč s tím upíři z Vrangelu souhlasili.
"Takže sis toho pejska nechal jako suvenýr"?
"Je to má vstupenka k Enisei".
"Opravdu chytré, ale nic menšího bych od tebe nečekal Dariusi, vždy si měl vše skvěle promyšlené".

Nastalo ticho, upír přešel k oknu, tyto informace spolu s jeho mu dělaly velké starosti. Ten jeho svůdný úsměv na okamžik zmizel a objevil se přemýšlivý výraz. Semi na něj překvapeně hleděl, nerozuměl téhle bytosti. Ty změny výrazů ho celkem děsili. I Darius mlčel a čekal. To ticho nasvědčovalo tomu, že Fabian opravdu něco ví.
"Nejspíš pro tebe mám tvé odpovědi, ale zůstanete tu až do večera, to je má podmínka, nemám si s kým hrát".
Darius musel chtíc nechtíc souhlasit, i když se Semi tvářil, že Fabiana zakousne.

"Říkal si, že ten lykan co stvořil tady vlčka pocházel z Enisei? Z rodu Rise? Už mi to dává smysl. Už měsíc se proslýchají jisté zvěsti. O králi lykanské smečky. Ví o tom jen velmi málo členů Rady. Ale slyšel jsem že lord Reven je těžce nemocný a prý už nebude žít dlouho".
"Tak takhle to je...proto jeho dcera Rise napadá vlastního bratra? Chce se ho zbavit, aby usedla na trůn po otci"?
"Ne tak docela. U lykanů je zákon trůnu. Trůn může dědit jen mužský potomek, pokud je v rodu. Rise je velká bojovnice a taky velmi dobrá strategička. Intrikami si získala i většinu klanu Enisei, kteří jsou ji oddaní. Bohužel Rise je žena. I kdyby se ji povedlo zbavit svého bratra a dědice trůnu Rana...po něm je pořadí nástupnictví na Roanovi, nejmladším synovi".
"Roan není plnoletý".
"To není, ale to se dá obejít. Roan je mladý a naprosto pod vlivem své sestry. Pokud by dosedl na trůn potřeboval by opatrovníka, který za něj bude jednat dokud nedosáhne plnoletosti a tím by byla Rise. Takže by sice nemohla dědit trůn přímo...ale i takto by dokázala ovládnou celý klan. Mezi lykany to už nějakou dobu vře. Dědic trůnu Ran je vcelku neschopný, jak v politice, tak po válečné stránce, má jen pár opravdu věrných. Teď když po tom útoku přišel o ženu a dítě...upadl ještě do větší nelibosti".
"Takže chce Rise vládnout? Tím že se zbaví bratra a druhého odstřihne...chytré. A aby nebyla podezřelá, na útok si najala upíry s klanu Vrangel. Ale ti by do takového rizika jen tak nešli. Museli vědět, že RTK jim půjde po útoku po krku. Otázkou zní, co Rise nabídla tak cenného, aby to Vrangeli donutilo ji pomoct, to mi stále nejde do hlavy".

Chlapec sledoval tohle vyměňování informací tiše. Zatím tomu moc nerozuměl. On sám patřil do klanu Enisei, jak Darius říkal. Pravděpodobně k té Rise, protože ho pokousal právě lykan od ní. Věděl jen, že rodina by neměla útočit sama na sebe, to nebylo správné. Ale jak do toho zapadal on? Jak Darius tvrdil je nějakou vstupenkou k Enisei...až poté ho to trklo. Snad upír nechce, aby se k vlkodlačí smečce připojil a donášel mu informace? To se mu ani trochu nelíbilo.

"Doktor Belis".
"Kdo to je"?
Fabian si jen povzdechl, nebyla jiná možnost než svému příteli říct vše, i když by to mohlo ohrozit i jeho samotného.
"Už vím proč tě RTK odvolala z případu, bojí se že by si mohl najít něco, co mělo zůstat utajené".
Darius se tomu musel zamračit. Věděl že narazil na něco, co je napojené až na ty nejvyšší místa, ale to by ho nikdy nezastavilo. I kdyby měl zničit celou RTK, přijde na kloub celé věci.
"Možná by si v tom neměl vrtat, může se ti to stát osudným. Nevím zda tě dokážu chránit".
"Tak mluv, o čem všem víš? Znáš mě...nenechám to jen tak být".
Fabian ještě chvíli otálel, ano to věděl a taky tušil, že to Dariuse bude stát život. Pokud totiž šlápne na vosí hnízdo...RTK ho raději odstraní, než aby se sama konfrontovala.
"Před deseti lety za mnou přišel ten člověk. Doktor Belis. Už můj otec zřídil tajný finanční fond, já to nevěděl. Ten fond sloužil k výzkumu upíří krve. Po desítky let se nejlepší vědci tajně snažili přijít na způsob, jak upíry zbavit některých slabin. Třeba smrtelného slunečního svitu, či degenerace krve, nebo alergie na stříbro. Před deseti lety přišel za mnou doktor Belis. Informovat mě že už jsou u cíle. Že to vyřešil. Chtěl více peněz na výzkum. Když mi představil svůj plán, odmítl jsem. Vím že nabízel svůj výzkum i RTK. Ale hned poté záhadně zmizel a jeho laboratoř lehla popelem. Dosud jsem si myslel, že je mrtvý, že ho RTK odstranila. Ale myslím že stále žije a ukrývá se před RTK. Podle mých informací nabídl svůj výzkum právě klanu Vrangel".
"Tak nečistokrevní si přejí být dokonalejší? Jak směšné".
"Netuším jak ten výzkum využili, ale řekl bych že asi trochu jinak".
"Co to bylo za výzkum? Co zkoumal ten doktor"?
Darius se pokusil vstát, už mu bylo mnohem lépe, zranění se hojila díky Fabianově krvi. Proto si na sebe hodil košili. Semi ho potichu sledoval, viděl ty obvazy a raději odvrátil pohled. Mohl ho...zabít. Ve svém vzteku se neovládl, to už se nesmí stát.
"Měl bys ležet".
"Odpověz mi".
"Ten doktor se snažil upírské geny vyspravit pomocí genů lykanských a dokonce i lidských. Mísil trojí krev, což bylo nezákonné a odporné".