06

Tom: (Kouká na něj vyjeveně, nechápe to, jeho chování...proč tohle dělá? Vždyť ví, že by se s ním miloval. Má rád škádlení a předehru, i když no...dobře, někdy už nejde čekat. Ale tohle je moc. Ty jeho oči, ten smích, něco je špatně)
David: (Nesnáší takhle ukecané typy, rád jde rovnou na věc, bez zbytečných řečí. Alex je fakt magor, míval lepší vkus. Ten jeho minulý přítel, to bylo něco jiného. A ta holka, co s ní chodil potom, tu vlastně ani neznal. Pevně Toma chybí a stáhne z něj kalhoty.)

Tom: (Přestává se mu ta jeho hrubost líbit, i on má své hranice a z tohohle má divnej pocit. Takový jako kdyby mu Alex chtěl ublížit, ale tomu vůbec nerozumí) Řekl jsem, že to bolí! Alexi přestaň.

David: (Rozesměje se.) Alex tu teď není, brouku... Máš smůlu. Koukej se uvolit, nebo to bude bolet.
Tom: (To už ho dost vyděsí a začne se trochu bránit, aby ho sundal, nebo nějak uklidnil, takhle to nechce)
David: Tak ty si chceš hrát? (Ušklíbne se. Tom je proti němu tintítko, takže nemá moc šancí.)
Tom: (To je mu jasné, moc svalové hmoty nepobral, proto je mu tohle hrubé zacházení proti mysli. Spal by s ním normálně, tak proč tohle?) Pusť mě...nebuď tak hrubej...co se s tebou děje? (snaží se dál osvobodit, ale proti jeho váze je to marné)
David: Mlč. (Zavrčí popuzeně. Ty jeho řeči ho akorát víc dráždí. Spěšně si rozepne kalhoty, jednou rukou to jde dost ztěžka.)

Dan: (Zrovna jede z nemocnice, zastaví se ještě v pizzérce. Je mu jasné, že Tom určitě nejedl a pizza je jediné, co do něj zvládne dostat. S krabicí opět zazvoní u Alexova bytu.)
Tom: (Zaslechne zvonek, až pak si uvědomí, že si Alex rozepíná kalhoty, a jeho zděšení nebere konce) Ne...pusť mě...takhle to nechci, koukej se uklidnit, to přece...to nemyslíš vážně.
David: Sklapni už. (Okřikne ho. Nerad by, aby ho někdo slyšel.)
Dan: Tome? Jsi tam? (Tohle se mu nějak nezdá, už by měl být doma.)
Tom: (Zaslechne Dana za dveřma, má co dělat, neví jak ze sebe Alexe sundat, nedá si říct, možná je ještě pod léky, ale takové divné chování mu nedává smysl, rád by Danovi odpověděl, ale momentálně má dost co dělat zabránit vlastnímu znásilnění)
Dan: (Vážně je to divné. Vezme za kliku. Je odemčeno? Ještě divnější.)
David: (Ten hlas je mu povědomý, ale neuvědomuje si, kdo to je. Stejně má jiné starosti, Tom se brání na takového mrňouse obstojně.)
Tom: Přestaň prosím. Proč...proč tohle děláš? (Je bojovník a nenechá sebou zametat. Možná před těma pěti lety...ale teď už je dospělej) Alexi, řekl jsem ne! (to už opravdu hodně zvýší hlas)
Dan: (Vejde a chvíli se dívá na tu scénu, slyšel Toma zvyšovat hlas. Alexi? Na chvíli se zarazí, než mu to dojde. David! Odhodí krabici a několika kroky je u nich. Chytí Davida a doslova ho odhodí.) Kohopak to tu máme? Dlouho jsme se neviděli, co?
David: (Sesbírá se ze země a vztekle zavrčí.) Hodně dlouho... Jsi pořád stejný idiot, Danečku.
Tom: (Konečně je volný a celý dolámaný, ale rychle si stihne natáhnout kalhoty zpátky a kouká na Dana, nic nechápe)
Dan: (Tak tohle už přesahuje všechno.) Jak se opovažuješ sem přijít? Alex je v komatu, ty hajzle, a ty se mu tu snažíš znásilnit přítele? Je mi z tebe vážně na blití.
David: (Rozesměje se.) No a? Ty jsi ušlechtilost sama, co? Mám právo tu být.
Tom: Cože? Ale Alex...(kouká na toho chlapa, počkat...když je Alex v komatu...kdo je tohle? To je blbost, Alex se probral, vrátil se domů. Až teď si uvědomuje to, co mu na něm nesedělo)
David: My se ještě potkáme. (Usměje se na Toma.) A dokončíme, co jsme začali. A ty Danečku, měl by sis najít něco, na čem se budeš moct uspokojovat. Ta tvoje šlechetnost ti leze na mozek. (Opustí byt, Dana se bojí, ten by mu zvládl namlátit.)
Tom: (Sedí s vykulenýma očima na pohovce. Potkáme?) Já...ničemu nerozumím...proč se Alex chová tak divně? Proč říkáš, že je v komatu...co je to za nesmysl? (Už pořádně vyjede, protože mu je z toho všeho nějak divně)
Dan: Jsi v pořádku? (Zeptá se prvně. Davida zná a ví, čeho je schopný.) Neudělal ti ten parchant nic?
Tom: (Trochu se mu motá hlava, možná bude mít pár modřin, takže jen zakroutí hlavou, až teď mu to pomalu v makovici šrotuje. Chtěl vidět Alexe, chtěl ho zpátky, ale tohle...to nebyl jeho Alex, ty oči...studené jako led, ten hnusný úsměv, vůně cigaret...) Kdo...kdo to byl?
Dan: To byl David, Alexův bratr. Hele, Tome? Vážně jsi v pořádku? (Zadívá se na něj starostlivě.)
Tom: (Teď už není, když si uvědomí, že ho líbal...že s ním málem spal, i když nedobrovolně) Co? To je...blbost. Alex nemá bratra, to by mi...řekl...Vždyť on vypadá jako Alex...
Dan: Jsou to dvojčata, jednovaječný. Málokdo je rozezná od sebe. (Pokrčí rameny.) David je šmejd, už dávno se s Alexem rozešli ve zlém.
Tom: Dvojčata? Proč...mi to neřekl? Já jsem přišel domů a on tu byl, já si myslel (zděsí se a vyskočí z pohovky rychlostí blesku, rychle musí do koupelny než by hodil šavli)
Dan: Nemluví o něm, nikdy. (Zavolá za ním.)
Tom: (Musí se uklidnit, sjede po vaně na zem, tohle je snad zlej sen...ten chlap, kterého tu líbal, kterému říkal jak ho miluje...nebyl Alex. To přece bylo logické, proč to nepoznal? Proč mu to nebylo divné?)
Dan: Tome? (Vstane a jde ke koupelně.) Vážně jsi v pohodě?
Tom: (Chce se propadnout někam hodně hluboko, začne brečet, ale je zticha, kdyby Dan nepřišel, asi by si ho ten David vzal násilím. Jsou si tolik podobní...)
Dan: (Vážně se o Toma bojí, musel to pro něj být docela šok. Čeká venku.)
Tom: (Vyleze až po chvíli, vypadá celkem klidný, ale jen vypadá, musel si na sebe vzít Alexovu mikinu a nové kalhoty...musel se převlíct, nejradši by se vydrhnul, že na něj sahal někdo jiný)
Dan: Tome?
Tom: (Jde jako duch zvednout tu krabici s jídlem, musí tu chuť aspoň zajíst i když je totálně mimo) Alex je...v nemocnici?
Dan: Jo, je... (Přikývne.)
Tom: (Ví, že se asi nedočká nějakého utěšování, Dan ho nemá rád, a už se mu ani nediví. Zahrabe se do Alexovi mikiny až po bradu. Jaktože to nepoznal...jsou si tak podobní)
Dan: Nepotřebuješ něco? Nemám tu radši zůstat?
Tom: Kdybys nepřišel tak...(raději zmlkne, měl by se obléct a jet do nemocnice)
Dan: (Jen kývne, jo, to mu došlo.) Jak se sem vlastně dostal?
Tom: Já nevím, když jsem přišel, tak už tady byl, proto jsem si myslel (byl opravdu hlupák, jak se mohl nechat tak napálit, nemyslel hlavou. Prostě chtěl, aby to byl Alex)
Dan: Takže má klíče. (Zamračí se.) Asi byl v nemocnici.
Tom: (Rychle si na sebe natáhne bundu, pokud má klíče, může si sem přijít kdy chce...musí, musí mu v tom zabránit, neví jak by se mu mohl bránit)
Dan: Fajn, ty klíče od něj dostanu. Takhle by si sem mohl chodit, kdy se mu zlíbí... hele, možná radši nech vyměnit zámky.
Tom: Proč to udělal? Vždyť...Alex je jeho bratr...(nechápe to, ale kývne, jo koupí aspoň řetěz na dveře)
Dan: Je to dost dávná historie... David byl vždycky svině.
Tom: (Koukne na něj) Vezmeš mě do nemocnice? (neví, jak by se mohl Alexovi podívat do očí, po tom co udělal)
Dan: (Kývne a vstane.) Jasně, vezmu. Hele, Tome... neber si to, nemohl jsi vědět, že je to David.
Tom: (Neodpoví, stejně si za to dává vinu. Až ho potká příště, rozbije mu ciferník)
Dan: Tak jdeme. (Kývne na něj.) Doktor říkal, že by bylo fajn, kdybys na něj mluvil a tak...
Tom: Já vím. (Vyjde teda ze dveří, musí ty zámky vyměnit...už se nenechá takhle zneužít, musí si na toho Davida dát pozor. I když vypadá jako Alex...není on)
Dan: (Jde k autu.) Hele, Tome. Já vím, že se nemáme zrovna moc v lásce, ale nechceš dneska radši přespat u mě? Než si necháš vyměnit ty zámky?
Tom: U tebe? Ale to...já nevím, nechci zavazet. (Koukne na něj a mírně se usměje)
Dan: Radši bys, aby se tu za tebou stavil David?
Tom: (Zamračí se, to mu dělá schválně) Ne...já...bych ty dveře něčím zatarasil.
Dan: Zatarasil? (Zadívá se na něj, jak na idiota.) Hele, vem si s sebou věci, co potřebuješ, ať se sem pak nemusíme vracet, jo?
Tom: No dobře (ještě se vrátí do bytu a sebere si věci do tašky, pak za ním vyběhne) Děkuju...to co děláš...vím, že mě moc nemusíš.
Dan: (Jen pokrčí rameny.) Když je Alex do tebe takový blázen, tak asi nebudeš zas tak špatnej.
Tom: (Zasměje se tomu a drcne do něj ramenem) Víš ty co? Jseš docela fajn...ale ty modřiny už Alexovi nedělej...nebo nebudem kamarádi.
Dan: Tak slečinka si stěžovala jo? (Zašklebí se.) Máš vidět ty, co mi dělá on. Je to surovec.
Tom: Ne nestěžovala...já si stěžuju. A není to surovec (nafoukne se na něj, pár jejich tréninků už viděl a teda dávalo mu to zabrat to sledovat)
Dan: Aha. (Pokrčí rameny.) Stejně si s ním vážně promluvím, až se vrátí....
Tom: O čem? (Je zvědavý) Musí se vrátit...brzo.
Dan: To doufám, jinak vypadne z tréninků a já abych si našel jiného partnera.
Tom: Myslím, že začínám žárlit. Dane? Mohl bych se na něco zeptat? Já chtěl bych...abys mě to naučil. Jak se bránit.
Dan: (Zadívá se na něj a dostane výtlem.) Žárlit? Na co prosímtě? Tak choď na tréninky, ne?
Tom: Dobře, budu. (Připadal si tak bezbranej s Davidem) No...jste spolu nějak moc často, válíte se po sobě...a vůbec.
Dan: (Nepřestane se smát.) Tak válíme?
Tom: Byl jsem na tom vašem tréninku...viděl jsem to (pak taky Alexovi udělal žárlivou scénu a ten se tomu smál ještě druhej den)
Dan: Tak viděl, jo? Tohle třeba? (Popadne ho za zápěstí a sundá ho na zem, pak ho trochu přiklekne, ne tolik jako Alexe.) Přijde ti tohle jako válení? Nehledě na to, že já nejsem na chlapy.
Tom: Pusť mě (vztekle na něj kouká, po Davidově nájezdu je na to docela háklivej)
Dan: Tak vidíš. (Pustí ho a vstane.)
Tom: (Zavrčí, musí si dávat pozor i na Dana, raději se od něj drží dál)
Dan: Snad si se nenaštval.
Tom: Ne nenaštval, ale si nebezpečnej.
Dan: Já? A Alex, ne?
Tom: To je něco jiného, s Alexem žiju. (Těší se až ho uvidí, potřebuje ho)
Dan: Aha, tak to rozhodně jo.
Tom: A ty máš holku? Nebo mi děláš do přítele?
Dan: A když holku nemám, tak musím automaticky dělat do Alexe? Ne, díky. Je to fajn chlap, ale já fakt radši ženský. (Ušklíbne se.)
Tom: (Začne se smát) Víš...nerad ti kazím iluze, ale to Alex říkal taky...než začal spát se mnou.
Dan: Já zase nerad kazím iluze tobě, ale Alex byl vždycky bi, zatímco já jsem stoprocentně hetero.
Tom: No jo no...(něco ho napadne, ale neví, jestli by se měl ptát) Ty...je znáš oba, že? Dlouho?
Dan: No, jo... dlouho... (Kývne.) Tak od šesti? Chodili jsme spolu na základku. S Alexem jsme pak spolu začali dělat kick.
Tom: Proč se nesnáší s bratrem? (Až na to, že je to pěknej parchant a násilník) A proč tu vůbec ten David je?
Dan: Hele, o tom by ti měl říct spíš Alex.
Tom: Alex je v komatu a já to chci vědět...abych mohl...no představit si, co se stalo. Proč o něm Alex nemluví.
Dan: No fajn, Alex kdysi chodil s jedním klukem, hrozně ho miloval, první láska a tak, to znáš... no, a David mu to zničil. Toho kluka jen sprostě využil, aby se pomstil Alexovi, za nějakou totální blbost.
Tom: (Ani tohle mu neřekl...proč? To mu tak málo věří? Věděl, že s někým chodil a nedopadlo to dobře, ale detaily neznal) Tak proto...on to chtěl...udělat to znovu, se mnou.
Dan: Nejspíš, když mu to tak hezky vyšlo minule. Alex to tehdy nesl dost těžce. (Vzpomene si na to, jak se chtěl i zabít.)
Tom: (Teď si připadá ještě provinileji, on ho líbal...sám a asi by se s ním i miloval, kdyby na něj nezačal být hrubý, takže jen sklopí pohled)
Dan: Hele, Tome... jdeme... (Radši ho chvíli nechá.)