09

Ano válka skončila. Král Dunas se s velkou slávou vrátil do Askádie, kde byl oslavován jako hrdina. Askádský lid jásal, sedm dní a sedm nocí se konaly slavnosti za tak těžce vybojované vítězství. Ale král Dunas neslavil. To bylo poprvé co chápal čarodějův odpor k lidem. Co oslavují? To že žijí? Ale vždyť tolik se jich přeci nevrátilo, otcové, synové, bratři, manželé...tolik jich padlo na Etruských polích. Tolik krve potřísnilo krásný bílý sníh. A kvůli čemu? Jen kvůli naši hlouposti.
Ale nemohl lidu upřít jejich právo na oslavu, bylo to mnohem lepší než tolik dnů oplakávat mrtvé a truchlit. 

Králi Dunasovi se nakonec po několika měsících povedlo usmlouvat mír mezi severem a jihem. Se severním královstvím uzavřel svatební pakt. Aby udržel mír mezi Nasarenem a Askádií vzal si za manželku nejstarší dceru krále Turose Euriphis. Svatba to byla velmi nákladná a krásná a král měl po dlouhých letech zase po boku ženu. Euriphis byla velmi půvabná, poblouznila už mnoho mužů a především čaroděje Kyriela, který také zahynul ve válce.
A tak měla Askádie znovu svou královnu. Ovšem prostý lid neměl královu choť moc v lásce, protože byla jen válečná kořist, tak to říkali.
S jižním královstvím už to bylo horší. Královna Neobha byla nesmlouvavá....ale když viděla jakou silou Askádie disponuje a jak silného čaroděje má, raději souhlasila s mírem.
Král Dunas s ní uzavřel dohodu. Až jeho tenkrát čtrnáctiletý syn Deris bude plnoletý a nastoupí na trůn pojme za svou nevěstu královninu mladší sestru Niane. Zásnuby tedy byly dohodnuty a král Dunas si mohl konečně v klidu vydechnout.
Askádie jen vzkvétala...ale král se z toho netěšil příliš dlouho. Na konci léta ochořel.
Askádie na svůj dvůr povolala mnoho mocných léčitelů a mágů, kteří měli králi pomoci a uzdravit ho. Ale ani jeden nedokázal určit co králi vlastně je. Jeho stav se velice rychle horšil, až nebyl schopný opustit své lože. Blížilo se výročí slavné bitvy tří čarodějů.
Až tenkrát to král Dunas pochopil. Za vítězství musel obětovat svůj vlastní život. Věděl že umírá ještě dřív, než se na tom shodli všichni jeho léčitelé. Žádný z nich mu nemohl pomoci. Smrt byla neodvratitelná a Josed neúprosný.
Proto král místo dalších léčitelů povolal své posly a dal jim za úkol projet celou zemi a najít stříbrného čaroděje. Najít ho a přivést do Askádie.
Sirion se po bitvě na Etruských polí záhadně ztratil. Nikde po něm nebyla ani zmínka, jako kdyby se do země propadl. Ale on byl králova poslední útěcha. Musel se před svou smrtí ujistit že Askádie bude v dobrých rukou. Proto ustanovil radu regentů, která měla rozhodovat, dokud nebude Deris plnoletý.
Ale Deris byl tím pádem v ohrožení. Potřeboval mít jistotu, že se stane králem a povede Askádii. Sám Dunas už ho toho více nemohl naučit. Ale jeho syn byl stále ještě dítě, nebyl připraven na takovou zodpovědnost a on už tu nebude aby mu pomohl.
Když mu tedy jeden z léčitelů řekl o té staré legendě, o záchraně čarodějova života, král se rozhodl toto přání použít.
Proto se desítky poslů rozjely do všech koutů země aby našly čaroděje Siriona.
Ale ani tak král neměl jistotu, že Siriona přesvědčí. Proto vyslal jako posly jen mladé chlapce a jinochy. Jeho léčitel mu také totiž prozradil, že čarodějové dávají přednost styku z muži, protože jim styk se ženami zakazuje jejich kodex.
Ale ani přesto dlouhé měsíce nemohli Siriona nikde najít. Král už byl zoufalý.
Až se na počátku zimního období opravdu jednomu z panošů povedlo stříbrného čaroděje najít až u hranic severního království. Podle zpráv se Sirion zdržoval často u horkých pramenů v horách a dolů scházel jen málokdy.
Panoš jménem Zetin tedy vyslal zprávu králi po holubech a musel se vydat za Sirionem. Věděl, že bez toho čaroděje se vrátit nesmí a že bude muset udělat vše pro to, aby ho alespoň vyslechl. Sám z toho setkání měl strach, protože o čarodějích neslyšel nikdy nic dobrého. Rozhodl se však neustoupit a přimět ho aby krále navštívil ještě dřív než zemře.