14

Sirion se procházel ztemnělým a tichým hradem. Spánek už dávno nepovažoval za úlevu, strašily ho noční můry. Proto se rozhodl si provětrat hlavu. Bylo už dávno po půlnoci, služebnictvo spalo a i kdyby ne, vyhnuli by se mu obloukem. Těch pár dní co tu byl se ho služebnictvo bálo. Stráže byli ostražití. Všichni jako by čekali nějaký útok. Sirion si byl jistý že tahle opatření má na svědomí královna. Když k ní byl včera poprvé předvolán viděl v jejích očích nenávist. Zabil ji přeci jejího milého, dalo se to očekávat. Nehodlal se však za to omlouvat. Kyriel věděl dobře co dělá.
Královna Euriphis byla stále stejně krásná žena. Chápal její pocity, ale přesto nemohl odejít. Královna ho k tomu vyzvala. Musel ji sdělit co bylo přání jejího manžela. I když tomu příliš nevěřila, Arslen ji to dosvědčil. Tudíž nemohlo být pochyb. Sirion se ani netajil svým odporem ke království a k lidem vůbec. Bylo jasné že sám z toho není nadšený, ale nemohl nic dělat. Byl svázaný s přáním a s královským slibem. Tři roky...než bude Deris plnoletý, pak odejde navždy. Do té doby ho musela Askádie trpět.
Královna se tomu začala jen smát.
"To je tvůj trest za tvé hříchy čaroději".
Ano měla pravdu. Byl to jeho trest. Sám to tak viděl, ale nebylo cesty zpět.

Hvězdy dnes v noci stály vysoko na obloze a měsíc byl schovaný za mraky. I přesto si Sirion všiml kousek od sebe malé postavy, která byla zahalená v plášti a někam spěchala. Podivil se tomu, ale postavu následoval. Po chvilce mu bylo hned jasné kdo se pod pláštěm skrývá, takže mu zastoupil cestu.
Princ Deris se polekal. Věřil že všichni už budou spát, proto úplně nadskočil. Sirion ho propaloval studeným pohledem a stáhnul mu kápi.
"Někam spěcháme vaše veličenstvo"?
Princ se zakoktal. Měl v úmyslu tajně zmizet do stájí a projet se na svém koni. Často takhle v noci utíkal i za otcova života.
"Uhni mi z cesty čaroději"!
Ten malý si opravdu myslí že mi bude rozkazovat? "Neměl by jste být v posteli"?
Princ si jenom odfrknul a snažil se Siriona obejít. Ovšem neúspěšně.
Když mu byl poprvé tento čaroděj představen jako jeho nový učitel a ochránce byl z toho zmatený. Proč? Donesla se mu zpráva o tom že Sirion měl s otcem nějakou úmluvu, ale nevěděl jakou. Navíc tenhle čaroděj byl tak studený a přísný. Nenechal ho dělat vůbec nic co měl rád. Chodil s ním po hradě a doprovázel ho i na učební hodiny k mistru Cofalovi, aby se mu nepovedlo z jeho hodin utéct. Po skončení vždy čekal venku...bylo to jako mít 24hodin denně stráž za zadkem. Bylo to jako vězení. Proto doufal, že se mu dnes povede tajně se vytratit.
Sirion s ním za těch pár dní mluvil zřídka kdy. Nebyl jeho chůva a tenhle královský spratek mu lezl na nervy od první chvíle. Pokud tohle má být budoucí král tak začínám litovat Askádský lid.
Byl rozmazlený, paličatý, neposlušný, prostořeký...všechno jen né správný princ. Jeho vychování bylo nulové.
Sirion by si nikdy nepřiznal že je to celkem zábavný mladík, i když s ním bude mít asi hodně práce.

Stříbrný čaroděj na něj pouštěl hrůzu než se rozhodl ho chytit za plášť a skoro táhnout zpátky do jeho pokoje. Ano jeho metody nebyly zrovna královské, ale tohle zvířátko někdo bude muset zkrotit.
"Hej, koukej mě pustit slyšíš. Tohle si nesmíš dovolovat. Jsem tvůj princ a ty mě musíš poslouchat!"
Ale Sirion jeho výhružky nebral vážně. Dotáhl ho až do jeho pokoje, kde s ním mrštil o postel.
"Dobrou noc vaše výsosti". Deris ale byl v mžiku na nohou a hnal se ke dveřím. Sirion je pohybem ruky zajistil, takže princ s nimi lomcoval marně. Chvíli mu trvalo než se unavil. Pak hodil opovržlivý pohled na čaroděje. "Copak vy čarodějové nikdy nespíte? To mám asi vážně za trest takového hlídacího psa". S tím vzdal svůj marný pokus se osvobodit a zaujal skoro královskou pózu s rukama v bok, shlížel na čaroděje jako kdyby mu nejraději ukousnul hlavu.
Sirion se tomu musel jen pousmívat. Nemohl princi upřít odvahu...možná někdy hraničila až z hloupostí, ale aspoň něco.
Stříbrný čaroděj vstal a přešel k němu. "A já mám za trest tak neposlušné princátko, takže jsme na tom stejně. Byl bych vám vděčný kdyby jste mi můj úděl neztrpčoval princi a já nebudu ztrpčovat ten váš".
S tím se z princových komnat vzdálil a zamkl za sebou. Nehodlal prince nahánět někde po lesích jako minule, když mu zmizel a ukradl ve stájích koně.
"Vážně na tohle nemám trpělivost".