Část 01

Po pěti letech

Ignis: (Prochází se po hradu. Ani dnešní mučení nestálo za nic. Nebaví ho už vůbec nic. Jako by před těmi pěti lety ztratil spolu se Sethem i duši. Už dávno se přestal obviňovat. Stejně by nemohl nijak pomoct. Ten útok by neodvrátil. Ale Setha zachránit mohl. Měl ho chránit. Toho zrádce, co prozradil vstup do paláce vzdušného klanu, osobně vykuchal. Mučil ho dlouho. Velmi dlouho. Nezpůsobil jen zničení vlastního kmene, ale i Ignise. Nemohl bez Setha žít, tak se stal někým jiným. Byl teď stejný jako otec, kterým celý život pro jeho krutost a nelítostnost pohrdal a kterého nenáviděl. Nakonec zamíří ven. K jezeru. Chodí tam každý úplněk. Ani neví proč. Připomínat si Setha, přestože se snaží zapomenout. Ale nejde to. Nenávidí se za to, že navrhl ten útěk. Kdyby zůstal na hradě, mohl Setha varovat. Mohl něco udělat. Lže sám sobě, za Sethovu smrt se obviňuje pořád.)
Seth: (Nevěřil, že kdy jeho kroky opět zavítají sem, zpátky na to prokleté místo. Do téhle krajiny, kde se jen prolévá krev. Cesta zpět byla dlouhá a plná vzpomínek. Nechtěl na něj znovu myslet, zakázal si to. Ne, nemůže tak myslet na vraha jeho klanu a svých blízkých. Musí ho nenávidět. Celých pět let se o to snažil. Pronásledovaly ho ty divoké sny, celé noci raději probděl, aby se nevracely. Ale nešlo to dál. Jeho úkryt na severu byl klidný. Jen věčná samota, klid a všudypřítomný chlad, který naplnil jeho duši. Duši, která kdysi prahla po ohni. Ale musel se vrátit. Ten dopis od sestry ho k tomu přiměl. Za pár dní se vrátí ze školy. Je to poslední, co mu zbylo. Chtěl by ji dát aspoň nějaký domov. Bratr zmizel neznámo kam, asi ho to tu nebavilo, byl vždycky do větru. Sám usedne na kraj jezera, přes hlavu má šedou kápi i plášť, který halí jeho postavu. Tohle místo se mu tak často vracelo ve vzpomínkách. I ta chajda. Jestlipak ještě stojí?)

Ignis: (Projde kolem chatrče a zamíří pomalu k jezeru. Vrací se mu vzpomínky. Pousměje se, když se mu vybaví, jak vypařil skoro polovinu jezera při milování se Sethem. Dal by život, kdyby se mu vrátil. Od té doby, co převzal klan se vodě spíše vyhýbal. Přece jen to byl velmi silný nepřítel, ale dneska má chuť trošku zchladit tu vášeň, která v jeho těle stále koluje. Nemůže na Setha přestat myslet. Pořád si přehrává jejich milování. Ví, že ho to jen zbytečně bolí, ale nemůže si pomoct. Ty vzpomínky jsou jediné, co mu zbylo. Přejde k jezeru, ani nevnímá okolí,
je příliš ponořený do svých vzpomínek. Sundá kabát a jen v kalhotách skočí do jezera. Okamžitě se z něj zdvihne oblak páry a voda prudce zasyčí.)
Seth: (Uslyší ten zvuk a zvedne pohled k opačné straně jezera. Chvíli sleduje, co se to tam děje, jelikož nikoho neviděl přicházet. Ještě neměl odvahu vrátit se do skal k bývalému panství klanu větru. Teoreticky už žádný klan větru není, i když někteří uživatelé tohoto živlu se stále zdržují v těchto končinách.)
Ignis: (Vynoří se nad hladinu. Moc to nepomohlo. Krotit tu vášeň je příliš těžké. Stále těžší a těžší. Ani studená voda nepomáhá, ani ti, co si je čas od času bere do postele. Nikdo z nich není jako Seth. Nikdo z nich se mu ani vzdáleně nepodobá. Chybí mu to vrnění, to slastné sténání, když si ho bral. Blázní bez něj. Už dávno pozbyl veškerý rozum.)
Seth: (Zahlédne známou postavu, pak i tvář. I když je to mnoho let, tolik se zase nezměnil. Okamžitě od jezera zacouvá až ke stromu. Ne, ještě ne, ještě nebyl připraven se s ním setkat. Věděl, že pokud se vrátí, bude jen otázkou času než se s ním střetne. A vůbec nevěděl, jak na něj bude reagovat. Nedaří se mu ho nenávidět, ale vždy, když se mu vybaví jeho polibky i jeho hluboký smích, vzpomene si raději i na těla svých přátel a to hned tyto myšlenky na Ignise zaplaší. Měl tam zemřít také, měl... Opře se o strom a tiše sleduje scenérii v jezeře. Alespoň na chvíli ho opět vidět.)
Ignis: (Vypaří dobrou třetinu jezera, než vyleze zpátky na břeh a uloží se do trávy. Čeká, že na něj co nevidět přiběhne někdo z vodního klanu. Je mu to fuk, docela se na to i těší. V klidu se uvelebí, podloží si hlavu pláštěm a zavře oči.)
Seth: (Uvažuje, co má dělat. Jen tak si tam v klidu leží... jako kdyby se nabízel, jako tenkrát, když ho sváděl... ne, to nesnese. Naštěstí je dobře zahalen. On se na rozdíl od Ignise poměrně změnil. Vlasy dorostly úctyhodné délky, i jeho postava více zmohutněla. Z ledového mrazu je i jeho hlas tichý a mrazivý. Snaží se svému tělu zabránit, snaží se neudělat těch pár kroků. Ale pak se rozhodne využít živlu vody. Dřív si s ní uměl hezky hrát, stačilo jen vyvolat tornádo na hladině jezera. Hned se o to pokusí a brzy Ignise ohodí studená sprcha vody. Vypadá to jako vodní útok, takže se neprozradí.)
Ignis: (Okamžitě vyskočí a tasí. Kapičky vody na jeho těle jen zasyčí a jsou pryč.) Fajn, tak vylez. Čekám tu na tebe, už mě ty hry vůbec nebaví. Chci to skončit teď hned. (Zavolá a sleduje hladinu, čeká vůdce vodního klanu.)
Seth: (Pobouří ho to. Neví ani proč, se v něm zvedne vlna hněvu. A to nevěstí nic dobrého. Své pocity vždy dokázal skvěle potlačovat, tedy pokud se nejednalo o lásku k Ignisovi, tu potlačit nedokázal ani za pět let. Ví, že riskuje, ale momentálně mu to je jedno. Vyjde pomalu ze stínu stromů.)
Ignis: (Chvíli pozoruje postavu na druhém břehu a na moment znejistí.) Sethe? Ne, to není možný. Ty jsi mrtvý! (Tohle je na něj trochu moc, už pět let ho oplakává a teď se tu jen tak bezevšeho ukáže. Pokud to není přízrak, tak bude mít hodně co vysvětlovat. Málem kvůli němu zešílel.)
Seth: (Chvíli jen mlčí, nechává hněv proudit pomalu, ale jistě jako jed svým tělem. Poznal ho rychle, docela ho to překvapilo. Myslel si, že zapomněl... na to zvířátko, které si bral do postele. Ale ty chvíle jsou pryč, už není to naivní kotě. Přejde ještě blíž k okraji jezera, kolem se začne točit ostrý vítr a lámat větve stromů.) Bohužel starý příteli, tvůj dokonalý plán tak dokonale nevyšel. Já stále žiju. (Demonstrativně stáhne kápi až se stříbrné vlasy zavlní ve větru. Přes uši má přetaženou čepici. Už je neukazuje nikomu, je to jen slabost.) Poslední svého klanu...
Ignis: (Zamračí se. Tak on tu bez něj může chcípnout steskem a ten parchant se někde schovává?) Poslední bych neřekl, po světě vás chodí ještě celkem dost... A myslím, že ty ses taky mohl ozvat. (Zaplane v něm hněv.) Pět let jsi pro mě byl mrtvý, tak proč teď vstáváš z hrobu?
Seth: Jsem pro tebe mrtvý i dál... jen můj duch tě přišel strašit. (Ostře se zasměje a jeho rty zvlní úšklebek.) Nebo hodláš dokončit to, co před pěti lety? (Pod pláštěm křečovitě svírá meč. Nikdy nebyl dobrý v boji, a ví, že jemu se rovnat nemůže, i přesto, že celých těch pět let nedělal nic jiného, než se zdokonaloval ve svém umění větru a boje. Už nenechá nikoho umřít, už mu nedovolí, aby ubližoval.) Věřím, že vám odstranění mého klanu přišlo velice zábavné...
Ignis: (Přimhouří oči, skloní se a zdvihne ze země plášť. Oblékne si ho a kouzlem se přemístí na druhý břeh. Meč zasune zpět k pasu.) Nevidím jediný důvod, proč by mě tvůj duch měl strašit. A jediné, co jsem tehdy před těmi pěti lety chtěl dokončit, bylo zmizet s tebou na severu, idiote. A u toho útoku jsem ani nebyl, čekal jsem tu na tebe. Několik hodin, než jsem to vzdal. A to mi zábavné nepřišlo vůbec. (Prohlíží si ho a pak se začne smát.) Přemýšlím, jestli by mi to přišlo zábavné teď. Nejspíš ano a pořádně bych si to užil. Mám na satisfakci nárok, nemyslíš?
Seth: (Ostře se na něj otočí. V jeho očích je vidět jen chlad a prázdnota, nic víc.) Nárok? Zrádce a lhář má na něco nárok? Nechtěl sis špinit ruce krví? Krví mého lidu... Zbabělý útok do zad... to je také to jediné, co umíš.. O ano... satisfakci si užiju... až tvůj klan padne i s tebou v čele. (Hořkost z něj skoro odkapává. Zrazené srdce a láska bolí víc, než by si dokázal připustit. Až teď ho dokáže nenávidět, když ho znovu uviděl.) Ta tvoje milovaná válka skončí... to přísahám.
Ignis: Nepřísahej, když ty sám máš problém plnit sliby. (Odsekne.) Útok do zad? (Rozesměje se.) Já nepotřebuju nic takového. Mám dost síly na to, abych si podrobil, koho jen chci. Pět let je příliš dlouho doba, kocourku. Dost jsem se změnil a to díky tobě. Je na čase, abys to okusil i ty sám.
Seth: (To oslovení ho vyburcuje k činu. Okamžitě tasí meč. Nenechá ho, aby ho tak oslovoval - už ne. Přináší to jen staré vzpomínky. Dřív nikdy zbraně nenosil a spoléhal jen na magii.) I já se změnil... díky tobě. Vzal jsi mi všechno... můj domov... tolik lidí muselo zemřít pro tvoji touhu. Nikdy ti neodpustím!
Ignis. A co bys mi tak chtěl odpouštět? To, žes na pět let zmizel? (Ušklíbne se, i on pomalu tasí.) Je tak lehké obvinit zrovna mě, co? (Napřímí meč a propaluje ho pohledem.) Byl jsem vhodný obětní beránek pro hledání viníka. Co bys taky mohl čekat od ohnivého čaroděje, že ano, Mourku. Tys mi nikdy nevěřil, jen sis hrál na důvěřivého milence. Ale aspoň něco ti musím přiznat, v posteli jsi byl výbornej.
Seth: Jsi viníkem! Jediný jsi znal cestu do skal... jediný... (Hlas se trochu zlomí, nemůže uvěřit, že se to opravdu událo. Celé je to jako zlý sen. Sevře meč pevněji. Ne... je to skutečnost. Ale už nemá co ztratit, už ne.) Mýlíš se Ignisi... mýlíš. (S tím prudce zaútočí, ale kombinuje magii a fyzický útok, takže ho první ošlehne ostrý vítr)
Ignis: (Útok lehce odrazí, ví, jak vychýlit jeho vítr z jeho směru. Je čaroděj a ví, jak kombinovat.) Kam se vytratila tvá nehynoucí láska, příteli... (Nechce ho zabít, takže do souboje nedává plnou moc.)
Seth: (Nerozpakuje se a útočí, on sice není čaroděj, ale démon, takže se v něm po chvíli začnou objevovat známky děsivé síly, kterou by normálně ovládat nedokázal.Jeho duše i srdce jsou zlomené. Jediný, koho kdy miloval, ho zradil a zabil jeho blízké... nikdy mu neodpustí. Už ani neví, co dělá, nedokáže přestat. Jen řeže větrem kolem jezera a nad korunami stromů se zvedá černý mrak. Zabil by ho, ani by si to neuvědomil.)
Ignis: (Tohle už zavání problémem, dobře si to uvědomuje. Seth ztrácí kontrolu. Raději na něj vrhne svazovací kouzlo, než si ten ztřeštěný kocour ublíží.)
Seth: (Oči mu zčernají hněvem. Snaží se z toho kouzla dostat. Nemůže se hýbat, ale jeho magii to neovlivní. Zavrčí na celý les, tohle ho nezastaví, ne na dlouho v tomhle stavu. Nad jejich hlavami se začne tvořit černý vír, který do sebe okamžitě začíná vše nasávat, vtahovat. Ale je nestabilní. Nikdy dřív se v něm něco takového neprobudilo, nikdy ani nevěděl, že by mohlo. Síla se však obrátí proti němu, takže po několika minutách zkolabuje.)
Ignis: (Sehne se k Sethovi, aby se ujistil, že mu to neublížilo. Trochu mu ty jeho "nové" schopnosti dělají starost, ale jeho kocourek to určitě zvládne. Pousměje se. Tak teď ho nenávidí. Aspoň v jejich vztahu zůstala nějaká vášeň, i když jiná, než by si přál. On sám ho nenávidět nedokáže. Celých těch pět let si přál, aby se vrátil a teď je tady. Zázraky se přece jen dějí. Opatrně zajede dlaní do jeho vlasů a sejme svazovací kouzlo. Ujistí se, že je v pořádku a přemístí se do paláce. Zase vyměkl, ale zabít Setha nikdy nedokáže. Nikdy!)