Ignis: (Poslední dobou Setha docela sleduje, takže to celé viděl a celkem ho to pobavilo.) To jsem ti mohl i říct, že vodní klan jsou samí dementi. Mohl sis to ponížení ušetřit. (Zašklebí se uštěpačně a opře se o nejbližší strom.) I když... když tě tak vidím, vzbuzuje to ve mně staré vzpomínky...
Seth: (Překvapí ho Ignisova přítomnost, ale snaží se to nedat najevo. Tohle vážně vidět nemusel.) Nevím, o čem to mluvíš. Jen jsme diskutovali o síle vody...
Ignis: Jistě. Jak taky jinak, že kocourku... (Zasměje se.) Copak, že s tebou nešel i ten tvůj miláček Ashin. Schováváš ho, abych se na něj nedostal? Víš, že jednou se mi to povede a šetřit ho nebudu.
Seth: Myslím, že jsi nejspíš značně frustrovaný, když máš potřebu stále někoho vraždit či mučit. Nikoho nemám potřebu schovávat. (Mluví chladně, jako by nezúčastněně. Je spíše zamyšlen nad tím, jak přimět vodní klan ke spolupráci.)
Ignis: Zajisté, že jsem. Jsem velmi frustrovaný. (Přejde k němu. Přiblíží se víc, než je bezpečná vzdálenost.) Už nějakých pět let, kocourku... a myslím, že je právě čas s tím něco udělat.
Seth: Věřím, že sis rychle našel nějakou náhradu do postele. (Ustoupí o krok dozadu) Vždy se kolem tebe točili mladíci, co ti i boty chtěli lízat. (Zato on sám prožil pět let v osamění. Od té doby neměl nikoho. Nemohl.)
Ignis: (Přimhouří oči a udělá krok k němu.) Pravda, vždycky mi postel někdo zahřál, ale nikdo z nich se ti nevyrovnal. Trošku smutné, nemyslíš? Myslet při sexu s jinými na mrtvého milence. Zřejmě jsem začal být poněkud morbidní. Teď mi to všechno vynahradíš, Sethe. (Natáhne k němu ruku, položí mu ji na hruď. Prudce ho zahřeje.)
Seth: (Prudce se mu zatočí hlava a snaží se nepodlehnout. Z posledních sil vyvolá ostrý vír. Nedokáže ho ale správně zamířit, takže trefí strom vedle.) Ty... parchante...
Ignis: (Zachytí jeho tělo do náručí.) Taky tě miluju, kocourku. (Pousměje se a přemístí se s ním do sídla ohně.)
-----------------------------------------------------------------------
Seth: (Omámeně pozvedne jednou ouško a pak druhé, chvíli poslouchá a teprve potom otevře oči. Připadá si nějak zvláštně... slabě. Rozhlédne se po pokoji... moment, pokoji? Co se stalo? Kde to je? Pamatoval si les a jezero... a Ignise! Hned sebou trhne, že se posadí, ale ono to nejde. Polekaně sebou začne trhat a zjistí, že ho někdo přivázal. Až poté si uvědomí, že na sobě nic nemá a je nahý.)
Ignis: Opatrně, neubliž si. (Zvedne se z křesla, na kterém dosud seděl. Původně chtěl ještě vyřídit nějaké povinnosti, ale nakonec zůstal jen sedět a díval se na něj. Nezapomněl nic z toho, co se mezi nimi stalo. Pořád to má v živé paměti. A teď, když se Seth vrátil zase k živým, nemůže myšlenky na něj dostat z hlavy. Pomalu vstane a přisedne si na kraj postele k němu.) Zesílil jsi... (Pousměje se a dlaní přejede po jeho hrudi.) Pořád jsi nádherný.
Seth: (Snaží se ucuknout jeho dotekům. Zamračený jako bouřkový mrak.) Co to má znamenat? Přestaň! Koukej mě pustit, než toho budeš litovat. (Musí se bránit, nesmí se mu podvolit - těm známým dotekům, které pět let jeho tělo neokusilo.)
Ignis: Ne. (Řekne rázně.) Nepustím tě. Už tě nikdy nepustím. (Vstane a přesune se blíž k němu. Klekne si nad něj a zajede prsty do jeho vlasů.) To díky tobě se ze mě stalo to, čím jsem. Je na čase, abys to zjistil. (Zavrčí.) Já nejsem zrádce, Sethe. To tys zradil mě!
Seth: Co... co to plácáš...? (Hlavou cukne do strany, nesmí mu to dovolit. Rychle sklopí uši. Už ani nevytahuje to s tou zradou. V téhle situaci by to nebylo vhodné.)
Ignis: Máš zdá se velmi krátkou paměť... (Ušklíbne se.) Měli jsme spolu odejít. Pamatuješ? Místo toho jsi mě nechal pět let myslet si, že jsi mrtvý. Nemáš nejmenší představu, jak mi bylo, co? (Zavrčí a prsty najdou ouška.) To ty jsi zrádce!
Seth: Ne... přestaň, nesahej! (Nečekal, že by Ignis využil i takovéhle praktiky. Pokouší se vrtět a trhat úvazy na rukou.) Myslel jsem, že... si mě zradil...
Ignis: Tak to asi s tou tvou láskou nebylo tak žhavé. (Ušklíbne se.) Při první příležitosti jsi mě odsoudil. Proč jen nejsem zklamaný? Vlastně jsem to čekal. Byl jsem nejvhodnější viník, že? Nejblíž. Na nic jsi se neptal, prostě jsem byl já zrádce a vrah. (Stáhne ruce. Už vlastně ani neví, proč tohle udělal. Proč ho donesl sem?) Přestaneme si hrát.
Seth: A co jsem... si měl myslet? Věřil jsem svým lidem. Útok přišel tak nečekaně... já... (Je mu zatěžko přiznat, že jednal špatně. Ano, odsoudil ho snadno.) Tvůj otec... vedl útok, všichni tam zemřeli, nenáviděl jsem celý ten váš prokletý klan. Tak mě už konečně taky zabij... dokonči, co tvůj otec už nezvládl.
Ignis: Nic jsi nepochopil. Radši jsi věřil svým lidem, od kterých jsi chtěl odejít, než tomu, s kým jsi měl odejít. Trošku ironické, že? (Natáhne se a uvolní mu pouta.) Vypadni odsud. Už tě nechci vidět!
Seth: (Protře si zápěstí a rychle sáhne po cípu deky, aby si zakryl intimní partie, k odchodu se však nemá.) Chtěl... jsem s tebou mluvit, už delší čas. Já... teď už to vím, už znám pravdu. (Chyby se přiznávají hodně těžko, zvlášť taková, která ublížila jim oběma a zničila jejich vztah. Kdyby nebyl tak zaslepený nenávistí... možná by dokázal logicky přijít na jiné východisko a pravdu.) Měl jsi mě zabít, když si měl možnost.
Ignis: Jakou pravdu přesně? Že zradil jeden z tvých vlastních lidí, kterým jsi věřil víc než mně? Už je to jedno, Sethe. Tohle už nic neznamená. Je ze mě stejná stvůra, jako byl můj otec. Měl jsi pravdu, jsi jen duch, co mě přišel strašit. (Ušklíbne se.) Odejdi!
Seth: (Sklopí pohled, ne... tohle už se nejspíš nedá napravit. Chápe, že ho Ignis nenávidí. To díky Saray byl konečně schopen přijmout pravdu, podívat se na to jinýma očima.) Na rozdíl od tvého otce jsi míval něco... navíc. Srdce. (Zvedne se z postele, ještě se mu trochu motá hlava.) Těch pět let... já nezapomněl. I když jsem se snažil tě nenávidět.
Ignis: (Rozesměje se.) Srdce? To už dávno nemám. To tys mě o něj připravil. Tys byl jediný důvod, který mi bránil následovat otce. Před pěti lety ten důvod zmizel. Zabil jsem vlastního otce. Zajímavé, že? A to jen proto, že mě připravil o tebe. Zabil jsem toho zrádce, který způsobil pád tvého klanu i tvou smrt. Ani jeho křik, když jsem ho mučil, mi nepřinesl úlevu. A tys nezapomněl! (Ušklíbne se.) Jistě, tys trpěl, zatímco já si užíval.
Seth: (Otočí na něj překvapený pohled. Nevěděl o jeho otci, netušil to. Ne, trpěli oba, jeho hloupostí. Zabil jejich vztah, když odešel, aniž by se snažil vidět věci jasně. Jestli se Ignis změnil? Možná ano - oba se tak nějak změnili. Ale stále... je v něm ta část, kterou miloval. Proto na jeho poslední větu jen zavrtí hlavou a přejde blíž. Už se ho nebojí. I kdyby ho zabil... nic se nezmění.) Neměl jsem právo... tě nenávidět, zato ty mě ano... (Tahle válka tedy nikdy neskončí.)
Ignis: Nenávidět? Myslel jsem, že jsi mrtvý! Celých pět jsem jsem nemyslel na nic jiného, než na to, jak jsem byl sobecký. Kdybych s tebou nechtěl odejít, mohl jsem vědět, co otec chystá a varovat tě. Vinil jsem se za tvou smrt. Celých těch zatracených pět let! Chtěl jsem zničit všechno... ale teď, jak se zdá, je to zbytečné. Odejdi. Vezmi Saray i toho svého milence a vypadněte odsud daleko... Víš, kdy se to ve mně zlomilo? Ve chvíli, kdy ses mi podíval do očí s pohrdáním. Už nechci potkat nikoho, kdo má s tebou co do činění. Protože, jestli se mi dostane pod ruku, zabiju ho. Pomalu a bez slitování. Ignis, kterého jsi znal, je mrtvý. Aspoň někdo tu doopravdy umřel.
Seth: (Zavrtí hlavou, už nebude utíkat. Pokud je jeho osud zaplatit za své hříchy, udělá to. Ale nechce, aby platili jiní. Rychle překoná vzdálenost mezi nimi a přitiskne mu prst na rty. Pak ho rychle a prudce políbí dřív, než ho stačí zastavit. Aspoň tuhle malou vzpomínku si chce ponechat.) Stále tě miluji. I když... jsem se snažil dělat vše proto, aby to zmizelo... nejde to. Ale... své blízké budu chránit, to si pamatuj. Pokud máš potřebu... zabij mě. Před pěti lety jsem... vše zničil... a zbaběle utekl. Ale teď... budu bojovat. (Neměl se raději nikdy vracet, jen ohrozí své blízké... Saray bude v nebezpečí. I když si nemyslel, že by ji ublížil... není si teď už jistý ničím. Odstoupí od něj a zahledí se na dveře.)
Ignis: Zabít tebe? (Zasměje se.) O co bych byl lepší než ty? (Vstane a přejde k oknu.) Pořád jsem doufal v zázrak, že se jednou prostě objevíš ve dveřích a všechno bude jako dřív. Každý úplněk jsem chodil do té chatrče. Proč si nejdeš za tím svým milencem, když mě jsi využíval jen kvůli informacím. Evidentně jsem ti moc nepomohl, co? Vypadni odsud. Saray neublížím, ale Ashina při nejbližší příležitosti vykuchám jako divočáka.
Seth: Řekl jsem to ve vzteku, abych... abych ti ublížil. Nebyla to pravda. S Ashinem nic nemám, nikdy jsem neměl, jen jsem mu navrhl spolupráci našich klanů. Když jsem tě znovu uviděl... všechno se mi vrátilo, ty vzpomínky...a já nemohl bojovat... nemohl jsem ti čelit přímo. Uchýlil jsem se ke lži. Ashin se mnou nemá nic společného... (Sebere si rychle oblečení.) Jen jsem chtěl, abys to věděl.
Žádné komentáře:
Okomentovat