středa 22. července 2020

Část druhá

Seth: (Ne, že by vnímal nějak jeho slova, teď vnímá jen to teplo. Tohle je alespoň vážně příjemné a nepálí to. Ale přeci jen si vybaví, na co že to naráží.) Až… až za deset minut. (Rukama sjede z jeho krku až na pas, takže ho sevře trochu v objetí. Ignis je jediný, komu natolik důvěřuje, že ho nechá dotýkat se i oušek.)
Ignis: Děkuji. Je od tebe laskavé odročit mi trest. Nebo snad rovnou popravu? (Usměje se a vydechne mu do krku. Cítí na rtech vibrace, jak Sethovým hrdlem otřásá to vrnění.) A pak, že nejsi kocourek! Velmi se mi líbí, jak projevuješ svou spokojenost. (Přitiskne se k němu pevněji.) Asi to bude vážné. Nejspíš jsem se zamiloval do bláznivé kočky.


Seth: Už jsem ti říkal, že mi tak nemáš říkat! (Dokonale se do toho zamotá, když zaznamená slovo o zamilování se. Zvedne tedy k Ignisovi pohled. Vrnění se pomalu vytrácí. Chvíli sleduje jeho oči, někdy opravdu nepozná, co si ten ohnivý mužík myslí a to mu trochu vadí. Žertuje s ním, nebo to co řekl, myslel vážně?)
Ignis: (Oplácí pohled a na chvíli má pocit, že se v té šedi opravdu utopil. Stáhne pomalu ruce z oušek a zaboří je do vlasů. Přitáhne si ho blíž a políbí. Jazykem obtáhne linii jeho rtů a dožaduje se propustky dovnitř.)
Seth: (Bere to jako jasnou odpověď, že to myslel vážně. Přeci jen polibky málokdy můžou lhát. Chvíli si pohrává a odmítá ho vpustit, ale nakonec povolí a přímo ho do vášnivého polibku vtáhne.)
Ignis: (Zasvítí mu oči. Tyhle hry na nedobytnost má u Setha rád. Líbí se mu, že nikdy pořádně neví, jestli se polibku podvolí nebo ne. Dnes překvapil opět. Využije příležitosti, kterou mu dal a začne jeho ústa doslova plenit. Díky studené vodě jeho ohnivá vášeň nepropuká tak naplno. Hřeje, ale ne příliš. Probleskne mu hlavou, že tohle je možná příležitost.)
Seth: (Rád ho takhle provokuje. Někdy se mu zdá, že si je Ignis až moc jistý, že se podvolí. A tak mu to mnohdy odpírá a dělá, že nemá zájem. Ignisovy přesvědčovací metody jsou však nesporné. Tak jako tento polibek, který mu ubírá dech. Vážně nikdy nepochopil tu jeho ohnivou povahu. Jak snadno a rychle dokáže zaplanout nejen ohněm ale i vášní. Ale nesmírně ho to přitahuje.)
Ignis: (Ruce se tak nějak samovolně rozběhnou po Sethově těle. Už to před pár okamžiky málem přiznal i nahlas. Miluje ho! Ale je tak těžké říct mu to do očí. Nikdy by si takovou věc nepřiznal, ale bojí se. Bojí se toho, že je to jen jednostranné. A pokud to vysloví, tak se z toho stane už minulost. Rychle takové myšlenky vypudí z hlavy. Je tu přece s ním. Až po prsa v ledové vodě, kam by on sám nikdy dobrovolně nevlezl. A právě mu dovolil drancovat jeho ústa. Těsněji se k němu namáčkne, dlaně sjedou po zádech. Sklouznou níž a pevně sevřou vypracovaný zadek. To, že jeho kocourek lítá po lese dost často ve zvířecí podobě, má i své výhody. Neuvěřitelně vypracované, pevné a pružné tělo. Tak příjemné na dotek i pomilování!)
Seth: (Cukne sebou. Po posledním milování je jeho pozadí ještě trochu citlivé. Přeci jen Ignis není zrovna nejmenší a jeho vášeň je příliš prudká.) Jak můžeš... tak rychle zase... (Vážně začíná uvažovat o tom, že je ten ohnivý tvor vcelku nebezpečný. Ale je čím dál těžší odolávat své touze, kterou v něm Ignis probouzí. Ale není to jen touha fyzická, je to i jiný pocit, který nedokáže popsat, ani určit. Nikdy dříve ho totiž nepoznal. Ví jen, že ty krátké chvíle s Ignisem jsou pro něj nejšťastnější. Často si je přehrává stále dokola, když je sám.)
Ignis: Víš, že můžu téměř pořád. (Pousměje se.) A je to tvoje vina! (Rty sjede na krk, pootevře rty a jemně pohladí kůži jazykem. Nemůže za to, v Sethově přítomnosti ztrácí rozum a jeho moc se jaksi transformuje do sexuálního chtíče. Touží po něm, chce ho. Pořád! Nadechne se a jedna ruka opustí hýždě. Vjede do vlasů.) Musím se... zahřát! (Vydechne. Ta voda je opravdu celkem studená.)
Seth: Moje? Já... já nevím o čem... mluvíš. (Trošku to vykoktá. Rozčiluje ho vlastní neschopnost stvořit nějakou větu, když mu Ignis dělá tohle. Ví, že na něj je to studené, ale jemu to vyhovuje. Nepřehřívá se a je schopný plně reagovat. Takže se namačká víc na jeho tělo a ruka mu sjede mezi jejich těla.)
Ignis: Tvoje. (Zopakuje, přimhouří oči a zvedne hlavu. Zadívá se mu do očí.) Toužím po tobě. Pořád. Kdybys nebyl tak nádherný, možná by to nemělo takové účinky. (Rty rozvlní úsměv.) Jen tvůj pohled je nebezpečný.
Seth: Nemluv tak! (Pořád se nenaučil přijímat ty jeho komplimenty, takže většinou neví, jak na ně reagovat. Jeho obvyklá reakce jsou rozpaky. Ale dnes ne. Ne teď v tuhle chvíli. V nestřežený okamžik Ignise dlouze políbí a pak rukou sevře jeho mužství. Chtěl přeci zahřát. Jelikož má sám mysl jasnou, dokáže koordinovat své pohyby a poskytnout Ignisovi i trochu rozkoše.)
Ignis: (Tohle nečekal. Překvapeně zasténá. Vzrušení stihlo za tu chvilku nabrat větší dimenze, takže je to i trošku bolestivé. Prsty zaryje do jeho pozadí. Druhá ruka sevře pramen stříbrných vlasů.) Jsi... jsi... zvíře! (Zasténá znovu a opře se o něj. Hlavu složí na jeho rameno.) Nepřestávej!
Seth: Ano, jsem. (Nijak to nepopře, je to pravda, i když Ignis to nejspíš myslel v jiném slova smyslu. Trochu na něj zavrčí a začne zpracovávat jeho úd. Takové věci nedělá často. Málokdy je tolik aktivní, ale chtěl to dlouhou dobu zkusit jaké to je, přivést Ignise k vrcholu? Zvědavost a touha zkusit to trochu jinak, mu nedávaly spát poslední dny. Překvapuje ho jeho tvrdost i to, jak slastně sténá.) Nepřestanu. Ne dokud nebudeš plně uvolněný.
Ignis: (Znovu zasténá. Tentokrát o trošku hlasitěji. Asi vyplaší pár nočních zvířátek. Je překvapený, jak jsou Sethovy štíhlé prsty šikovné. Zavře oči. Velmi dobře cítí každý dotek, otření kůže o kůži i vůni jeho vlasů. Voní lesem, jarním větrem. Pramen, který svírá v prstech, si omotá kolem zápěstí. Slabá opora, ale lepší než nic.) Bože... Sethe?!? Kde... kde ses... sakra... (Zasténá znovu. Tělo se samovolně prohne a vmáčkne se Sethovi do dlaně.) …naučil...? (Cítí žár, který se mu rozlévá žilami po celém těle. Ohnisko má ve slabinách a zdroj se rychle šíří.)
Seth: Jsi dobrý učitel. (A navíc sám je hodně učenlivý, i když učit se zrovna tohle... Asi Ignise vážně překvapil, což ho těší. Trochu ho poleká nečekaný pohyb jeho těla a vypadne z tempa. Pořád se má co učit, ale improvizuje. Pamatuje si, jak mu tohle prováděl Ignis, a proto chtěl také zkusit, jak jeho tělo bude reagovat. Ale není tolik zkušený v uspokojování, takže si pomůže i druhou rukou a jemně tře i jeho varlata.)
Ignis: (Z hrdla vyjde další zasténání. Dělá mu dobře, zatraceně dobře. Tváří se opírá o Sethův krk.) Asi... bych tě měl přestat učit... (Zaúpí. Dlaní přejde po zádech, najde páteř a namíří si to po ní dolů. Obratel po obratli sjíždí níž. Přejde kostrč a ukazováčkem zamíří k cíli.) Chci tě, bože... tak... moc tě chci. (Zašeptá do jeho kůže. Chce si užít jeho tělo. Vidí se tak strašně, zoufale málo. Dává mu tolik práce nezešílet z celého lunárního cyklu, než zase uvidí na nebi plný měsíc. Úplněk, jen ty noci jsou vyhrazeny jemu a Sethovi. A už mu to pomalu přestává stačit. Ne, už dávno to nestačí!)
Seth: (Po těle mu přejede vlna mrazení a prohne se pod dotyky jeho ruky. Teprve pak se mu odvážně podívá do očí a kývne. I když si myslel, že dnes už se milovat nebudou, nemůže přeci Ignisově touze odolat. Ani té své. Celé dny bude muset čekat na setkání s ním. Chce mít něco, co si může ty dlouhé dny připomínat.)
Ignis: (Z kůže, která není pod vodou, se začnou kapičky vody pomalu odpařovat. Zahřívá se. Ale voda ho ještě zvládne dost chladit. Ještě milování v jezeře nezkoušeli, ale mohlo by to být pro Setha příjemné. Nechce mu ubližovat svým žárem. A tohle se zdá být jako zajímavé řešení. Minimálně jako hodné otestování. Oplatí mu pohled. Zadívá se do těch kočičích očí. Líbí se mu, jak se zorničky stáhnou v úzké štěrbinky. Opravdu má kočičí oči. Je přesvědčený, že na to přišel: Když Setha vzruší, vždycky se takhle změní. Jeho kocourek. Pousměje se. Jeho temné panenky zahalí červená mlha. Těžce vydechne, připravený na to, že ho takové vzrušení zase pěkně vyčerpá. Opatrně vsune ukazováček do Sethova těla. I Seth hoří, zevnitř. Jasně vnímá jeho horkost.)
Seth: (Těžce se nadechne, není to nepříjemné jen… takové zvláštní. Jeho tělo je ještě uvolněné z prvního milování, takže se proti Ignisovi nevzpírá. Cítí na svém těle příjemnou studenou vodu, která se ale záhadně ohřívá. Je mu jasné, co je příčinou. Když si to celé uvědomí, jeho rty zvlní úsměv. Prostě ho ta představa nesmírně pobavila.) Ho... horké prameny... děláš z jezera horké prameny.
Ignis: Snad to... přežijou... ryby... aby měl kocourek co baštit. (Políbí ho na rty a vynutí si přístup do jeho úst. Prstem zajede hlouběji a přidá druhý. Opatrně ho roztahuje a mazlí se se vstupem do jeho těla. Vymotá ruku z jeho vlasů a sjede po boku až na stehno. Opatrně ho sevře a tlakem donutí zvednout.)
Seth: (O ryby se vcelku nebojí, spíše o sebe. Polibek mu plně opětuje a chvíli mu trvá, než pochopí omámeně, co po něm Ignis chce. Nakonec kolem jeho těla omotá své stehno a trochu ho s ním sevře. Líbí se mu, co mu dělá, vždycky je opatrný a uvolní ho.)
Ignis: (Přitáhne ho těsněji k sobě, prsty zmizí. Nahradí je něco poněkud většího. Jeho vlastní vzrušení. Rukama Setha podepře v zádech, trošku si ho přizdvihne do náručí a opatrně do něj začne vnikat.)
Seth: (Skousne si rty a pevně se ho chytí za ramena. Znovu cítit tu plnost svého těla. Nejspíš už se toho pocitu nenabaží. Snaží se mu vycházet vstříc, i když to v této poloze není moc možné. Olízne mu ušní lalůček a mírně mu do něj zavrní. Ví, že to má Ignis rád. Sám se za své kočičí znaky trochu stydí, protože ho to hodně odlišuje od ostatních v klanu.)
Ignis: (Zasténá. Bože, tolik tenhle pocit miluje. To splynutí těl. A když navíc ucítí jeho jazyk na svém uchu, málem vybuchne. Miluje jeho vrnění. A je si jistý, že to Seth ví. Strašně ho vzrušuje vědomí, že se to, co s ním provádí, jeho kocourkovi líbí. Ve vodě to vlastně není tak těžké. Sice si přísahal, že souložit ve stoje už nebude, vzpamatovával se z toho skoro týden, ale v té vodě se to nezdá být tak složité. Navíc pro Setha by to mohlo být vítané chlazení. Opatrně od něj vsune ruce, nechá ho na sebe sklouznout a pak ho mírně přizvedne. Opatrně a pomalu, chce, aby si to jeho kocourek užil.)
Seth: (Pomalu ztrácí kontrolu nad svým tělem a těžce nabírá do plic noční chladný vzduch. Zavře oči a plně se mu odevzdává. Je to jemné, to musí uznat. Ignis se dnes překonává. Zvrátí hlavu, ví, že toho moc už nesnese. ) I... Ignisi… já už... to…
Ignis: (Cítí chvění, jen nějak nedokáže rozeznat, jestli vychází z něj, anebo ze Setha. Každopádně je to jedno. Zaboří hlavu do jeho vlasů, nadechne se jeho vůně, naposledy si ho přizvedne a prudce přitáhne zpátky. Hlasitě zasténá a vyplní jeho tělo.)
Seth: (Cítí, jak mu tělem projela vlna rozkoše, dokonce dostane trochu křeč, takže se k němu víc namačká s nějakými neidentifikovatelnými zvuky, které trochu připomínají mňoukání. Ale na to je jeho hlas moc ochraptělý. Stále cítí jeho úd v sobě, i to, jak v něm pulzuje ta vášeň, kterou jeho tělo Ignis vyplnil. Asi si pár dní vážně nesedne, ale stálo to za to.)
Ignis: (Prožije si svou vlastní vlnu orgasmu, když si uvědomí, že přestal kontrolovat pohyby a pomalu sklouzává do vody. Pomalu uvolní sevření, ve kterém Setha drtil a usměje se. Políbí ho a pohladí po zádech. Stále zůstává v něm, líbí se mu ten pocit.) Jsi můj kocourek. Asi budu zoofil, ale ty za to vážně stojíš. (Jaksi opomíjí fakt, že skoro třetinu jezera vypařil a nejspíš brzy začne pršet.)
Seth: Už jsem ti říkal, že... (Nakonec jen mávne rukou. Nemá cenu mu donekonečna říkat, že to oslovení nemá rád. Stejně by to byla lež. Všimne si, že vody podstatně ubylo a jen si povzdechne. Jen doufá, že na to nepřijdou lidé z klanu vody, to by bylo zle. Příště Ignise vezme s sebou na sever, do země věčného sněhu, to by ho mohlo trochu zchladit. Opře si o něj čelo a chvíli se mu jen dívá do očí. Neměl by být tak… vlastně ani neví, jak ten pocit popsat, ale sám uzná, že chovat se takhle není normální.)


Žádné komentáře:

Okomentovat