Bylo nebylo…vše začalo jako v pohádce.
Musíme jít hodně do minulosti, abychom nalezli počátky Truhlice pokladů. Protože
těch, co si počátky pamatují není mnoho.
Psal se rok 2008. Někdy ke konci prázdnin či na podzim?
Asi rok jsem již používala přezdívku Dahaka a pohybovala jsem se na internetu.
Uhranulo mě anime a také jsem poprvé objevila yaoi žánr.
Našla jsem i pár slash fanfikcí na HP, ale byť některé byly zajímavě psané, HP
nebyl zrovna můj šálek kávy. Proklikávala jsem se různě po tehdejších blocích a
estránkách, než jsem našla první originálně píšící autorku. Už ani netuším,
která to byla. Ale od ní ze stránek jsem se proklikla na stránky Amater a tehdy…byl
první počátek Truhlice, alespoň v mé hlavě.
Amater byla pro mě opravdu velkou inspirací. Její povídky jsem milovala a
říkala si, že i já bych možná ráda něco napsala. Protože spisovatelské střevo
jsem měla už od malého škvrněte, kdy jsem si do sešítku psala fantasy příběhy.
Boys love žánr pro mě bylo ale něco hodně nového a trvalo mi několik měsíců,
než jsem se rozhodla.
S podporou mých přátel jsem se pustila do první své povídky s názvem Rolničky.
Námět přišel, tak nějak sám, a bylo to i rychle napsané. Ale kam s tím?
Po vzoru Amater jsem si tedy stvořila estránky a nazvala je Truhlice pokladů.
A tady legenda začíná!
Tehdy jsem psávala i celý den a publikovala nové kapitoly každý den či obden. Kapitoly byly krátké a já měla mnoho času, tak to bylo udržitelné. Z počátku jsem měla asi všehovšudy 5 čtenářů, a to byli všichni přátelé. Postupně se ale základna čtenářů rozšiřovala. Přišly další povídky – Symfonie posledního žalu a poté Královský slib. A tady se vše pokazilo poprvé.
Estránky po třech povídkách byly Truhlici malé. A tak se musela rychle najít náhrada.Tehdy už jsem používala blog.cz pro své anime recenze a měla s ním dobré zkušenosti, a tak přesun na tuto platformu byl jasný.
V červnu roku 2009 se tak Truhlice pokladů přesunula na platformu blog.cz.
A vydržela zde celých krásných 11 let!
Na blogu vystřídala mnoho různých vzhledů, kdy hnědý kabátek jí zůstal věrný tak nějak vždy. Je pro ni tak charakteristický. Také zde vzniklo tolik krásných povídek, tolik úžasných přátelství a tolik skvělých čtenářů a akcí. Mnoho čtenářů s Truhlicí tak nějak zestárlo, dospělo, sami začali tvořit či se do tohoto žánru zamilovali. Mnoho čtenářů zůstalo Truhlici věrných i přes horší časy mého nulového talentu a hrozných gramatických i slohových chyb.
Od roku 2019 ale už Truhlice moc aktivní nebyla, protože ani já psaní moc nedávala a vypadalo to, že Truhlice zůstane ležet ladem. Naštěstí jsem se k ní ale vrátila a zkoušela pokračovat.
Proto jako rána z čistého nebe přišly na jaře roku 2020 problémy s blogem, jako takovým, a v červenci, krátce po 11 narozeninách Truhlice tato platforma ohlásila svůj konec.
Já však nechtěla, aby Truhlice zemřela jako sotva pubertální slečna a rozhodla se bojovat a Truhlici zachránit. Přeci je v ní 12 let mé fantazie, mé práce – to jsem si říkala. Ale to jsem ještě netušila, kolik to dá práce.
Po dlouhém uvažování a zkoušení různých jiných platforem, jsem se nakonec rozhodla pro blogger.
A zde nastává nová historie Truhlice.
Vďaka Tebe, Amater a mange som psychicky zvládla preklenúť obdobie strednej a vysokej školy. (Bola som ten zaskodnicky citatel, co mekomentoval, lebo nevedel co ma vlastne napisat 😢). Teraz ma vždy poteší, keď pribudne niečo nové.
OdpovědětVymazatJsem ráda, že jsme mohli pomoci. Myslím, že přesně proto to má smysl, dál psát a tvořit. A i když s Amater píšeme roky, stále se snažíme zůstat aktivní.
OdpovědětVymazatNezáleží na tom, zda jsi komentovala nebo ne, ale hlavní je, že jsi na Truhlici chodila a četla. To je pro mě také podpora.
Děkuju za přízeň.
Já jsem za truhlici vděčná, prošla si se mnou celou střední školou a myslím že i z části základkou. Doufám, že tady pro mě i pro jiné bude ještě dlouhou dobu.
OdpovědětVymazatHeh, dokonce jsem i mého kamaráda donutila si přečíst pár tvých povídek a to on není schopný přečíst pořádně ani akční leták. Miluje Lázeňskou romanci :D